Němý hororový film z roku 1920 režiséra Roberta Wiena. Film se stal nejvýznačnějším příkladem německé expresionistické kinematografie a měl velký vliv na film noir a další hororové filmy. Scénář od Hanse Janowitze a Carla Mayera vytvořil typickou atmosféru filmu se zaměřením na chovance psychiatrických léčeben, na zmatek mezi pouťovými atrakcemi a na tajemné vraždy. Na výtvarné stránce filmu se podílela expresionistická skupina Der Sturm a základ tvoří deformované kulisy budov s ručně malovanými stíny a výrazné maskování herců.
Mladá žena se vášnivě zamiluje do bohatého, nedávno ovdovělého šlechtice Maxima de Wintera. Po brzké svatbě odjíždí na jeho panství, kde společně žijí na zámku Manderley. Na láskyplný vztah novomanželů však padá všudypřítomný stín první de Winterovy manželky Rebeky, která zahynula za zvláštních okolností. Dům je naplněn jakýmsi nevyslovitelným napětím a stísňující atmosférou, která na novomanželku padá doslova na každém kroku. Ta je také přesvědčena, že manžel na krásnou Rebeku neustále vzpomíná, a proto jí není schopen věnovat potřebnou pozornost a cit... Děj je soustředěn na starém šlechtickém sídle, kde výprava, nasvícení interiéru a důmyslná kamera (zachycující například v jediném záběru hlavní hrdinku a nehybný obličej postavy, která jí nahání strach) přispívají k stupňování napětí. Film v roce 1941 získal dva Oscary: za nejlepší černobílou kameru (George Barnes) a jako nejlepší film (producent David O. Selznick).
Spisovatel Paul Sheldon se po autonehodě dostal do rukou na první pohled milé, ale ve skutečnosti šílené Annie Wilkisové, která se identifikuje s jeho literární hrdinkou Misery. Tu ale Paul ve své nejnovější knize chce nechat zemřít, což Annie rozzuří k nepříčetnosti…
Hlavní postavou příběhu je prominentní chicagský právník Martin Vail, sebevědomý a samolibý muž, který si nedělá žádné iluze o své práci a bez výčitek v soudní síni manipuluje fakty i lidmi. Na dobročinném večírku u biskupa Rushmana se setká se svým bývalým nadřízeným, státním návladním Shaughenessym a jeho asistentkou, svou bývalou milenkou Janet Venableovou. Krátce poté je biskup ve své rezidenci brutálně ubodán a policie zatkne zkrvaveného mladíka, který se jim pokoušel uprchnout. Je to devatenáctiletý ministrant Aaron Stampler, u něhož policie navíc našla biskupův prsten. Vail, který cítí, že podobný případ by mohl přispět k jeho prestiži, se rozhodne mladíka ve zdánlivě jednoznačném jednání bezplatně hájit.
V opatství benediktinů došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William z Baskervillu je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci vložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic Adso závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Guiho.
Ale pěkně od začátku: Probudíte se v neznámé místnosti. Nic si nepamatujete, nic nevidíte, protože je všude tma. Cvak, rozsvítí se světla. Ležíte na špinavé podlaze ve staré vysloužilé umývárně. Proti vám stojí chlap, který také nevypadá nejlíp, a mezi vámi leží mrtvola v kaluži krve. Chcete k ní, ale nejde to. Jste za kotník připoutaní k trubce u zdi. Ještě to nevíte, ale čeká vás nejhorší noc ve vašem životě. Nejhorší, nebo poslední – a nejspíš oboje najednou. Dostali jste se do spárů vraha, který terorizuje vaše město, vraha, kterému říkají Jigsaw, vraha, který proslul bizarními způsoby likvidace svých obětí…
Film natočený podle bestselleru Toma Clancyho je příběhem mužů, v jejichž rukou leží odpovědnost za soudný den. Zbrusu nová, supermoderní jaderná sovětská ponorka míří k pobřeží USA. Jejím velitelem je kapitán Marko Ramius. Americká vláda se obává, že ponorka „Rudý říjen“ zaútočí. Analytik CIA Jack Ryan je jiného názoru. Myslí si, že kapitán Ramius chce emigrovat. Má však jen několik hodin, aby ho našel a svůj názor dokázal. Sovětské námořní a vzdušné síly po ponorce totiž pátrají také. Hon na ponorku začíná.
Jackie Brownová je černá letuška, která si přivydělává pašováním špinavých peněz drogového dealera a obchodníka. Je chycena dvěma policejními agenty, kteří ji však slíbí shovívavost, pokud pomůže svého šéfa dopadnout a usvědčit. Jackie, která je na svobodě jen díky kauci svého milence, zosnuje plán, jak najednou získat milionový balík, zbavit se policistů i nepohodlného šéfa, jehož nejčastější replikou je věta: „Řekneš slovo a jseš mrtvá.“ Jenže takový plán má spoustu rizik...
Skupinka aktivistů, která bojuje za práva zvířat, vtrhne do laboratoře, kde vědci zkoumají opice infikované vzteklinou. Rozjetí ochránci opice pustí z klecí ven a ty je okamžitě pokoušou a nakazí. O 28 dní později se pracovník kurýrní služby Jim probudí v nemocnici z kómatu a zjistí, že budova zeje prázdnotou. Zděšený a osamělý mladý muž opustí nemocnici, aby objevil celou hrůzu. Londýn se naprosto vylidnil. Někde jsou vidět umírající. Virus zlikvidoval téměř celé město.
