Paříž, 1900. Byl jeden hoch, zvláštní, okouzlený hoch, smutný pohled měl, byl však velmi moudrý, jednoho zázračného dne potkali jsme se na cestě záhadné a při tom, jak jsme si o mnohém povídali, o bláznech a králích, tak mi pověděl: To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a v lásce být milován. Moulin Rouge. Noční kabaret. Tančírna a bordel. Jeho majitelem byl Harold Zidler. Království nočních rozkoší. Nejkrásnější ze všech tam byla žena, kterou jsem miloval. Satine. Byla kurtizána. Prodávala mužům svou lásku. Říkali jí jiskřivý diamant. Byla hvězdou. Žena, kterou jsem miloval, je mrtvá. Je tomu rok, co jsem přijel do Paříže. Nevěděl jsem nic o Moulin Rouge, Haroldu Zidlerovi ani Satine. Svět žil bohémou a já přijel z Londýna. Na vršku poblíž Paříže stála vesnice Montmartre. Byl to bohémský svět, hudebníci, malíři, spisovatelé. Říkalo se jim děti revoluce. Ano, měl jsem žít bez halíře a měl jsem psát o pravdě, kráse, svobodě a o tom, v co jsem věřil nejvíc ze všeho. O lásce.

Trollí princezna Poppy měla vždycky obrovskou slabost pro svého trochu nabručeného kámoše Větvíka. Dva roky to mezi nimi jen tak bublalo, ale teď už to začíná být vážné. Jak se ti dva sbližují a ještě více poznávají, Poppy zjistí, že Větvík před ní skrývá trochu nepříjemnou, leč velmi vzrušující životní kapitolu. Kdysi byl totiž členem populární chlapecké kapely BroZone, která se však rozpadla vinou jednoho nešťastného incidentu, kvůli němuž se zpěváci úplně rozhádali a vyrazili každý svou cestou. Jednoho z nich však jeho cesta dovedla až do zajetí dvou všehoschopných popových grázlů, kteří přišli na to, jak z něj po kapkách odčerpávat jeho pěvecký talent a využívat ho k tomu, aby oni sami ovládali hitparády a davy fanoušků. Jenže i ten největší talent se jednou vyčerpá a zajatému Floydovi pomalu dochází čas. Kámoši z kapely proto (alespoň dočasně) odhodí rozpory a vydají se na nebezpečnou záchrannou misi.

Píše se rok 1963. Beatles v USA ještě nejsou známí a diskotékám kralují latinsko-americké tance. Do letoviska horského hotelu přijíždí na prázdninový pobyt 17letá Frances, všemi přezdívaná Baby, se sestrou Lisou a s rodiči. V hotelu se vyučují klasické tance, či tance z Latinské Ameriky, ale personál vyznává nejraději úplně jiný druh tance – tzv. dirty dancing (hříšný tanec). Baby se seznámí s tanečním instruktorem Johnnym a prožije nejen svou první lásku, ale i proměnu z „ošklivého káčátka“ na sebevědomou mladou ženu.

Dvojice úspěšných tenečníků a zpěváků se romanticky zaplete s dvěmi sestrami - zpěvačkami. A tak se stane, že skončí ve vánočním Vermontnu, který je bez sněhu a vytahují z bryndy svého velitele.

Světoznámý dirigent Daniel Daréus musí náhle ze zdravotních důvodů přerušit svou kariéru. Vrací se do vesnice na severu Švédska, do místa, kde strávil své dětství. Netrvá dlouho a je požádán, aby si přišel poslechnout zkoušku kostelního sboru, který se schází každý čtvrtek na faře. Stačí přijít a dát pár dobrých rad. Takovou prosbu nelze odmítnout. Proti své vůli se Daniel stává sbormistrem. Sbor se vyvíjí a roste. Daniel si dělá přátele i nepřátele. A najde lásku.

Nevšední biografie jedné z významných osobností evropské operní scény 18. století. Carlo Broschi, zvaný Farinelli (1705-1782), patřil mezi nejobdivovanější zpěváky své doby; sopranista, vrcholný představitel slohu bel canto, díky svému zmrzačení (byl kastrát) zvládl tři a půl oktávy, a dokázal udržet tón celou minutu. Fascinující a nejednoznačná postava je pro autory průvodcem dobou baroka s jeho pompézností a smyslem pro efekty; hrdina si však zároveň zachovává tajemství, jež tkví v neuchopitelném umění dojímat krásou zpěvu. Právě Farinelliho „božské“ umění je ústředním prvkem vyprávění, jež zobecňuje osud skutečné osobnosti v historické době na pozadí vztahů mezi protagonisty a jejich zvláštních „rolí“...