Jaro roku 1941 - poslední mírový den Jugoslávie před vpádem německých vojsk. Rozhrkaný venkovský autobus nabírá postupně cestující, kteří jedou do hlavního města. Cesta autobusu je metaforou konce jedné epochy, která v sobě nese nejrůznější fobie, strach a touhou po lepším životě. Stejně tak, jak se autobus blíží k cíli a atmosféra uvnitř spěje k výbuchu nesnášenlivosti a podezírání, blíží se nová utrpení pro celou zemi, jehož předzvěstí jsou první německé bomby dopadající na Bělehrad. S neobyčejnou jemností a citlivostí se ve filmu střídá komická a tragická poloha, kterou do magických dimenzí posouvají svým zpěvem dva cikánští chlapci.(oficiální text distributora)

Seržant Steiner je vynikající a mnohokrát dekorovaný voják, ale válku nenávidí. Příchod nového velícího důstojníka, kapitána Stranskyho s jeho prušáckým nadšením, ho v tom jenom utvrdí. Steinerovi muži svého velitele slepě poslouchají a jeho nadřízení plukovník Brandt a kapitán Kiesel, otupení vlekoucí se válkou, jeho svérázné jednání tiše tolerují.

Hlavním hrdinou špionážního dramatu s příměsí černé komedie je Howard W. Campbell – americký dramatik, který vyrůstal v Německu a žije v něm i po nástupu nacismu. Popravdě mu příchod Hitlera ani moc nevadí. S hákovými papaláši se schází jen když to vyžaduje společenská etiketa, žije si tichým životem ve svém vlastním světě. Jednoho dne za ním ale přijde agent americké rozvědky Frank Wirtenan a dá Cambellovi nabídku: potřebuje člověka, který by se infiltroval do propagandistického vysílání pro americké vojáky, vynášel odtamtud informace, vkládal naopak coby moderátor do svých slov šifrované vzkazy a v případě nouze byl schopen i menší diverze. Cambell se mu přitom zdá jako ideální kandidát. A spisovatel přijímá. Jen svoji novou práci pojímá až příliš přesvědčivě. Patnáct let po válce pak jistý bulvární plátek znovu vytahuje jeho příběh na povrch. Jen s tím rozdílem, že už nežije nikdo, kdo by mohl Campbellovi dosvědčit, že nebyl skutečným nacistou a fanatickým přívržencem Třetí říše.