Mallory neměla mnoho důvodů být šťastná. Otec ji tyranizoval a sexuálně obtěžoval, matka nepodnikala nic na dceřinu obranu. Když se dívka náhodně setkala s Mickeym, byla z toho láska na první pohled. Ještě téhož večera si tajně vypůjčili auto Malloryina otce a vyrazili na projížďku. Otec nahlásil krádež policii, uprchlíci byli dopadeni a Mickey putoval za mříže. Podařilo se mu však utéct, a tak se zanedlouho znovu objevil u Mallory. Jejich setkání mělo hrůzný průběh: nejprve zbili dívčina otce, pak ho utopili v akváriu, a poté přišla na řadu matka tu polili v posteli benzínem a Mallory ji zapálila. Mladí milenci se dávají na útěk a nechávají za sebou další mrtvé. Jejich řádění sledují sdělovací prostředky, policie je jim na stopě...
Splatterová komedie Re-Animátor je jedním z rozkošně zmutovaných a agresivních dítek módy ultrabrutálních hororů z počátku osmdesátých let. Dnes už klasické žánrové dílo o zapáleném experimentátorovi Herbertu Westovi, který ve jménu vědy vyrábí násilnické zombie, vzalo elementy klasických hororů třicátých a šedesátých let (šílení vědci a jejich tajuplné substance s magickými účinky) s novou zálibou v excesivní tělesnosti, krvavých efektech a černém humoru. Těžko říct, jestli by se film líbil mistru kultivované „kosmické hrůzy“ H. P. Lovecraftovi, podle jehož povídky vznikl, každopádně do tradice vzešlé z makabrózní grotesknosti literárního subžánru weird fiction dokonale zapadá.
Příběh o záhadě… Záhadě uvnitř vnitřních světů… Rozvíjející se kolem ženy… Ženy zamilované a v nesnázích. Herečka Nikki Grace se připravuje na největší roli svého života, ale když se zamiluje do svého kolegy, zjistí, že se její život začíná podobat fiktivnímu filmu, který právě točí. Navíc odhaluje, že tento současný film je remakem polského snímku 47, který nebyl nikdy dokončen kvůli nevyslovené tragédii. A to je jen začátek. Brzy se na filmovém plátně rozpoutá zdánlivě nekonečný útok nepopsatelně bizarních situací: sitcom představující lidi v králičích kostýmech, paralelní příběh zasazený do zimního Polska, dům plný tančících prostitutek, šroubováky v břiše… a mnohem, mnohem víc. Snímkem Inland Empire přináší David Lynch svou nejvíce avantgardní, abstraktní a neproniknutelnou vizi v celé své kariéře. Tříhodinová horečná noční můra hraného filmu bere základní strukturu Mulholland Drive a ještě více ji činí neovladatelnou.
Přestože ví, že by měl sedět u počítače a psát další knihu nebo alespoň na chvíli vylézt ze své staré chaty a projít se se svým psem okolo jezera, úspěšný spisovatel Mort Rainey vyspává až 16 hodin denně na svém oblíbeném kanapi. Je uprostřed bolestného rozvodu a všechny okolnosti, které rozchod doprovázejí, se stávají čím dál tím více nepříjemnými. Celá záležitost vysává jeho energii i kreativní potenciál a Mort je donucen čelit obzvláště těžkému tvůrčímu bloku, který mu brání dát dohromady byť jednoduchou větu. Když už se zdá, že se nemůže stát nic horšího, objeví se na prahu jeho boudy psychotický cizinec John Shooter, obviní Raineyho z toho, že ukradl jeho příběh, a požaduje po něm náhradu.
Vražda v sídle OSN přivádí Bonda do USA. Stopy vedou do Orleansu, kde sídlí gang překupníků drog. Odtud se agent 007 vydává na tajemný ostrov San Monique v Karibském moři, ovládaný kultem Voodoo. Nebyl by první běloch, který by zde zemřel mysteriózní smrtí, jestliže se pokusí odhalit tajemství maskovaných plantáží, díky nimž může získat doktor Kananga tuny heroinu. Jakou roli v tomto případu sehraje Solitaire, žena, která dokáže předpovídat budoucnost z karet? Přivádí sice Jamese Bonda na stopu, ale zároveň její věštba znamená i ohrožení života.
Ostřílený agent se rozhodne za každou cenu pomstít smrt špiona v utajení, kterou má na svědomí zrádce v řadách výzvědné služby.
Je další horká noc. Bezvětrná a vyprahlá. Dwight (Josh Brolin) hloubá o tom, na kolik způsobů to v životě zvoral a co by dal za to, kdyby dostal šanci začít znova s čistým štítem. Vtom mu zavolá jeho osudová žena Ava (Eva Green) a požádá ho, aby jí ochránil před násilnickým manželem. Dwight však netuší, že Ava má úplně jiné úmysly. Marv (Mickey Rourke) se probudí na dálnici, obklopen několika mrtvými těly a ani za nic si nemůže vzpomenout, kde se tam vzal. Sebevědomý gambler Johnny (Joseph Gordon-Levitt) chce ve hře porazit největšího padoucha ve městě, senátora Roarka. Zahrává si ale s nebezpečným mužem a události se vymknou kontrole. Striptérka Nancy (Jessica Alba) se jen těžce vyrovnává se smrtí Johna Hartigana (Bruce Willis) a je odhodlaná jeho smrt pomstít za každou cenu. V pokračování kultovního snímku Sin City se v několika propojených povídkách vracíme do města hříchu, plného kriminálníků, zkorumpovaných policistů, zabijáků a sexy žen.
Sean Penn, Jude Law, Kate Winslet a Anthony Hopkins se společně představují ve strhujícím příběhu prostého muže, jemuž politická kariéra, ničivá síla korupce a zrada nakonec zcela pokřiví charakter. Film byl natočen podle dnes již klasického románu Roberta Penna Warrena z roku 1946, za který získal Pulitzerovu cenu. V dalších rolích se představí James Gandolfini, Mark Ruffalo a Patricia Clarkson.