Francouzský komik Haroun si v hravém provokativním vystoupení utahuje z moderní společnosti. A zamyslí se přitom nad tím, jestli se lidstvo náhodou nepřestalo vyvíjet.

Předlohou pro film byl skutečný příběh Roberta Edwarda Cranea (1928-1978), který začínal jako bubeník a který se přes kariéru v rádiu dostal k herectví. Jeho posedlost po erotických zážitcích a sexuálních hrátkách mu poškodila pověst, narušila osobnost a zřejmě se stala i příčinou jeho násilné a nikdy neobjasněné smrti. Snímek je varovným příběhem o zhoubném vlivu popularity na ukojení nezřízeného chtíče i o tom, jak zničující může být setkání s nesprávným člověkem. Tomu ostatně odpovídá i barevné ladění filmu. Od počátečních jasných a optimistických barev přes temnější a kontrastnější prostředí striptýzových klubů až k poslední scéně, kdy filmaři použili speciální odbarvovací efekt. Pro současného diváka jsou zajímavé ukázky autentické dobové videotechniky, včetně prvního barevného projektoru Sony. Film usiluje o realistický obraz rozporuplné Craneovy osobnosti, k čemuž mohlo pomoci i to, že se režisér radil s hercovým synem Bobem.

Zdá se, že v dnešním světě chce být slavný úplně každý. A díky celosvětovému fenoménu reality show se jím také doslova každý může stát. Režisér filmů Prci, prci, prcičky a Jak na věc uvádí film Hledáme Ydol v hlavní roli s Hughem Grantem, který jako Martin Tweed - zahořklý a sebestředný moderátor nesmírně populárního televizního programu Hledáme Ydol předvádí skvělý výkon. Tweed, který sám sebe nemůže vystát, uvádí na scénu velmi různorodé soutěžící. Je mezi nimi jižanská kráska Sally (Mandy Moore), sladká a svůdná před okem kamery, ale úplně jiná ve skutečnosti nebo Omer, neprůbojný soutěžící se zálibou v muzikálových melodiích. Finálová noc začíná, do křesla zvláštního porotce usedá prezident Spojených států a pódium zažije výbušnou show, na kterou národ nikdy nezapomene.