Rok 1939, dusot vojenských bot rezonuje celou Evropou. Nacistické Německo splétá svou pavučinu, dochází k anexi Rakouska a napadení Polska. Velká Británie a Francie mu vyhlašují válku. Fyzik Albert Einstein, žijící v azylu ve Spojených státech, se obává o osud vědeckého pokroku v Evropě. Po upozornění jedním z bývalých studentů se rozhodl varovat prezidenta Franklina Roosevelta, Francouzi a Němci zanedlouho odhalí tajemství atomového jádra a budou tak moci vyrobit novou zbraň nepředstavitelné síly. Němečtí, stejně jako francouzští vědci potřebovali pro svou práci těžkou vodu, velmi vzácnou látku vyráběnou v Norsku, v jediné továrně na světě. Šlo o nejneuvěřitelnější a nejutajenější bitvu druhé světové války, o které se mluví jako o „Bitvě o těžkou vodu“. Kdo bude mít těžkou vodu, získá kontrolu nad atomem.

Snímek vypráví přáběh Rona Kovice, veterána z Vietnamu... Slavný film otevřeně hovoří o vojně ve Vietnamu, o ochrnutém Ronovi Kovicovi, který se z nadšeného vlastence změnil na zapáleného bojovníka proti válce. Ve Vietnamu prošel peklem, ale ani návrat do normálního života nebyl o nic lehčí. Ron se musí naučit žít se svým ochrnutím, znovu si zvykat na rodné město, rodinu a přátele, což vůbec není jednoduché...

Únor 1945. Vítězství v Evropě je na dosah, ale boje v Tichomoří neustále pokračují. Jedna z nejzásadnějších a nejkrvavějších bitev celého konfliktu byla o ostrov Iwo Jima. Dobývání vyvrcholilo scénou, kterou dodnes zachycuje jedna z nejikoničtějších fotografií dějin – pět vojáků námořní pěchoty a námořní poddůstojník vztyčuje na hoře Suribači americkou vlajku. Foto zachycující tuto jedinečnou chvíli, se stalo symbolem vítězství národa, který se utužil v bojích. Tato šestice vojáků je dnes považována za pravé hrdiny. Někteří z nich však zakrátko položili své životy, aniž by jen tušili, že je těchto několik chvil učinilo nesmrtelnými. Ti, kteří přežili, se za hrdiny nepovažovali. Jejich nejniternějším cílem bylo, stát v jedné řadě s ostatními bojovníky, jimž se fanfár či slávy nedostalo.

Ačkoli se jedná o jeden z nejvýznamnějších filmů Stanleyho Kubricka, byl "Mechanický pomeranč" zakázán vládou generála Franca ve Španělsku, fašistickou diktaturou, která po kruté občanské válce trvala pětatřicet let.

Střední oblast Apalačského pohoří byla odjakživa spjata s těžbou uhlí, které do dnešního dne nepředstavuje pouze zdroj obživy, ale ovlivňuje a utváří životní styl místních komunit. Autorský dokument Elaine McMillion Sheldon je působivou mozaikou, v níž se prolínají mýty, minulost i současnost daného regionu, ale i poetickým zamyšlením nad jedinečným prostředím a jeho proměnou. Král Uhlí, jak ona sama svůj domov nazývá, je totiž místem, kterému – stejně jako na vrcholcích hor – vévodí drsná krása, snovost a tajuplné příběhy.