Rok 1939, dusot vojenských bot rezonuje celou Evropou. Nacistické Německo splétá svou pavučinu, dochází k anexi Rakouska a napadení Polska. Velká Británie a Francie mu vyhlašují válku. Fyzik Albert Einstein, žijící v azylu ve Spojených státech, se obává o osud vědeckého pokroku v Evropě. Po upozornění jedním z bývalých studentů se rozhodl varovat prezidenta Franklina Roosevelta, Francouzi a Němci zanedlouho odhalí tajemství atomového jádra a budou tak moci vyrobit novou zbraň nepředstavitelné síly. Němečtí, stejně jako francouzští vědci potřebovali pro svou práci těžkou vodu, velmi vzácnou látku vyráběnou v Norsku, v jediné továrně na světě. Šlo o nejneuvěřitelnější a nejutajenější bitvu druhé světové války, o které se mluví jako o „Bitvě o těžkou vodu“. Kdo bude mít těžkou vodu, získá kontrolu nad atomem.
Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Blacky musí jednoho dne musí začít skrývat, Marko je ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepě se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatele sklepů v nevědomosti – jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch – tím však celý příběh zdaleka nekončí.
Dokument plný dosud nezveřejněných rozhovorů s poslední žijící generací lidí, kteří společně s Hitlerem budovali jeho třetí říši.
Děj se odehrává v Japonském zajateckém táboře na ostrově Jáva v roce 1942. V lágru je jediný zajatec, který mluví Japonsky a to plukovník Lawrence. Ten je donucen sadistickým seržantem Harou zúčastnit se mučení a vynuceného harakiri jednoho z dozorců. Po intervenci u velitele tábora je poprava odložena. Ostatní japonští důstojníci se začínají na zajatcích mstít, protože se obávají ovlivňování velitele tábora plukovníkem Lawrencem. Napětí se ještě zvýší, když se v táboře objeví nový, záhadný zajatec Celliers, který je Angličan a odmítá se podřídit japonskému drilu. Brutalita dozorců se neustále stupňuje, protože ve válce u lidí vystupují do popředí zejména skryté zvířecí pudy a jejich civilizovanost mizí. Proč ale “Veselé Vánoce pane Lawrenci”?
Sice nebyli v první linii, ale osud války závisel na nich. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu. Válečný film Přímo nad hlavou (1949) vznikl podle stejnojmenného románu, jehož autoři Beirne Lay Jr. a Sy Bartlett vycházeli z vlastních zážitků. Společnost 20th Century Fox zakoupila práva na knihu v říjnu 1947, tedy ještě před jejím vydáním, a režií pověřila svého kmenového tvůrce Henryho Kinga. Snímek líčí osudy amerických letců v Británii, kteří se zúčastňovali pravidelných denních náletů na Německo. Na podzim 1942 to byli jediní Američané bojující v Evropě. Hlavní úlohu jejich nového velitele generála Savage vytvořil Gregory Peck, známější spíš jako představitel romantických hrdinů (viz např. pozdější Prázdniny v Římě). Film byl původně naplánován jako barevný, ale nakonec se natáčel na černobílý materiál, především kvůli začlenění dokumentárních pasáží. Vůbec poprvé byly v hraném americkém filmu využity záběry bojových akcí pořízené německou Luftwaffe.
Seržant Steiner je vynikající a mnohokrát dekorovaný voják, ale válku nenávidí. Příchod nového velícího důstojníka, kapitána Stranskyho s jeho prušáckým nadšením, ho v tom jenom utvrdí. Steinerovi muži svého velitele slepě poslouchají a jeho nadřízení plukovník Brandt a kapitán Kiesel, otupení vlekoucí se válkou, jeho svérázné jednání tiše tolerují.
Byli to američtí „flyboys“ ve Velké Británii, odvážní mladíci bojující tisíce kilometrů daleko od svého domova za cizí svobodu, a patřilo jim nebe nad celou Evropou zrytou druhou světovou válkou. Do služby šli i přesto, že věděli, že šance na jejich návrat zpět za oceán nejsou nikterak závratně vysoké. Mohli totiž sloužit na nejproslulejším bombardéru své doby, na létající pevnosti B-17 přezdívané podle malby na trupu Memphiská kráska, a za podobnou šanci by mnozí obětovali cokoli. Navíc se skutečně mohli cítit jako hrdinové – pod vedením kapitána Dearborna v podání Matthewa Modinea přežili už čtyřiadvacet zničujících kobercových náletů na Německo a jejich služba tím v podstatě skončila. Zbýval poslední útok, jenž se měl odehrát 17. května. Útok na Brémy. Jenže poslední akce většinou bývají nejvíce zrádné. Obstojí Memphiská kráska ve své finálové misi?
Pravdivý příběh jedné z nejvýstřednějších dam londýnské předválečné smetánky Laury Hendersonové a jejího divadla Windmill. Dříve slavné divadlo kvůli rozmachu filmového průmyslu přišlo o své diváky. Paní Hendersonová, poháněná touhou přilákat publikum zpět, se navzdory svému věku a s pomocí divadelního manažera Viviana van Damma snaží o znovuzrození zašlé slávy Windmillu. Tento obdivuhodný, ale i rozporuplný pár spojenými silami uvede na jeviště Nude Revue, extravagantní muzikálovou show na hranici zákona, která je přijata s obrovským nadšením a Windmill se díky ní navždy zapíše do divadelní historie.(oficiální text distributora)
Silný příběh o statečnosti a odvaze amerických vojáků, kteří i v zajateckém táboře dokážou pokračovat v tom, o čem jsou přesvědčeni, že jim vojenská i lidská čest velí.
Charlotte, mladá skotská žena, která studovala ve Francii, žije během II. světové války v Londýně. Tady se zamiluje do Juliena, pilota britského královského letectva. Protože umí dobře francouzsky, je Charlotte zverbována britskou rozvědkou jako kurýr mezi Anglií a francouzským hnutím odporu. Kdykoliv se vydá za nepřátelskou linii, stává se z její mise i mise čistě osobní - na vlastní pěst pátrá po svém Julienovi, kterého sestřelili někde nad Francií. Charlotte se dostává na seznam gestapa a je tak v permanentním nebezpečí. Na své misi poznává všechny hrůzy války...
Hollywood, 1942. Americká vláda tlačí na režiséra maďarského původu Michaela Curtize, který právě dokončuje natáčení filmu „Casablanca“, aby zdůraznil propagandistické poselství filmu a ovlivnil tak veřejné mínění ve prospěch intervence země do evropské války.
Válečný velkofilm se odehrává v letech 1942 - 1943 a líčí historii vzniku vojenské jednotky v Sovětském svazu a účast českých a slovenských vojáků v bojích na východní frontě.