Ben Hur je šlechticem a současně i bohatým obchodníkem v Jeruzalémě-Judaie. Do města přichází nový římský tribun Messala, který byl v dětství Hurovým přítelem. Doba a politika je však brzy postaví proti sobě, hlavně také proto, že Ben odmítá udat své krajany, když jej o to Messala žádá. Z Antiochie v té době přijíždí dcera Simonidese Esther, které Ben dává coby své otrokyni jako svatební dar svobodu. V den příjezdu guvernéra vyjde celá rodina na střechu, aby se podívala na slavnostní průvod, Benova sestra Tirzah zavadí o uvolněnou dlaždici, a ta padá přímo na guvernérovu hlavu a vážně jej zraní. Tento incident bere Hur na sebe, a je za tuto nešťastnou náhodu odsouzen na galeje, a matka se sestrou uvězněny. Ben přísahá Messalovi pomstu. Po třech letech na galejích a později na galéře, Ben zachrání konzula Arria, který se stane vítězstvím nad piráty slavným.

Během vojenské diktatury v šedesátých letech se mladý vyšetřující soudce rozhodne vnést světlo do případu podle oficiální verze náhodné smrti opozičního poslance. S pomocí jednoho novináře dokáže úlohu vlády a zatažení armády a policie do této vraždy.

Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem. Otřesen dalšími atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, se Garrison rozhodne obžalovat uhlazeného kubánského obchodníka Claye Shawa z přípravy spiknutí proti prezidentovi USA...

Druhý díl revolučního historického dramatu, který zachycuje události od 10. srpna 1792 až do konce hrůzovlády popravou Robespierra.

5. března 1953 umírá muž. Tím mužem je Josef Stalin. Po jeho skonu vypuká v řadách jeho nejbližších naprostý zmatek a panika. Na to, co nastane po skonu velkého vůdce, se dosud báli jen pomyslet. Vždyť Lenin byl, je a bude vždy živý. Proč by nemohl i Stalin? Během jeho života se soustředili především na to, jak jej přežít. A teď se začnou naplno projevovat absurdní a pokřivené charaktery všech těchto Stalinových pohrobků. Začíná boj o veškerou moc nad komunistickou říší, která do této chvíle patřila jen a pouze brutálnímu diktátorovi. O nejvyšší post nebo aspoň o bezpečné místečko pod ním se perou ti, kteří se za dobu Stalinovy krutovlády dokázali zbavit jakéhokoli vlastního názoru. Stále se ujišťují, co by tomu nebo tamtomu řekl Stalin, a co by se jim za to asi tak mohlo stát. Povýšení? Gulag? Provaz? Koho se mají bát teď? Jedni kují pikle proti druhým a do toho společně organizují okázalý diktátorův pohřeb.

Luther Whitney býval kdysi zlodějem velkého formátu. Teď si však užívá penze, chodí do místního muzea a ve svých kresbách se nechává inspirovat starými holandskými mistry. Idyla o napraveném starém muži však dokonale klame. Na spodních stránkách skicáře se totiž ukrývá precizní malůvka, která ho vzrušuje zdaleka nejvíc - dům starého miliardáře Waltera Sullivana a jeho mladičké ženy Christy. Jenže s jedním Luther nepočítal – že mladá paní Sullivanová s manželem neodjela na dovolenou, že se domů vrátí v tu nejnevhodnější chvíli a ještě k tomu s milencem! Jenže milostná předehra se změní v násilí, Christy se začne bránit ostrým nožem a je zastřelena dvěma ozbrojenými muži. Šokující divadlo, ke kterému je Luther odsouzen, tím ale zdaleka nekončí – ti dva jsou totiž z tajné služby a ten opilý sadista je samotný prezident Spojených států amerických!

Do Los Angeles přijíždí vlakem daňový poradce Gene Watson s dcerkou Lynn. Byl v San Diegu na pohřbu manželky, která zemřela dříve, než se s ním stačila rozvést. Tohoto nenápadného muže si na nádraží vytipují dva policejní agenti Smith a Jonesová, zmocní se Lynn jako rukojmí a pohrozí otci, že ji zabijí, jestliže neudělá to, co po něm požadují – během půldruhé hodiny má zavraždit Eleanor Grantovou, guvernérku státu Kalifornie. Děj se odehrává v prostředí moderního, kde probíhá předvolební akce nic netušící političky. Gene Watson se dlouho marně pokouší uniknout z nastražené pasti, pak ale pochopí, že i on patří de facto mezi spiklence Podaří se mu zabránit nejhoršímu?

Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty.