Skupina přátel z vyšší společnosti by ráda společně pojedla, toto banální přání se však ukáže jako nesplnitelné. Hosté se sejdou, popíjejí, konverzují, ale ke společnému jídlu nikdy nedojde – a události, které jej maří, jsou čím dál tím bizarnější. Spletitý, hravý příběh graduje v absurdním, snovém finále. Na základě této groteskní zápletky Buñuel se zlomyslným humorem analyzuje povrchnost společnosti i její ideály, přičemž nešetří církevní hodnostáře, vrcholné politiky, revolucionáře, vojáky ani aristokraty. V duchu surrealistické hry jsou akcentovány motivy snu, sexu a smrti. Hlavní postava (velvyslanec jihoamerického státu, vydělávajícího peníze na výrobě a pašování drog) umožnila režisérovi vyjádřit určitou dobovou levicovou angažovanost, většina kritizovaných společenských nešvarů je však aktuální i dnes.

Snímek Monty Python: Smysl života postrádá hlavního hrdinu je to přece svět viděný rybami skrz sklo akvária a v rozbitém světě pro něj není práce. Není se s kým ztotožnit, s kým a pro co trpět. Z lidskosti zbyly jen okamžiky, kdy smolaři jednotlivých miniosudů stojí tváří v tvář své opuštěnosti. Z hlavního hrdiny minulých filmů zbyla jen tvář Briana na kříži (opuštěná maminka na sále jen s přístrojem, který dělá pink, udivený pan Kreozot po výbuchu, synek, kterému dle všeho umřela maminka, taťka bez práce s osmaosmdesátým dítětem na cestě). Je to podobné, jako když se Gogolovu Revizorovi vyčítalo, že postrádá kladného hrdinu, a on si v dopisu příteli smutně postěžoval, že tam byl, jen si ho nikdo nevšiml že jím je přece smích. Zde jako poslední naděje lidstva.

Na začátku byl úsvit a v něm několik opic zjistilo, že chodit se dá i po dvou. Pak přišlo první manželství, první homosexuální manželství a 15 božích přikázání. Vize Mela Brookse o historii světa nás zavede do Říma, kde etiopský tanečník, pouliční filozof a palácová panna utíkají před Cézarovými vojáky, aby nakonec skončili jako zaměstnanci hostince, kde v uzavřené společnosti večeří Ježíš. Další část filmu je věnovaná Francouzské revoluci a v upoutávkách na druhý díl uvidíme třeba Hitlera jako krasobruslaře.

Zatímco pozornost všech zaměstnanců se obrací k očekávané návštěvě královny matky, investigativní novinář se snaží zjistit okolnosti záhadného genetického projektu Dr. Millera. V nemocnici nic nefunguje tak, jak by mělo, je to jen obludné panoptikum, které chce za každou cenu vzbuzovat pocit normálnosti. Nemocnice je rovněž metaforou britské společnosti, zmítané různými neduhy, funguje jako organismus, kde se současně hlásají ušlechtilé myšlenky o demokracii a zároveň provádějí protilidské zvrácenosti. Anderson ve svém příběhu hravě a chvílemi i cynicky odkazuje na různé žánry filmu (např. hororová epizoda s šíleným lékařem Millerem), linii groteskního podobenství pak podporuje stylizované herectví. Malcolm McDowell tentokrát nevystupuje excentricky do popředí, ale stává se rovnocenným partnerem svých kolegů.

Satirický příběh o mladé učitelce Josefíně, která se odhodlaně pustí do boje proti skupině zednických šumařů. Ti za své pochybné a nekvalitní služby požadují přemrštěné ceny a pod záminkou pomoci okrádají obyvatele západoslovenské vesnice...