V květnu 1980 otevřel Fidel Castro kubánský přístav Mariel s jasným záměrem nechat některé občany odjet za příbuznými do USA. Do sedmdesáti dvou hodin bylo 3000 amerických lodí na cestě na Kubu. Brzy se ukázalo, že Castro přinutil majitele lodí, aby odvezli nejen příbuzné, ale i nejhorší kubánské vězně. Mezi 125 000 uprchlíky, kteří se vylodili na Floridě, bylo 25 000 trestanců. A jedním z nich byl i kubánský politický vězeň Tony Montana. Tony ale hned po příjezdu skončí ve vězení, kde dostane nabídku: zabije komunistu a drogová mafie ho dostane ven i s jeho parťákem. Tony Montana se velmi rychle adaptuje v nových podmínkách svobodného světa. Se svým přítelem Mannym vykonávají příležitostné práce v místním podsvětí a při jedné předávce drog skončí v jejich rukou ukradené peníze, za něž Montana vybuduje vlastní drogové impérium. S mocí a bohatstvím ovšem roste i jeho ego a především paranoia, že jej o jeho výdobytky připraví někdo stejným způsobem, jako to udělal on.

Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG.

Adolf Hitler slaví 20.dubna 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál.

Poručík armády Unie John Dunbar jako odměnu za hrdinství prokázaná v občanské válce volí život na samé hranici bílé civilizace. Brzy zjistí, že se jeho nové působiště nalézá v blízkosti tábora Siouxů, s nimiž po překonání prvotní nedůvěry naváže pevné přátelství a najde mezi nimi i svou životní lásku, bílou ženu vychovanou indiány. Ve chvíli, kdy se vztahy mezi bílým mužem a původními obyvateli amerického kontinentu stanou skutečným přátelstvím, se objeví vojáci neúprosně ničící harmonii života indiánů a kouzelné okolní přírody.

Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem. Otřesen dalšími atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, se Garrison rozhodne obžalovat uhlazeného kubánského obchodníka Claye Shawa z přípravy spiknutí proti prezidentovi USA...

Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech 20. století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... Biografii kontroverzního černošského politika natočil známý černošský režisér Spike Lee a do hlavní role obsadil Denzela Washingtona, který byl za svou roli nominován na Oscara...

Jeptiška Susan Sarandon se ujímá Seana Penna, který je odsouzen k smrti za dvojnásobnou vraždu. Řádová sestra Helen (Susan Sarandon) si myslela, že už ji nemůže nic zaskočit. Avšak příběh vězně odsouzeného na smrt za brutální vraždu je něco celkem jiného, než s čím se doposud střetla. Datum popravy se přes zoufalou snahu odsouzeného získat milost nezadržitelně blíži a s postupem času se na povrch dostávají i silné emoce empatie s odsouzeným, ale zároveň i s oběťmi jeho brutálních zločinů. Matthew Poncelet (Sean Penn) to má jak se zdá definitivně spočítané, ale s Helen do jeho života přichází naděje, že se konečný výkon rozsudku odloží. Má společnost právo zabíjet ve jménu zákona? Oscarový snímok s výnimočnými hereckými výkonmi je nakrútený podľa skutočného príbehu...

Mladá právnička Ann Tabotová (JESSICA LANGE) obhajuje před soudem svého otce (ARMIN MUELLER-STAHL), ktorého obvinili z válečných zločinů během druhé světové války. Ann těmto obviněním nemůže uvěřit, vždyť otec byl vždy laskavý a po smrti matky se příkladně staral nejen o ní, ale i o brata Karchyho. Otec tvrdí, že obvinění jsou nepravdivé. Až postupně, pod tlakem důkazů a svědectví sa oddané dceři otevírají oči a zjišťuje krutou pravdu... Film získal v roce 1989 Zlatého medveda na MFF v Berlíně.

Okázalost a nádhera tohoto velkofilmu nikdy nedosáhly větší intenzity než nyní, kdy Kleopatra úplně poprvé vychází na Bluray. Dvoudisková edice je oslavou oscarového umění tohoto legendárního filmu. Elizabeth Taylor představuje Kleopatru, úchvatnou a lstivou královnu Egypta. Aby si zajistila svou moc, svádí římské vládce, ale sobě rovného partnera nalézá až v Marcu Antoniovi, kterého ztvárnil Richard Burton. Jejich vášnivý vztah může rozhodnout o osudu největších světových impérií.

Když se císař František Josef I. seznámil s okouzlující Alžbětou Bavorskou, přezdívanou Sissi, byla to láska na první pohled. Jejich společné štěstí ale nemělo dlouhého trvání. Svobodomyslná Sissi se jen těžko podřizuje tuhému dvorskému protokolu a její chování ji vynese odpor na mnoha stranách. Ty nejtěžší okamžiky ji však teprve čekají...

Druhý film známého amerického výtvarníka Juliana Schnabela je inspirován stejnojmennou knihou kubánského básníka a spisovatele Reinalda Arenase, jehož osudy zachycuje. Arenas se narodil v roce 1943 na Kubě v provincii Oriente a zemřel v exilu v New Yorku v roce 1990. Z dítěte vyrůstajícího v chudobě, ale ve svobodě se stal ve čtrnácti letech revolucionář. Ve dvaceti získal národní cenu za svůj první román Celestino Antes del Alba. Svá další díla však vydával prostřednictvím přátel v zahraničí, neboť jako homosexuál začal být pronásledován Castrovým režimem. V roce 1973 byl uvězněn a jeho knihy byly zkonfiskovány. V roce 1980 povolil Fidel Castro homosexuálům, duševně chorým a bývalým politickým vězňům vystěhování. Arenas byl mezi 125 000 lidmi, kteří této možnosti využili. Ale ani ve Spojených státech nenašel vysněný ráj...