Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na letošním MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech.

Profesor Jim Al-Khalili má pozoruhodný a zajímavě optimistický pohled na to, jak jsme dokázali stvořit stroje, které dovedou simulovat, upravovat, a dokonce překonat lidskou mysl, a prozrazuje, proč bychom se tím neměli nechat vystrašit. Jim vypráví příběh o snaze vyvinout umělou inteligenci, prvních známkách toho, že se stroje začaly samy učit a nedávném průlomu, který přinesly umělé neutrální sítě. Ukazuje, že umělá inteligence nejen mění náš svět, ale také naše představy o inteligenci a vědomí. Kromě toho uvidíme, jak filtry využívají umělou inteligenci, aby úspěšně zachytili spam. Seznámíme se s nejmodernějším chatovacím robotem a zjistíme, jak udržuje konverzaci při životě. Dozvíme se, jak to, že jen pár pozměněných pixelů způsobí, že si počítač myslí, že sleduje trombón místo psa. A promluvíme si s Demisem Hassabisem, vizionářem umělé inteligence, který vede DeepMind a který prohlašuje, že „musí vyřešit inteligenci, aby pak mohl vyřešit všechno ostatní“.

Žralok kladivoun je jedním z nejlépe rozpoznatelných obyvatel naší planety. Ale jen málokdo ví, že je také nejlépe vyvinutým dravcem všech dob. Doktor Neil Hammerschlag vyráží na expedici společně s týmem vlastních výzkumníků, aby odhalil všechna tajemství tohoto záhadného žraloka. Jeho cílem je také vypátrat nepolapitelného zástupce druhu – kladivouna velkého, který může dorůst až šestimetrové délky a 450 kg váhy.

Obraz československých dějin 20. století na pozadí historie rozhlasového vysílání v srdci Evropy. Unikátní dokumentární koláž koncipovaná na základě autentických dobových rozhlasových nahrávek. Rozhlas se stal ve 20. století fenoménem komunikačních možností, který do značné míry ovlivnil naši historii i její vnímání. Dokument Století rádia přichází s unikátním záměrem, prostřednictvím pečlivě vybraných rozhlasových záznamů, filmových archivů i autentických výpovědí přiblíží rozhodující období českých dějin. Tvůrci chtějí ukázat, jak tyto události formovaly médium rádia a naopak, jak rozhlas, klíčový zdroj informací a zábavy a současně propagandistický nástroj zneužitý ideologií, spoluvytvářel a ovlivňoval historii naší země.