Nejlepší film roku 1945 ukazuje na svou dobu velmi otevřeně zničující vliv alkoholismu. Je ironií osudu, že toto vynikající dílo klasika Billyho Wildera téměř nešlo do kin, protože ho testovací publikum, nezvyklé na tak syrový realismus, hodnotilo velmi negativně. V dnešní době je film označován za jedno z nejlepších dramat v historii kinematografie vůbec. Neúspěšný spisovatel, v podání vynikajícího Raye Millanda, prožívá hluboké rozčarování ze života, které ho přivede na třídenní sebezničující flám. Film byl ověnčen hned několika cenami Americké filmové akademie.(oficiální text distributora)
Film z období francouzské okupace. Děj se odehrává ve francouzském městečku, jehož obyvatelé jsou přinuceni ubytovat ve svých domech posádku německých okupantů. Lucile Angellierová (Michelle Williams) bydlí v domě se svou upjatou tchyní, která žije utrpením pro svého syna bojujícího na frontě. Lucile se před zraky tchyně sbližuje s novým nájemníkem, důstojníkem wehrmachtu Brunem von Falkem (Matthias Schoenaerts). Válečné události však postaví mladou ženu před dilema v okamžiku, kdy se na Lucile obrátí sousedka s prosbou, aby v domě současně ukryla jejího manžela, který zabil jednoho z Němců.
Životopisné drama vypráví o Brianu Wilsonovi, frontmanovi a skladateli proslulé skupiny Beach Boys. Po záchvatu paniky Wilson opouští staré hity plné surfů, holek a prosluněných pláží a rozhodne se vytvořit nové album jinak a poslouchat své vnitřní hlasy. Během práce na albu Pet Sounds se však propadá do psychotických stavů. O dvacet let později jeho duševní zdraví paradoxně narušují metody psychoterapeuta Eugena Landyho. Pravým lékem pro jeho duši se zdá být seznámení s krásnou prodavačkou cadillaců Melindou. Film odhalující nitro Briana Wilsona rovněž poodkrývá Wilsonovy svérázné umělecké postupy při nahrávání dnes již legendárních hitů.
Vynálezce Preston Tucker na konci druhé světové války rozvíjí vizi auta budoucnosti, technicky dokonalého, a přitom velmi laciného vozidla. Jeho myšlenka ale nemá úspěch, protože proti odporu velkých automobilových koncernů v Detroitu nemá Tucker šanci bojovat.
Lehkomyslný znuděný mladík Evžen Oněgin tráví svůj život na večírcích petrohradské smetánky. Po smrti strýce odjíždí na zděděný venkovský statek, kde se seznámí s oduševnělou kráskou Taťánou, která je Oněginem okouzlena natolik, že mu vášnivě vyznává lásku. Oněgin ji však chladně odmítá a odjíždí. Po letech se opět setkají. A tentokrát je to Oněgin, kdo vzplane spalujícím citem.
Píše se rok 1956. Sylvia Plathová studuje na prestižní anglické univerzitě v Cambridgi a píše své první literární pokusy. Potkává zde básníka Teda Hughese a zrodí se osudová láska, která Sylvii provází celý život. I Ted zprvu silně podléhá romantickému vztahu s ženou, která rozumí jeho práci a obdivuje ji, ale po sňatku se leccos změní. Sylvia chce odejít za matkou do Spojených států, Ted dává přednost životu v Anglii, a navíc se vrací ke svým staromládeneckým návykům. Psychicky nevyrovnaná Sylvia nedokáže nevěry milovaného muže přijmout, ale zároveň ho do nich vhání. Útěchu hledá v poezii a ve vlastní tvorbě, píše sbírku Ariel, která dnes patří ve Velké Británii k nejčtenějším, ale sen o štěstí se rozplývá...
I v 70. letech vznikaly u nás filmy, které zdůrazňovaly nejen nutnost všemi prostředky hájit neprostupnost západních hranic, ale hlavně rehabilitovaly stalinistickou éru. Se směšnou patetičností vyprávěný příběh se odehrává v roce 1951 a odehrává se v armádních kruzích, zachycuje spory o co nejúčinnější vzdušnou ochranu hranic… Zvolil k tomu pracovní spory mezi zkušeným, ale myšlenkově již ustrnulým generálem a mladým politrukem, jenž prosazuje moderní koncepční řešení společného úkolu.