Na konci 60. let, kdy zněl z československých rádiových vln rokenrol a studentské revolty měnily svět, nastoupí starší z bratrů do prestižní redakce rozhlasu. Záhy se ocitne v nebezpečném souboji redaktorů a tajných služeb. Ve víru událostí půjde brzy všem o život a hlavní hrdina stojí před drsnou volbou: ochránit bratra, nebo pravdu a kolegy?
Životopisný film o britském humanitárním pracovníkovi Nicholasi Wintonovi. Film sleduje Wintona, který se ohlíží za svou minulostí, kdy pomáhal skupinám židovských dětí v Němci okupovaném Československu, aby se mohly ukrýt a uprchnout v letech 1938-39, těsně před začátkem druhé světové války.
Spisovatel Ota Pavel nenapodobitelným způsobem popsal život své smíšené židovsko-české rodiny v předválečných a válečných letech. Karel Kachyňa se těchto překrásných povídek chopil a ve vlastním scénáři ke svému snímku je pospojoval v souvislé dějové pásmo. Výsledkem je působivý film, v němž se prolínají události úsměvné i vážné. Ota Pavel vtělil své dětství do postavy malého kluka přezdívaného Prdelka. V prosluněném kraji poblíž Berounky ho tatínek a "strejda" Prošek učí rybařit, chlapec se také dozvídá ledacos důležitého o životě. Pak přijdou tragické chvíle okupace a rodina má náhle starostí až nad hlavu...
Modelový průzkum českého maloměšťáctví ve vypouklém zrcadle zvýrazňujícím hospodské vztahy, prázdné hlavy, dlouhé prsty a plytké svědomí, se odehrává na pozadí hasičského bálu. V karikování a pranýřování české národní povahy jsou režisér Forman a kameraman Miroslav Ondříček doslova nelítostní. Komedie se brzy mění v tragickou frašku s citem pro detail, gesto a dialog. V zobrazení požárnického plesu se spojují groteskní gagy s nekompromisním odhalením lidské přízemnosti a tuposti. Mravní stav společnosti se tu zrcadlí především v postavách starých lidí, obětí organizačních zmatků, živelných katastrof a hlouposti svých bližních, kteří svoji nekulturnost a nesvobodu považují za normální.
Životní dráha Jana Dítě, číšníka, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů první půle dvacátého století. Mnohokrát v životě pocítí, že jím druzí opovrhují pro malý vzrůst, pro sympatie k Němcům, pro jeho češství, proto, že má původ odloženého dítěte, i pro osobitou životní filozofii. Nikdy však nezatrpkne, neoplácí nenávistí, nemstí se. Touží po bohatství a uznání ve své profesi, touží po milující ženě – ale dostává se mi jich jen krátce. Není uznán ani jako árijec, ani jako milionář.
Příběh filmu začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe (Tereza Voříšková), oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek (Leoš Noha) společně se svým otcem (Alois Švehlík) kšeftují s důstojníky sovětské armády. Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý (Karel Roden), který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na Hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu (Marie Ludvíková). Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce.
Československo, 1941. V průběhu války přijíždí do nacisty okupované Prahy říšský protektor Reinhard Heydrich a zavádí režim teroru, který donutí bojovníky za svobodu jednat. Cena, kterou za to zaplatí, však bude příliš vysoká.
KGB má nový ďábelský plán: Série atentátů se podle něj stává osudnou pro agenty nepřátelských tajných služeb. Jméno Jamese Bonda v tomto seznamu smrti nechybí. Agent 007 však zařídí v Bratislavě útěk generála KGB Koskova, který ve skutečnosti pracuje pro britskou tajnou službu. Koskov obviní z úkladů svého protivníka Puškina, ale vzápětí je unesen sovětskými agenty. Bond se nyní musí Puškina zbavit a Koskova zachránit. Timothy Dalton je James Bond osmdesátých let. Nové příběhy Agenta 007 díky němu získaly tempo akčních filmů. Bratislavu musel za totality natočit John Glen především ve Vídni.
Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa.
