Slavná legenda o hrstce odvážných, kteří se postavili na stranu bezbranných. Nejslavnější japonský film všech dob, předchůdce filmu Sedm statečných. Těžko by se asi hledal někdo, kdo by neznal legendární americký western o hrstce statečných, kteří se v počtu chabých sedmi postaví přesile banditů, aby ochránili bezbrannou vesnici na odlehlém venkově proti rabování. Western Johna Sturgese patří již téměř půl století k nesmrtelným filmovým evergreenům. Ale jen málokdo ví, že by vůbec nevznikl, nebýt jednoho fenomenálního režiséra, jehož originální umění přesáhlo daleko za hranice rodného Japonska. Že dobrodružný příběh sedmi potulných pistolníků byl přímo inspirován samurajským filmem Akiry Kurosawy, jenž se odehrává ve feudálním Japonsku 16. století. A že to zdaleka není jediný případ amerického hitu inspirovaného dílem tohoto japonského klasika.

Říká se, že přátelství z dětství přetrvají celý život a jinak to není ani v případě newyorských chlapců ze židovské komunity, kteří si vybrali žít život mimo zákon. Toto je příběh čtyřech gangsterů, od raných let života někdy na začátku dvacátých let minulého století, přes prohibici, velkou hospodářskou krizi a válku až po začátek šedesátých let, kdy se starý David Aaronson vrací zpět do New Yorku po dlouhých letech skrývání se. Toto je příběh skutečného přátelství, lásky, oddanosti, ale i lži a zrady. Toto je příběh skutečných gangsterů tak, jak ho napsal sám život...

Clarice Starlingová, nadaná studentka akademie FBI, je přidělena agentu Crawfordovi vyšetřujícímu případ masového vraha Buffalo Billa, který své oběti stahuje z kůže. Clarice navštíví v baltimorské vězeňské nemocnici bývalého vynikajícího psychiatra Hannibala Lectera, odsouzeného na doživotí za sérii brutálních vražd a kanibalismus, který by o vrahovi mohl něco vědět. Odsouzený psychiatr Clarice zároveň děsí a fascinuje. Když je masovým vrahem unesena dcera senátorky Martinové, nabídne Clarice Lecterovi přijatelnější vězeňské podmínky výměnou za informaci, vedoucí k dopadení Buffalo Billa.

Posádka kosmické dopravní lodi Nostromo, která míří z obchodních cest zpět na Zemi, je palubním počítačem předčasně probuzena ze spánku. Pasažéři zjišťují, že loď zachytila jakýsi vzdálený signál. Zanedlouho přistanou na pusté planetě, odkud signál pochází, a objeví havarované kosmické plavidlo, v němž najdou podivnou líheň se spoustou velkých vajec. Při zkoumání jednoho z nich se náhle vylíhne zvláštní tvor a přisaje se jednomu členovi posádky na obličej. Jakékoli pokusy zbavit se ho jsou marné, a tak se výprava, jež poruší bezpečnostní předpisy, vrací i se záhadným tvorem na palubu lodi. Ten po pár hodinách zmizí, ale pak se stane cosi úděsného. Při společné večeři se z rozervaného hrudníku postiženého muže vyklube mimozemský organismus a ztratí se neznámo kam. Začíná boj o přežití, v němž jsou členové posádky postupně likvidováni, a proti vetřelci z vesmíru nakonec stojí už jen samotná Ripleyová.

Detektiva Teddyho Danielse (Di Caprio) a jeho kolegu Chucka Auleho (Mark Ruffalo) přivedlo na prokletý ostrov Shutter pátrání po šílené vražedkyni jménem Rachel Solando (Emily Mortimer), která zmizela ze své cely ve vězeňské psychiatrické léčebně Ashecliffe a kdesi se úspěšně skrývá. Píše se rok 1954 a Amerika se dosud nevzpamatovala z následků druhé světové války a navíc přežívá v permanentní paranoii domnělého i skutečného komunistického ohrožení. Daniels je učebnicovou obětí této doby. Válečný veterán stále vzpomíná na prožité hrůzy a navíc se musí vyrovnat se smrtí manželky. Až by se dalo sarkasticky říct, že v rámci vyšetřování dorazil na správné místo. Jenže na tomto ostrově něco smrdí a zkušený detektiv to instinktivně vycítí.

Němý hororový film z roku 1920 režiséra Roberta Wiena. Film se stal nejvýznačnějším příkladem německé expresionistické kinematografie a měl velký vliv na film noir a další hororové filmy. Scénář od Hanse Janowitze a Carla Mayera vytvořil typickou atmosféru filmu se zaměřením na chovance psychiatrických léčeben, na zmatek mezi pouťovými atrakcemi a na tajemné vraždy. Na výtvarné stránce filmu se podílela expresionistická skupina Der Sturm a základ tvoří deformované kulisy budov s ručně malovanými stíny a výrazné maskování herců.

