Život osamělého a nesmělého Joela se od základu změní, když potká excentrickou a temperamentní Clementine. Ta je výstřední ve všech směrech a k bláznivým kouskům stále úspěšněji vyzývá i Joela, jenže je rovněž nevyrovnaná a výbušná a jednoho dne se rozhodne Joela zbavit a začít znovu. Na experimentální klinice se podrobí vymazání paměti, a jelikož pokus dopadne úspěšně, rozhodne se zdrcený Joel pro stejné řešení. Nemá ale štěstí, tentokrát se zákrok vymkne lékaři z rukou a dílo zkázy dokoná jeho asistent, který se místo pečlivého monitorování mozkové činnosti klienta nechá svést k divokým erotickým hrátkám. Režisér umí mistrovsky rozrušovat časoprostorovou kontinuitu a nahrazovat ji asociativním spojováním útržků, jež pocházejí z různých vrstev paměti, a zde se tento princip uplatní při rekonstrukci celého vztahu ústřední dvojice. Odvíjí se pozpátku, k některým zážitkům se film opakovaně vrací, mnohé deformuje v závislosti na Joelových rozjitřených emocích.
Uprostřed noci na pusté losangeleské ulici Mulholland Drive se schyluje k vraždě. Do luxusního cadillacu však narazí vůz řízený opilými mladíky dřív, než stačí muž ve večerním obleku zastřelit elegantní tmavovlásku. Muži v autě zemřou, otřesená žena bloudí nočními ulicemi. Plavovláska Betty Elmsová, která právě přijela z rodného kanadského zapadákova Deep River do Hollywoodu, vyděšenou oběť ráno najde v zamčeném bytě poblíž Sunset Boulevardu, který jí na čas přenechala tetička Ruth. Neznámá, která si podle plakátu na film Gilda začne říkat Rita, ztratila paměť - a Betty se rozhodne pomoci jí pátrat po minulosti plné temných stínů. Zároveň se pokouší realizovat svůj sen stát se herečkou.
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Jedné bouřlivé noci vyloví italská rybářská loď z moře polomrtvého muže. V zádech má kulky a pod kůží štítek s číslem bankovního konta ve švýcarské bance. Víc nic. Když se mu konečně vrátí vědomí, nic svým zachráncům o sobě nedokáže povědět. Trpí naprostou ztrátou paměti. Postupně zjišťuje, že ovládá bojová umění, domluví se v několika jazycích a poradí si s každou zbraní. To signalizuje velice nebezpečnou minulost. Ale kdo a proč ho chtěl zabít, si vybavit nedokáže. V curyšské depozitní schránce nalezne hned několik cestovních dokladů, závratně vysokou hotovost, automatickou pistoli a jméno Jason Bourne s pařížskou adresou. I když o sobě stále nic neví, pochopí záhy, že lidé, kteří ho znají, usilují o jeho život. A tak Marii, první dívce, kterou potká, nabídne deset tisíc dolarů za cestu do Paříže. Teprve tady začíná skládat první kamínky do mozaiky své minulosti...
V honosném barokním hotelu muž přichází na setkání se ženou, které jí přislíbil před rokem. Žena si na slíbenou schůzku nevzpomíná. Muž se ji tedy snaží znovu dobýt v labyrintu z mramoru a zlata, v němž se jakoby zastavil čas.
První světová válka se blíží ke svému závěru, ale největší bitva mladé francouzské dívky má teprve začít. Mathilda dostala vyrozumění, že její snoubenec Manech je jedním z pěti zraněných vojáků, kteří se kvůli armádní mašinérii nacházejí mezi francouzskými a německými liniemi a je vysoce pravděpodobné, že je mrtev. Mathilda však nechce přijmout skutečnost, že by svého milého již nikdy nespatřila a proto se vydává na nebezpečnou pouť, na níž chce zjistit jeho úděl. Jsouc blíže a blíže cíli, sílí v ní vědomí o jeho posledních dnech, hodinách a minutách. Přesto se však nenechává odradit. Kdyby byl její snoubenec mrtev, určitě by to vnitřně cítila. S pevnou vírou, neumdlévající nadějí a neoblomnou tvrdohlavostí se Mathilda blíží k závěru svého pátrání. Její odhodlání působí tak silně, že jsou jí mnozí ochotni pomoci. Čím blíže je poznání osudu oněch pěti nešťastníků, tím hlouběji si uvědomuje hrůzy války a nezhojitelné rány na těle i duši těch, jichž se dotkla.
Bourne a Marie dál žijí v anonymitě. Bournea ženou noční můry a vzpomínky. Vláčí Marii z města do města. Snaží se být vždy aspoň krok před hrozbou, kterou tuší v každém pohledu i v každém telefonním „omylu“, před nebezpečím, které očekává v každé vteřině. Ale ohrožení jej do světa, z něhož chtěl uniknout, neustále vrací. Když se v poklidné vsi, která je jejich dočasným domovem, objeví tajný agent, Bourne s Marií místo kvapně opouštějí. Začne nová globální hra na kočku a myš a Jason Bourne se musí vrátit ke své minulosti, i když tajná operace Treadstone, která vytvářela profesionální zabijáky, už skončila. Před lety Bourneovi řekli, že nesmí s nikým navázat kontakt. Minulost se však přihlásila sama.