Osmdesátá léta v Československu. Mladičká sprinterka Anna se stává členkou Střediska vrcholového sportu. Její matka a trenér doufají, že splní kvalifikační limit a postoupí na olympijské hry. Vybočením ze světa tvrdého sportovního drilu je pro Annu pouze milostný vztah s Tomášem. Anně začnou být bez jejího vědomí podávány anabolické steroidy. Její výkonnost stoupá, objevují se ale rovněž první zdravotní problémy. Anna se o přípravcích dozvídá pravdu, a přestože je v sázce její účast na olympiádě, hodlá dál trénovat bez nich. Její matka však doufá, že Anna účast na olympijských hrách využije k emigraci, a rozhodne se jí anabolika pod rouškou neškodných vitaminů aplikovat tajně.
Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty.
Slovensko v předvečer vypuknutí druhé světové války. Rodina mladého Žida Martina Friedmanna se sejde na oslavu jeho bar micva a slavnostně si slíbí, že se o rok později všichni znovu sejdou u jednoho stolu; válečné bouře a antisemitský fanatismus však každého z nich zavedou na zcela jinou cestu.
V listopadu 1988 je k americké jednotce, sloužící v těsné blízkosti československých hranic, převelen veterán a hrdina z Vietnamu, plukovník Jack Knowles. Ihned po příjezdu se dostane do konfliktu s dosavadním velícím důstojníkem jednotky plukovníkem Clarkem. Nedlouho nato jdou oba společně s několika muži až k samotné hranici, kterou se právě pokouší z československé strany přeběhnout jakýsi muž. Američtí vojáci mu fandí, ale muž je pronásledován a nakonec i zastřelen velitelem československé jednotky Valačevem. Při tom se střetnou pohledy Valačeva a Knowlese oběma je jasné, že mezi nimi jde o zavilé nepřátelství Knowles v noci tajně přejde na druhou stranu hranice a odzbrojí tři nepřátelské vojáky.
Rakouský novinář Helmut Zilk počátkem roku 1968 začíná uskutečňovat živé vysílání rozhovorů z komunistického Československa pro rakouskou televizi. Při natáčení se Zilk seznámí s rebelujícím českým režisérem Janem Davidem a jeho krásnou přítelkyní, herečkou Evou. Mezi úspěšným novinářem a vzdorovitým umělcem se rozhoří vášnivý souboj o srdce Evy, které každý nabízí budoucnost po svém. Do milostného trojúhelníku zasáhne srpnová okupace Prahy, při níž se Honzovi podaří natočit brutalitu a násilí okupantů. Film je třeba urychleně dostat k mezinárodní veřejnosti. Paradoxně jedinou cestu na Západ představuje právě Zilk. Lze mu však věřit a nebude mít nakonec dramatický útěk do Rakouska pro Honzu a Evu fatální následky?
Doba uvolnění Pražského jara, stejně jako idea komunismu s lidskou tváří skončila v Československu 20. srpna 1968 s invazí vojsk Varšavské smlouvy. Reformy prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka stály před zánikem a zneplatněním. Nejvýznamnější představitelé Československa byli zajištěni a odvlečeni do Moskvy, aby nakonec popřeli svá vlastní dřívější stanoviska. To včetně Zdeňka Mlynáře, nově zvoleného tajemníka ÚV KSČ a spoluautora reformního Akčního programu, z jehož pohledu jsou události líčeny… Britské televizní dokudrama z roku 1980 rekonstruující osudné srpnové dny v Československu je adaptací knihy Zdeňka Mlynáře "Mráz přichází z Kremlu".
Akce Rys je krycí jméno pro nácvik přežití v týlu nepřítele. Pro tři mladé vojáky Aleše, Otu a Františka to znamená přežít deset dní v lese, nenechat se chytit ani vlákat do léčky, denně podávat informace o pozorovaném objektu a to vše s dávkami potravin na pouhé dva dny. Takový úkol může splnit jen dobře sehraná parta. Mezi Otou a Františkem však není vše zcela v pořádku - jejich problém se jmenuje Marie.
Mladý vdovec se dvěma dětmi, člen lázeňského orchestru, zvládá za pomoci obětavých přítelkyň a pochopení svých dětí poměrně obstojně svoji náročnou "dvojroli". Problémy nastanou ve chvíli, kdy uspěje v prestižním konkurzu do pražské filharmonie a má posléze odjet na delší zahraniční turné. Jak vyřeší boj mezi profesní kariérou a dětmi, které by po tu dobu musel svěřit do péče ústavu? Rodinný příběh, který se odehrává převážně v krásném lázeňském prostředí, je plný humoru, dramatických zvratů i dobré pohody.