Ovdovělá Sara Goldfarbová žije na Coney Island a snadno podléhá mámení televizních pořadů. Právě teď drží dietu, aby se mohla účastnit jedné ze show. Její milý ale bezmocný syn Harry má novou přítelkyni Marion a společně se snaží čelit bolestné realitě útěkem do snů. Ani Harryho nejlepší přítel Tyrone, který se živí prodejem drog, nemá snadný život. A tak se čtveřice lidí, jimž osud nepřál štěstí, točí v bludném kruhu bezmoci a beznaděje.
Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.
Příběh se odehrává v Japonsku, v letech 1876-77, a popisuje přátelství dvou válečníků ze zcela odlišných kultur. Nathan Algren se účastnil občanské války i bojů proti indiánům a tuto temnou minulost utápí v alkoholu. Bývalý kapitán přijme nabídku, aby v Japonsku vycvičil císařské vojsko vyzbrojené americkými puškami. Když nastane prvotní bitva se vzbouřenci, padne Algren do zajetí. Během zotavování je nucen žít v odlehlé horské vesnici. Postupně se sbližuje s Kacumotem - nepřítelem, který vede samurajské povstalce. Algren pozvolna propadá kouzlu venkovských zvyklostí a vedle cizokrajných bojových technik si osvojuje bušidó: samurajské morální zásady. V rozhodující bitvě proti sobě povstává císařská armáda obtěžkaná palnými zbraněmi a samurajové vyzbrojení luky a meči. A Nathan Algren, kapitán-samuraj, tento civilizační střet ztělesňuje více než kdo jiný...
Mladá pákistánská obhájkyně Saamiya Siddiqui (Rani Mukherjee) si jako svůj první případ vybere tajemného pilota indické armády Veer Pratap Singha (Shah Rukh Khan), který tráví jíž dvaadvacátý rok v pákistánském vězení. Zachránil totiž kdysi život krásné Pákistánce jménem Zaara Hayaat Khan (Preity Zinta), do které se okamžitě zamiloval a dokonce ji představil i svým rodičům (Amitabh Bachchan a Hema Malini). Celý jejich vztah se však zkomplikuje příchodem Zaařina snoubence, který se vynasnaží zbavit se Veera za každou cenu. Obhájkyně Saamiya jej ve vězení nejen přesvědčí, aby po dlouhé době konečně promluvil, ale znovuotevřením svého procesu dal též naději na zlepšení vztahů mezi Indií a Pákistánem.
Dva hippies, Billy a Wyatt, zvaný kapitán Amerika, právě vydělali nějaké peníze na drogách a tak stočili řidítka svých motorek na východ a vyrazili z horkého Los Angeles do vzdáleného New Orleansu na karneval. A toto je vyprávění o jejich bezstarostné cestě, kde můžeš kdykoli zastavit a dát si práska marihuany, namazat se v provinčním zapadákově nebo se nevázaně pomilovat s místními krasavicemi. Nic nelze předem plánovat a předvídat. jednou je odmítne nedůvěřivá recepce omšelého motelu, vzápětí snídají s neznámou farmářskou rodinou a náhodný stopař na chvíli odkloní jejich cestu do osamělé komuny jejich spřízněnců. Nová přátelství se tu navazují snadno a nečekaně, a stejně neodvolatelně končí.
Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení.
Čtrnáct dní před volbami se provalí sexuální skandál amerického prezidenta. Jeho poradce Robert De Niro povolá hollywoodského producenta Dustina Hoffmana, aby narychlo vyrobili jinou aféru, která by odlákala pozornost veřejnosti... Dobrou pověst prezidenta má – jako ostatně pokaždé – zachránit Conrad Brean. Ten hned ví, co je potřeba udělat, a odletí za producentem Stanleyem Motssem. Vysvětlí mu, že je nutno vymazat prezidentův skandál z myslí voličů a že už ve své vizi rozpoutal válku s Albánií. Všechna média informují pouze o válce v Albánii a nikdo už se nevěnuje prezidentovu skandálu. Ovšem jen do chvíle, než vystoupí se svým proslovem druhý kandidát na prezidentský úřad John Neal. Oznámí, že válka v Albánii není, CIA nemá žádné informace o teroristickém útoku a vyzve současného prezidenta, aby se konečně vyjádřil ke skandálu týkajícímu se jeho osoby. Stanley musí vymyslet novou strategii…
Bridget je lehce baculatější třicátnice, která má ve svém životě zdánlivě jednoduchá a splnitelná přání - shodit nějaké to kilo a najít opravdový vztah. Jenže právě v roce, do něhož vstoupila s bezpočtem předsevzetí a rozhodnutím vést si deník, se to na jeho stránkách hemží pohromami...
Frank Farmer má rád věci pod kontrolou. Konečně, jako bývalý agent tajné služby chránil dva prezidenty a mnoho dalších významných osob. Jeho povolání profesionálního osobního strážce jej nutí mít přehled o každém detailu své činnosti. Nesmí dát protivníkovi žádnou šanci. Své úkoly plní přesně a bez problémů. Až do chvíle, kdy se setkává s Rachel Marronovou. Rachel je superhvězda populární hudby a její kariéra neustále stoupá. S popularitou přicházejí věci obvyklé – manažer, novináři, spousta nových známých – i věci méně zvyklé, jichž se bojí každý slavný člověk - nevyzpytatelní fanouškové. Od jednoho z nich začíná Rachel dostávat bláznivé dopisy s poněkud nebezpečným podtónem. Musí se postarat o svou bezpečnost. Rachel chce osobního strážce – a nejlepší je Frank Farmer. Tak se setkají dva špičkoví profesionálové. Oba očekávají, že budou vůdčí osobností tohoto vztahu. Neočekávají, že se do sebe zamilují...
V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.
Lumpík je tak trochu rozmazlený, ale veselý pes, který nic neví o skutečném světě plném nástrah. Užívá si nejlepší pochoutky a drbání každý den. Jednoho dne se ale bude muset vydat za plot svého bezpečného domova a zažije dobrodružství, které si ani ve snu nedokázal představit.
Vítejte ve světě monstrózního labyrintu, kde jsou všichni obyvatelé ve stereotypních uniformách a odlidštěnou vizáž jím dodává nepřehlédnutelný lesk holohlavých lebek. Hlavní hrdina je jedním z mnoha nádeníků v ohromném lidském mraveništi, jeho „osobnost“ je symbolicky zredukována do znaků – THX 1138. Jeden z mnoha, kterého pohltila všeobjímající mašinérie. K procitnutí THX dopomůže základní lidská emoce, láska, a to jak jinak než v duchu revoltující generace mladých tvůrců, THX okusí "zapovězené ovoce" a přijde o panictví. Prozření mu zprostředkuje soulož se spolubydlící LUH 3417. Následně je ale LUH zabita a plod umístěn do zkumavky. THX se snaží utéct, ale je to vůbec možné?
Přepracovaný chicagský účetní je unavený každodenní rutinou, jíž jeho život podlehl. Jednoho dne však spatří krásnou učitelku tance a rozhodne se, že začne chodit na její hodiny tance, aby ji lépe poznal. Jak radost z tance začne procházet jeho životem, pozná, že by to mohl být klíč k záchraně jeho problémového manželství. Své taneční pokroky nakonec uplatní v taneční soutěži na Chicago Crystal Ball Dance Competition. Myslíte, že vyhraje?