Dokument zachycuje dětství francouzské holčičky Tippy, jejíž rodiče pracovali v Namibii. Tippy je i přes svou bílou pleť dítětem Afriky, je součástí místního kmene domorodců, je součástí celé živočišné a rostlinné říše a její hierarchie. Úchvatné zachycení tak bezprostřední spontánnosti dítěte, které se dorozumí se všemi zvířaty a respektuje je. Není pro ni problém běhat se pštrosy, slony i levharty. Tippy je dnes dospělá, žije v Paříži, ale za svůj domov považuje Jižní Afriku...
Umělecký dokument je výsledkem dlouholeté práce biologů Clauda Nuridsanyho a Marie Pérennouové, kteří se výrazně věnují popularizaci svého oboru. Oba vědci natočili ojedinělý snímek, jenž nabízí pohled do prostředí malých tvorů (většinou z říše hmyzu), obývajících obyčejnou louku na francouzském venkově. Tvůrci oprostili své dílo od obvyklých didaktických funkcí; film obsahuje v úvodu jen krátký poetický komentář, a jeho hlavní složkou jsou fascinující záběry a zvuky z malého světa, jenž se nachází mimo obzor běžného lidského vnímání.
Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní. Pokud jste se teď zarazili, určitě vás zaujme hit filmového festivalu v Sundance, Nepříjemná pravda režiséra Davise Guggenheima. V ní popisuje zanícený souboj jednoho muže s mýty a nepravdami obklopujícími fenomén globálního oteplování a jeho návod na únik ze slepé uličky. Tím mužem je bývalý americký viceprezident Al Gore, který po neúspěšných prezidentských volbách v roce 2000 přesměroval kormidlo svého života vstříc záchraně planety před nezvratnými změnami.
Příběh o měnící se tváři krajiny, z níž nenávratně mizí některé živočišné druhy.
Při putování malebnou českou krajinou objevíme spousty cest lemovaných stromy. Aleje a stromořadí vysazovali naši předkové z různých důvodů. Proč lidé vlastně vkládali tolik energie do výsadby alejí a údržby stromů? A jsou dneska tyto aleje vůbec užitečné, nejsou přežitkem v dnešní moderní době? Vypravme se tedy s průvodcem Václavem Cílkem krajinou a odpovězme si pak sami na tyto otázky. Cestou se potkáme s fotografkou Hanou Rysovou, jejíž láskou je fotografování stromů, se zahradními architekty Markétou Veličkovou a Petrem Veličkou, s ekologem Jiřím Klimešem a s mnoha alejemi, které tvoří monumentální tunely nebo chodby.