Riding Giants je příběh o surfařích na velkých vlnách, kteří se stali hrdiny a legendami svého sportu. Dvacet metrů vysoké vlny nemusí být jen děsivým ničícím živlem, ale i sportovištěm těch nejodvážnějších. Druhý celovečerní snímek režiséra Stacyho Peralty Jízda po obrech nabízí dech beroucí záběry na neodolatelnou krásu, ale i sílu oceánu, kterou dokáží někteří z nás zkrotit na pouhém surfovacím prkně.
Ve vzdálenosti 150 milionů km od Země se nachází Slunce, tj. síla, která utváří náš život. Vidíme ho svítit na obloze nad našimi hlavami. Jenže mimo naše zraky dochází k dramatickým událostem, kdy Slunce násobí svou aktivitu. Nyní je tedy mnohem aktivnější, než tomu bylo za celé uplynulé desetiletí. Vysílá výbuchy žhavé plazmy a obrovské vlny záření směrem k Zemi, kde by mohly dramatickým způsobem ovlivnit náš život. Pomocí nejnovějších satelitních snímků a poznatků předních britských odborníků si ukážeme, jak funguje naše vlastní hvězda, a to, jak její záhadné cykly ovlivňují naši planetu.
Katherine Watson v roce 1953 přijíždí na prestižní univerzitu Wellesley, kde získala místo profesorky historie umění. Očekává, že její studentky, které patří k nejlepším vysokoškolačkám v zemi, využijí všech možností, které jim současná poválečná doba nabízí. Krátce po svém příjezdu však Katherine zjistí, že prostředí na prestižní škole je velmi konzervativní. Její kolegyně, profesorka Nancy Abbey, není zdaleka jediná, kdo si stále myslí, že zásnubní prsten je pro mladou ženu mnohem větší životní výhrou než kvalitní vzdělání. Když Katherine začne své studentky povzbuzovat k tomu, aby začaly přemýšlet nezávisle, dostane se do konfliktu s ostatními profesory, některými absolventy a dokonce i jednou ze svých studentek – arogantní Betty Warren...
Jak došlo ke vzájemnému ovlivnění mezi japonským a moderním evropským uměním... Ve druhé polovině 19. století Monet, van Gogh, Gauguin i Bonnard objevili japonské umění. Tento fakt hluboce poznamenal celé západní malířství. Tento příběh začíná v roce 1853, kdy americká flotila pronikla do Tokijského zálivu, který byl pro cizí plavidla po dvě století uzavřen. A pak byl dobyvatelský Západ sám dobyt. Japonským uměním! Rozvíjela se obchodní výměna. Do Paříže začaly proudit lakované předměty, porcelán a dřevořezy. To, čemu se říká „japonérie“, mělo v celé Evropě neuvěřitelný úspěch. Japonsko dráždilo evropskou fantazii.
Dokument o Beskydské oblasti tmavé oblohy na pomezí Moravy a Slovenska.
Každý den se na kolizní dráhu s naší planetou dostane v průměru 230 asteroidů. Jsme připraveni na srážku? Jak můžeme zabránit katastrofě podobné té, která vyhubila dinosaury... Odhalte skutečné pozadí událostí ve filmech jako Armageddon nebo K zemi hleď! Nejen, že by se velký asteroid skutečně mohl srazit se Zemí, v nitru těchto nebezpečných toulavých planetek s mířidly se ale navíc ukrývají neuvěřitelná tajemství. Před 65 mil. lety došlo ke srážce asteroidů s naší planetou, po které vyhynulo 80 % zvířat na Zemi, včetně legendárních dinosaurů. Hrozba, že se bude taková událost opakovat, stále trvá. Na kolizním kurzu s naší planetou se každý den ocitá až 230 asteroidů, a radary je přitom vůbec nezachytí. Jsme na ně připraveni? A jak bychom mohli zabránit budoucí katastrofě? Dnešní vědci z celého světa se snaží zmapovat okolní vesmír a zaznamenat aspoň ty nejnebezpečnější z asteroidů. Vůbec poprvé v historii lidstva se daří získávat vzorky z asteroidů, nebo je dokonce vychýlit z kurzu.