Druhá světová válka byla rozhodující událostí 20. století a pro Ameriku se stala určujícím dějinným zvratem. Změnila tehdy hranice světa a dnes je nazývána "poslední velkou válkou". Ani sebelepší výcvik však nemohl spojenecké vojáky připravit na to, co ječekalo po vylodění v Normandii, na pláži s krycím jménem Omaha. Přestože byli naplněni odhodláním a vírou ve vítězství, jen málokdo z nich bitvu o tento malý kus francouzského pobřeží přežil. Z pohledu kapitána Johna Millera je zřejmé, že si uvědomuje nebezpečí, které na jeho jednotku čeká. Netuší však, že to není zdaleka ten nejtěžší úkol, který bude muset se svými vojáky splnit...
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Ze sedmi žáků gymnázia v jednom německém městečku, kteří obdrží vytoužený povolávací rozkaz do tzv. volkssturmu, nevěří v dubnu 1945 v nevyhnutelnou kapitulaci Německa ani jeden. Do obrany mostu (strategicky ovšem zcela bezcenného) vloží veškerou horoucnost svých šestnácti let, romantickou touhu po dobrodružství, oběti a kamarádství - samé krásné věci, jenže už v zárodku (a s vypočítavou důsledností) pervertované vražednou ideologií. Že tento snímek - na rozdíl od tolika jiných údajně klasických filmů - zasáhne dnešního diváka se stejnou silou jako při svém uvedení před 45 lety (katarze závěrečné scény zůstává otřesná v původním slova smyslu), to nelze vysvětlit jindy běžným, dramaturgicky promyšleným dávkováním pacifistické myšlenky, ale jedině Wickiho přirozeným smyslem pro morálku a lidskost - jeho apelativnost není papírová, a žádný z diváků vůči ní proto nemůže zůstat lhostejným.(MFF Karlovy Vary)
Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. (Česká televize)
Děj se odehrává v Japonském zajateckém táboře na ostrově Jáva v roce 1942. V lágru je jediný zajatec, který mluví Japonsky a to plukovník Lawrence. Ten je donucen sadistickým seržantem Harou zúčastnit se mučení a vynuceného harakiri jednoho z dozorců. Po intervenci u velitele tábora je poprava odložena. Ostatní japonští důstojníci se začínají na zajatcích mstít, protože se obávají ovlivňování velitele tábora plukovníkem Lawrencem. Napětí se ještě zvýší, když se v táboře objeví nový, záhadný zajatec Celliers, který je Angličan a odmítá se podřídit japonskému drilu. Brutalita dozorců se neustále stupňuje, protože ve válce u lidí vystupují do popředí zejména skryté zvířecí pudy a jejich civilizovanost mizí. Proč ale “Veselé Vánoce pane Lawrenci”?
Vojenský veterán Hank Deerfield se snaží spojit se svým synem, který by měl být zpátky na základně po návratu z mise v Iráku. Dozvídá se však, že zmizel a nikdo netuší, kde by mohl být. S tím se ale Hank nechce smířit a proto sám pátrá po synovi. Čeká jej však poznání, o které možná ani nestál
Film pojednává o nejznámější věznici konfederace Andersonville ve státě Georgia v USA za občanské války Jihu proti Severu. Nahlíží na dění v táboře očima vojáků Unie, jež byli zajati v bitvě o Cold Harbor. Vypráví příběh plný lidského utrpení, strachu, nelidského zacházení, ponižování a trestů, jimž byli v průběhu vězení vystaveni nejen od dozorců, ale také od vězeňského gangu zvaného Raiders. Tito muži Unie čekají na jakékoliv zprávy o výměně vězňů. Místo toho jim ale tábor neustále přináší jen smrt.
Skutečný příběh elitního 6. praporu pod velením podplukovníka Henryho Mucciho, který podniká odvážnou záchrannou misi. Vojáci cestují 30 mil za nepřátelskou linii aby osvobodili přes 500 amerických válečných zajatců z nechvalně proslulého japonského zajateckého tábora.
Dlouhá životní cesta jedné ženy. Le Ly se narodila ve Vietnamu roku 1949, uprostřed válečného konfliktu s Francií. Její dětství i mládí bylo poznamenáno ničením, násilím a smrtí. V takových dobách děti příliš rychle dospívají. Osud vedl dívku nejprve do revoluční armády, poté do zajetí, následoval Saigon, kde si prožila nepříliš šťastný románek, pak město Danang. Z tamního černého trhu s cigaretami byl už jen krok k prostituci. Přesto se našel muž, který jí byl ochoten poskytnout lásku a bezpečí – americký seržant Butler. Jí a jejím dvěma dětem pomohl opustit válkou zmítanou zem a v Kalifornii se pak vzali. Manželství však bylo krátké, plné neshod a traumat z minulosti. Podaří se životem unavené ženě vrátit ke svým kořenům a najít vytoužený klid?
Senátor Henry Dawes vytváří program Úřadu pro indiánské záležitosti vlády Spojených států. Ohiyešu po bitvě na Little Bighornu odvádí jeho otec do světa bílého muže, protože věří, že aklimatizace a studium je pro jeho syna to nejlepší. Ohiyeša vyrůstá v muže a přijímá bílé jméno Charles Eastman. Stává se ukázkovým příkladem senátora Dawese, který ho prezentuje jako vzdělaného a civilizovaného Indiána. Během jedné z přednášek se Eastman setkává s učitelkou Elaine Goodale, která má rovněž nejlepší úmysly s Indiány. Sedící Býk, ač uvězněn v rezervaci, stále ještě vzdoruje vládě USA. Wovoka prorokuje, že když Indiáni budou tančit Tanec duchů, můžou vymýtit bílé. Úřady v rezervaci se bojí povstání a posílají pro armádu. Nedorozumění, zatímco armáda zkouší odzbrojit Indiány, vede k masakru u Wounded Knee Creek 29. prosince 1890.
Film pojednává o chodu japonského koncentračního tábora v Číně, kde se provádí řada pokusů na lidech. Zahrnuje řadu velice drsných, smutných, krutých a brutálních scén, které se údajně v táboře odehrávaly.