Adaptaci stejnojmenného románu Raye Bradburyho o společnosti, kde pro knihy není místo, nemohl režírovat nikdo povolanější než Francois Truffaut, který měl knihy rád skoro stejně jako filmy. Snímek 451° Fahrenheita divákovi ukazuje totalitní konzumní společnost budoucnosti, v níž panují přísná pravidla. Každý člověk, který projeví odklon od skupinového myšlení a tato pravidla poruší je zavržen. V tomto zřízení je zakázáno číst literaturu a požárníci, kteří kdysi likvidovali požáry, pálí knihy. Guy Montag patří mezi řadové hasiče a vzorně si plní svoje povinnosti. Jednoho dne se však ze zvědavosti rozhodne schovat si a přečíst knihu, kterou měl spálit. Po udání vlastní manželky se jeho role obrací a stává se štvancem.
V hlubokém vesmíru putuje kosmická loď a střetne se s útvarem, který prolétá v těsné blízkosti. Loď je poničena a prapodivná skupinka, skládající se z mladé pilotky Carolyne, pohledného poldy Johnse, který má na starosti vraha Riddicka, jenž má zvláštní schopnost vidět ve tmě, a několika cestujících - osadníků z kolonií, teď bojuje o přežití. Na neznámé planetě pohybující se vesmírem mezi třemi slunci totiž žijí krvežíznivé příšery, bojící se světla. Jednou za 22 let postihne planetu totální zatmění. A jakmile planetu zahalí černočerná tma, strhne se nerovný boj o život...
Riddick strávil posledních pět let cestováním po zapomenutých světech na okraji galaxie, a snažil se tak vyhnout žoldákům, kteří mu šli po krku. Nyní, na útěku, se nachází na planetě Helion, domovu pokrokové multikulturní společnosti, která byla přepadena lordem Marshalem, despotou, který si chce s pomocí své armády, zvané Necromongerové, podmanit lidstvo. Riddick je vypovězen do podzemnního vězení, kde extrémní teploty kolísají mezi arkticky chladnými nocemi a vulkanicky žhavými dny. Zde potkává osamělou Kyru, s kterou se již setkal v minulém úseku svého života. Jeho snaha osvobodit sebe a Kyru ho vede do necromongerské velitelské lodi, kde je nucen postavit se lordu Marshallovi v apokalyptickém boji o možný osud všeho lidstva.
Třetí část pětidílné řady o planetě opic vypráví o třech opičích vědcích, kteří uprchnou před nukleárním výbuchem tím, že s kosmickou lodí proletí časoprostorem na Zemi do 20. století. Nejprve se stanou senzací. Pak se ale stanou nepohodlnými, protože prorokují, že civilizace bude zničena atomovými zbraněmi a opanována inteligentními opicemi. Alegorická satira, za jejíž opičí kostýmy dostal John Chambers Oscara, poukazuje na nelidské jednání lidí.
Další dobrodružství astronautů na planetě ovládané inteligentními opicemi. Čtvrtá část vědeckofantastické ságy o střetnutí lidí s inteligentními opicemi přímo navazuje na události předchozí části, Útěku z Planety opic. Hlavní postavou snímku je Caesar, syn Cornelia a Ziry, kteří zahynuli v tragickém střetnutí s lidmi. Ze štvance Caesara, jediného skutečně inteligentního opičáka na Zemi, se vinou lidské nenávisti, brutality a nadřazeného pohrdání, stává vůdčí postava rozsáhlé vzpoury, která otřese základy lidské civilizace.
Druhá část slavného sci-fi filmu Planeta opic. Paul Dehn a Mort Abrahams, scenáristé filmu natočeného Tedem Postem v roce 1969, převzali z Boulleho knihy pouze postavy a vytvořili zcela nový příběh, kde se vlády ve společenství opic zmocní agresivní gorily a podniknou výpravu do zakázaného pásma, kde žijí zbytky původních lidí, ovládajících telepatii a uctívajících jako božstvo gigantickou jadernou hlavici.
Slunečný den. Vylidněným New Yorkem se v kabrioletu prohání doktor Robert Neville (Charlton Heston). Je posledním člověkem na zemi, je Omega man. Nebezpečná nákaza zachvátila svět a proměnila lidi na fotofobická monstra. Nezbavila je však schopnosti myšlení. Sdružili se tedy do uskupení s názvem Rodina a rozhodli se skoncovat se vší moderní technikou, kterou viní za vznik nákazy. Doktor Neville však stále pracuje na léku. Stihne jej vyrobit dřív, než ho Rodina dostihne? A stojí vůbec nakažení o lék?
Riddick: Temná hrozba představuje spojovací článek mezi filmy Černočerná Tma a Riddick: Kronika Temna. Po opuštění planety obývané krvelačnými tvory se Riddick, Imam a Jack setkají s vesmírnou lodí, jejíž kapitánka loví ty nejhledanější násilníky a vrahy, které však neodevzdává do rukou spravedlnosti, ale dělá si z nich živé sochy. Riddicka samozřejmě zná a chce z něj mít svojí trofej, jenže předtím se chce trochu pobavit a vidět jeho schopnosti v akci…
Země se proměnila v radioaktivní pustinu, na níž vyschly oceány a vše vypadá jako neúrodná poušť. Dylan McDermott zde ztvárnil roli „tvrďáka“ Mosese „Mo“ Baxtera, vyčerpaného bývalého vojáka, který tráví většinu času v „zóně“, vyprahlé krajině poseté zbytky radioaktivního odpadu z války. Na „výletě“ se svým parťákem z války Shadesem (Jon Lynch) narazí Mo na zajímavou věc – hlavu robota. Koupí ji od hrůzně vypadajícího „poutníka“ (Carl McCoy, frontman gothicrockové formace Fields of the Nephilim) a odveze ji domů své samotářské přítelkyni, umělkyni Jill (Stacy Travis), aby ji mohla použít na svou poslední sochu. Ani jeden z nich však netuší, že rozbitý robot je ve skutečnosti prototyp bojového kyborga Mark 13, který je schopen, pokud je v boji zničen, se sám z dostupných materiálů obnovit. Mark 13 se o svou obnovu samozřejmě pokusí, napojí se do elektrické sítě v Jillině obydlí, které se spíše než domu podobá pevnosti, a chystá se ji zabít.
Další dobrodružství astronautů na planetě ovládané inteligentními opicemi. Když si kdysi dávno člověk podmanil opice a uvrhl je do otroctví, vyslal bůh na zem spasitele, který se zázračně zrodil ze dvou opic. Zatímco rodiče zahynuli, jejich potomek přežil. Jako César měl pak bojovat za to, aby vyvedl své druhy z otroctví. Opice se vzbouřily a zem byla zničena strašlivou válkou. Pak se César, jeho přívrženci, vojáci gorily i lidé vydali hledat místo, kde by opice a lidé mohli žít pospolu v klidu a míru. Lidský učitel učí opice přečíst jejich nejsvětější zákon: Opice nikdy nezabije opici. Jen generál Aldo gorila se učit nechce. Chce jezdit na koni a bojovat, nenávidí lidi, nechce s nimi žít v míru.