Zdravotní sestra Hana pečuje v pobořené vile kdesi v Itálii, dobývané americkou armádou, o neznámého vojáka s těžkými popáleninami. Pacient postupně odhaluje svou identitu, na kterou se kvůli tíživému pocitu viny snaží zapomenout. Vášnivé vzplanutí ke vdané Katharine za války v severní Africe vedlo kartografa Almásyho od zrady ke zradě. Omluvou mu snad byla jen jeho posedlost a po letecké nehodě v poušti úporná snaha o záchranu Katharinina života. Přes Almásyho nadlidské úsilí však Katharine zemřela. Výčitky zohaveného pacienta prohlubuje náhodné setkání s novinářem Caravaggiem, kterého udal Němcům. Tragickou atmosféru rámuje tragický konec rodícího se vztahu Hany a sikhského ženisty Kipa.
Jana, Petera a Jule spojuje jejich vášeň, touží změnit svět. Jan a Peter se stanou Učiteli, záhadnými aktivisty, kteří nenásilným způsobem upozorňují místní smetánku, že jejich dny hojnosti jsou sečteny. Komplikace nastanou, když se Jule zamiluje do obou, Jana i Petera. Jedna akce se nezdaří a následuje únos. To se nemělo stát. Tři mladí idealisté se tváří v tvář střetávají s hodnotami silné, bohaté generace.
Sestry Su-mi a Su-yeon jsou propuštěny z psychiatrické léčebny a vrací se zpět domů, kde je čeká macecha, zamlklý podivínský otec i jedno skryté tajemství v podobě zvláštních nočních zvuků a přeludů. Su-mi obviňuje nenáviděnou macechu, ovšem jsou to právě její prsty, jež mají co dočinění s tajuplnou atmosférou, která pomalu ale jistě zaplňuje celý dům i jeho obyvatele? Režisér a scénárista v jedné osobě - Ji-woon Kim vychází z korejské variace na nám dobře známou Popelku. Děj zprvu plyne líně a nenuceně, je prokládán melodramatickými záběry, aby se vzápětí mohl změnit v bezmála dvouhodinový nervy drásající snímek, který stojí za to shlédnout večer jen na vlastní nebezpečí.
Dvaačtyřicetiletý novinář Richard Boyle informuje v roce 1980 o občanské válce v malé středoamerické zemi El Salvador. Vláda prezidenta Duarta bojuje za podpory USA proti levicové revoluční Frontě národního osvobození Farabunda Martího. Její stoupenci jsou likvidováni eskadrami smrti, řízenými armádou. Richard Boyle prožívá boje z bezprostřední blízkosti a stává se dokonce svědkem zavraždění arcibiskupa Romera. Po těchto zkušenostech se rozhodne uprchnout se svou přítelkyní Marií do Kalifornie.
Mladý newyorský nakladatel a vyhlášený sukničkář David Aames umí žít. Proč ne, když je pohledný, charismatický mladý muž plný elánu a navíc ani zdaleka nemusí počítat každý dolar. Přesto má pocit, že mu stále něco uniká. Jedné noci potká dívku svých snů, Sofii, a i když je velkým stratégem milostných pletek, vzápětí ji ztratí. Davidova partnerka brzy pochopí, že on se Sofie jen tak nevzdá. Julie jí zase nemíní postoupit své místo. Automobilová nehoda, při níž je David těžce zraněn v obličeji, je důsledkem a tečkou za jejich vyhroceným vztahem. Pro Davida se ale možná otvírá zcela nová životní kapitola...
Hlavní hrdina se postará o ženu, která se vybourala na motorce. Ta si nic nepamatuje, a tak Jota ženě namluví, že je její přítel a už 4 roky spolu chodí. Pojmenuje ji Liza (podle své bývalé přítelkyně Elizy, kvůli které chtěl právě spáchat sebevraždu) a odjíždí do kempu U Zrzavé veverky...
Biografický snímek o dívce jménem Uschi Obermaier, která se ve svých šestnácti letech rozhodla chtít od života více, nežli jen poslušné čekání na něco, co samo nikdy nepřijde. Příběh začíná roku 1968 v Mnichově. Uschi dává sbohem rodině, využívá svého nadprůměrného vzhledu, prosazuje se jako fotomodelka a postupně se dostává přes hippies až k lidem z hudební branže (je blízkou mimojiné Micku Jaggerovi), aby nakonec podnikla cestu kolem světa, vdala se za německého generála v samém srdci Indie a svoji pouť ukončila v Mexiku.
Na pláži městečka Folkestone je nalezen neznámý muž (Charles Bronson). V nemocnici se ho ujme doktor Larry Parker (Anthony Perkins) a vymyslí zákeřný plán. Cizinec trpí ztrátou paměti, nezná svou totožnost, a doktor Parker se ho rozhodne využít pro vraždu milence své krásné nevěrné ženy Frances (Jill Irelandová). Podstrčí cizinci zavazadlo s věcmi, zápisník a revolver, aby v muži vyvolal představu, že Frances je ve skutečnosti jeho žena, a aby nalákal jejího milence Paula do jejich domu, kde ho má zabít.