Cahil Tomruk žije v Hamburku ze dne na den. Když jednoho dne narazí autem do zdi a málem se přitom zabije, ocitne se na psychiatrické klinice a jeho lékař se snaží najít cestu z bludného kruhu pacientovy existence. A právě tady, na nemocniční chodbě, se Cahil seznámí s tureckou dívkou Sibel, která se pokusila o sebevraždu. Její rodina se řídí těmi nejortodoxnějšími představami o postavení ženy ve společnosti, ale Sibel zoufale touží po volnosti, kterou Evropanky považují za samozřejmost. Za jediné východisko považuje formální sňatek s mužem tureckého původu, a proto požádá Cahila o pomoc. Jenže vymknout se z rodinných pout není tak snadné, jak si dívka představuje, protože nikdo se nedokáže zcela vytrhnout z kořenů, z nichž vyrostl. A Sibel si v sobě nese nejen horoucí přání získat svobodu a překročit hranice národnosti a náboženství, ale také touhu po lásce.

V jednom z nejobdivovanějších, nejpodmanivějších a nejvlivnějších filmů Roberta Bressona se Michel zdokonaluje ve vybírání kapes nic netušících obyvatel Paříže padesátých let minulého století. Po nevyhnutelném zatčení (a téměř okamžitém propuštění) přemítá o morálce zločinu a vyslovuje nejasné teorie o výjimečných jedincích, kteří stojí nad zákonem. Ztracen v jiném světě odmítá podporu svých přátel, dává přednost kapesním krádežím a připravuje se na krutý střet se společností, do které nedokáže zapadnout.

Světová kinematografie nemá mnoho tak důmyslně vybudovaných děl, jež by velkolepým panoramatickým záběrem, obsahujícím průniky do různých vrstev společnosti, postihla způsob života, hodnotový systém a pocity člověka konce 20. století. Oslní tu známé hvězdy, hvězdný je však především zážitek z myšlenkového bohatství tohoto filmu.

Nejat patří ke druhé generaci tureckých přistěhovalců do Německa a váží si svého postavení, dosaženého díky vzdělání. Neschvaluje poměr svého otce s prostitutkou Yeter. Názor změní, když se dozví, že otcova přítelkyně posílá do Turecka peníze, aby její dcera mohla studovat. Ženina smrt, zaviněná prchlivostí otce, postaví mezi něj a syna hráz. Muž je odsouzen a Nejat odjíždí do Istanbulu hledat dceru Yeter. Netuší, že Ayten jako politická aktivistka už dříve uprchla před tureckou policií do Německa, kde se spřátelila s německou studentkou Lotte. Když je…

Za osmnáct dní Země přestane existovat, protože se srazí s asteroidem velikosti Texasu. Je bezpodmínečně nutné, co nejdříve přistát na asteroidu, hluboko pod jeho povrch zavrtat silné jaderné nálože, odpálit je a pak se jen modlit, aby to celé pomohlo. Záchrana světa tímto brizantním způsobem je práce jako stvořená pro partu drsných naftařů v čele s Harrym S. Stamperem, který zachází s vrtnou plošinou a výbušninami jako neurochirurg s jemným laserovým skalpelem. Astronautický výcvik NASA je rychlý a za pár dní jsou dva raketoplány s jadernými náložemi a samorostlými spasiteli světa na palubě připraveny ke startu. Zvládne Stamper a jeho muži sebevražedně riskantní akci?

Film 11. hodina se dotýká onoho zlomového bodu, ve kterém ještě stále máme šanci změnit směrování naší planety. Film zkoumá, jak se lidstvo do tohoto bodu dostalo – jak svým životním stylem ovlivňujeme fungování planety Země a co můžeme dělat, abychom směr, jakým se ubírá, mohli zvrátit. Filmařům poskytli rozhovory uznávaní světoví odborníci i známé osobnosti. Uvidíme v něm i bývalého nejvyšší představitele SSSR Michaila Gorbačova, proslulého vědce Stephena Hawkinga, bývalého ředitele CIA R. Jamese Woolseyho, odborníky na trvale udržitelný rozvoj Williama McDonoucha a Bruce Mau a více než 50 dalších předních vědců, myslitelů a vůdčích osobností, kteří nám zprostředkují šokující fakta a budou diskutovat o nejpalčivějších otázkách naší planety...

Dům se láme na kousky. Bučící kráva se ve víru zvedá do vzduchu. Traktory padají jako déšť. Těžký benzínový tanker se stává letadlovou bombou. Rozsáhlá ničivá přírodní síla devastuje vše a blíží se rychlostí 300 mil za hodinu. Lovci bouří doufají, že pomocí elektronických senzorů získají dost informací na vytvořené lepšího varovného systému. Aby to dokázali, musí vražednému tornádu vstoupit do cesty. Honička začíná.

Max Zorin získal díky nacistickému genetickému experimentu mimořádnou inteligenci, kterou chce využít k ovládnutí světového trhu. Podaří se mu krádež tajného materiálu o výzkumu mikročipů. James Bond má zabránit Zorinovi, aby pomocí zemětřesení v San Andrasu a zatopeném Silicon Valley v Kalifornii uskutečnil svůj ďábelský plán. Agent 007 však zatím stěží chrání vlastní život před May Day. Tato černoška v Zorinových službách je totiž psychopatický vrah.

Ve svém prvním filmovém dobrodružství bojovala Lara Croft o magický Trojúhelník světa, jehož dvě části byly ukryty na dvou různých, tisíce kilometrů vzdálených místech , aby zachránila neměnný chod času této planety. Ani tentokrát není sexuálně přitažlivá superhrdinka postavena před snadný úkol. V nitru Afriky, v místě zvaném Kolébka života, je ukryta Pandořina skříňka, skrývající nejtemnější síly ďábla, které kdy lidstvo poznalo. Světově proslulá archeoložka Lara Croft je jediná, kdo může, díky svým znalostem a fyzickým předpokladům, skříňku najít dříve, než padne do rukou nositeli Nobelovy ceny, vědci Dr. Jonathanu Reissovi. Reiss, ji chce využít k získání neomezené vlády nad světem. Proto musí být zastaven za každou cenu. A je to právě Lara Croft, kdo může rozhodnout o zachováním života tak, jak ho známe.