Amélie žije v pařížské čtvrti Montmartre, která je světem sama pro sebe. Je číšnicí v místním bistru, nakupuje u místního zelináře, zdraví sousedy jako na malém městě. V jejím životě se nikdy neudálo nic zvláštního, až na matčinu kuriózní smrt, nad níž Améliin tatínek stále truchlí. Amélie by asi zůstala smířená se svým osamělým údělem, kdyby jednoho dne neobjevila ve svém bytě ukrytý poklad v podobě staré krabice s památkami na dětství někdejšího nájemníka. Nejenže se Amélie rozhodne po letech doručit krabici jejímu majiteli, ale dospěje současně k poznání, že může pomáhat zlepšit a napravovat okolní svět. Když pak jednoho dne objeví člověka sbírajícího u nádražních fotoautomatů zahozené podobenky cizích lidí, Amélie se zamiluje. Trvá to ale ještě nějaký čas, než se seznámí s Ninem a než mu dovolí rozšifrovat její tajemné zprávy.

Dívka Teena Brandonová (Hilary Swank) z malého městečka utíká před spravedlností po krádeži auta a při té příležitosti změní své jméno na chlapecké Brandon Teena. O kompletní změně osobnosti přemýšlí již dlouho. V obrovských zmatcích, které provázejí přeměnu, se seznamuje s dívkou jménem Lana (Chloe Sevigny), která fatálně vstoupí do jejího života... Svůj debut natočila režisérka Kimberly Peirce podle skutečné události. I proto je celý příběh a jeho rozuzlení tak drasticky působivé a dojemné. Hlavní role se vynikajícím způsobem zhostila tehdy ještě nepříliš známá Hilary Swank (jistě jste slyšeli historky o tom, jak nosila pánské oblečení i po skončení natáčení, stejně jako se nemohla zbavit chlapské chůze) a zcela po zásluze získala svého prvního Oscara. Výborným výkonem oceněným nominací na Oscara nastartovala svou kariéru i Chloe Sevigny.