Černobílý snímek, natočený s neznámými herci, působí jako dokument sledující osudy sedmi lidí, kteří najdou útočiště před živými mrtvými na opuštěné farmě. S příchodem noci roste počet zombií a situace je čím dál tím zoufalejší. Nakonec začnou hrdinové bojovat sami mezi sebou…

Zámožný newyorský lékař William Harford s manželkou Alicí pomalu upadají do vztahového stereotypu. Ten nečekaně naruší Alicino přiznání, že během dovolené tolik toužila po sexu s pohledným námořníkem, že by se kvůli tomu vzdala manžela, dítěte i současného života. Žárlivostí zmítaný William odmítne možnost milostného dobrodružství s dcerou svého pacienta i s prostitutkou, ale zlákán vyprávěním kamaráda Nicka pronikne na utajenou luxusní orgii, jejíž účastníci s karnevalovými maskami provádějí záhadný sexuální rituál. Je však odhalen a před nejasným trestem ho zachrání jedna z dívek, která nabídne, že se místo něj obětuje. Zanedlouho William objeví její tělo v márnici

Zatoiči je starý slepý samuraj, který už chce odpočívat. Živí se jako masér a rád hraje kostky. Osud ho přivede do cesty dvěma mladým lidem, kteří se v přestrojení za gejši pokoušejí pomstít vrahům své rodiny. Zatoiči musí znovu oživit své umění meče, aby v sérii mistrovsky natočených soubojů, v momentech živočišně brutálního boje o život pomohl dobru zvítězit nad zlem.

Mallory neměla mnoho důvodů být šťastná. Otec ji tyranizoval a sexuálně obtěžoval, matka nepodnikala nic na dceřinu obranu. Když se dívka náhodně setkala s Mickeym, byla z toho láska na první pohled. Ještě téhož večera si tajně vypůjčili auto Malloryina otce a vyrazili na projížďku. Otec nahlásil krádež policii, uprchlíci byli dopadeni a Mickey putoval za mříže. Podařilo se mu však utéct, a tak se zanedlouho znovu objevil u Mallory. Jejich setkání mělo hrůzný průběh: nejprve zbili dívčina otce, pak ho utopili v akváriu, a poté přišla na řadu matka tu polili v posteli benzínem a Mallory ji zapálila. Mladí milenci se dávají na útěk a nechávají za sebou další mrtvé. Jejich řádění sledují sdělovací prostředky, policie je jim na stopě...

Píše se rok 1964 a Jimmy hledá únik z nudného světa rodičů a ještě nudnější práce poslíčka v jedné londýnské reklamní agentuře mezi stejně naladěnými vrstevníky. V komunitě mods se cení úpravný vzhled, vlastnictví patřičně vyšperkovaného skútru Lambretta či Vespa a také schopnost obstarat povzbuzující amfetaminy, umožňující protančit noc na koncertech oblíbených kapel. Jako každý vyhraněný životní styl má však i tento svá úskalí.

Nejkontroverznější film posledních let je příběhem Handa a jeho gangu vyznavačů Mein Kampfu, násilnických neonacistických skinheadských hrdlořezů, mezi které patří i jeho nejlepší kamarád Davey. Jejich pravidelnou zábavou je opíjení se do němoty a rasistické nájezdy na přistěhovalce v chudém předměstí australského Melbourne. Hando se brzy zaplete s mladou dívkou na útěku, drogově závislou Gabe. Když si ale místní bar koupí vietnamský přistěhovalec, zahájí skinheadi intenzívní válku o své území. Z Daveyho a Gabe se stanou milenci a Hando náhle neví, jak dál...

„Nezáleží na tom, koho znáš, ale koho zabiješ“ – tak zní podtitul druhého hraného filmu Paula McGuigana z roku 2000. Do té doby nepříliš známý Paul Bettany vytvořil strhující kreaci bezejmenného mladého gangstera, jenž odstraní svého bosse (David Thewlis) v krví prosyceném londýnském podsvětí konce šedesátých let. Jedna zvlášť nezapomenutelná scéna: Bettanyho narcisistní gangster si svléká a pečlivě skládá svůj módní oděv. Poté se obrací ke své oběti, aby ji zmučil a zabil. Mučení je nafilmováno z pohledu oběti, která střídavě ztrácí a znovu nabývá vědomí. Jedná se o skutečně husarský kousek, mistrovsky pojmutou, originální scénu. V této poutavé sondě do psychiky zločince se ve vedlejších rolích objeví například Malcolm McDowell či Saffron Burrowsová