Důstojnice Ripleyová, která jako jediná přežila boj na život a na smrt v nákladní lodi Nostromo s vesmírným vetřelcem, je po několika letech nalezena záchrannou lodí a vrací se zpět na Zemi. Když už se zdá, že je po všem, začíná horror znova, tentokrát na vzdálené nedávno kolonizované planetě. Tentokrát ne všichni proti jednomu, ale Ripleyová se skupinou speciálně vycvičených vojáků proti tisícihlavé smrtící síle vetřelců.
Jeden z nejtragičtějších osudů filmu v dějinách kinematografie srovnatelný svým rozsahem snad jen s nikdy nedokončenými snímky Ejzenštejna nebo Ericha von Stroheima. Historie realizace snímku a tragické přerušení produkce se vepsaly do chmurné historie komunistického kina. Jedna z nejnákladnějších produkcí polské kinematografie byla sabotována v okamžiku, kdy byla natočeny již plné čtyři pětiny záběrů. Mystická sága z budoucnosti tak mohla být dokončena až za dvanáct let od započetí prací, ale nikdy již nebyla dovedena do zamýšlené formy. Svým vypravěčským potenciálem, epickou šíři a kolonizací Vesmíru byl tento monument považován za průkopníka na poli sci-fi, který by v původní podobě mohl trumfnout samotné Hvězdné války George Lucase nebo postapokalyptickou sérii Mad Max. Nebýt ironie osudu, vizionář Zulawski jim mohl o pár let dříve sebrat vítr z plachet.
Rodinný příběh o odvážném chlapci, který pátrá po jednom velkém tajemství a při tom zažije dobrodružství, jaké si nedokázal představit ani ve svých nejbujnějších snech. Jim Hawkins narazí díky neuvěřitelně šťastné náhodě na mapu Planety pokladů a tím rozpoutá vesmírný hon za největším bohatstvím všech dob. Aby se Jim vůbec dostal na bájnou planetu, nechá se najmout na zářivou sluneční galeonu. Tam se seznámí s kuchařem, robotem Johnem Silverem. S jeho pomocí odhaluje nástrahy a nebezpečí vesmírného putování za pokladem. Když Jim dorazí na Planetu pokladů, nemá ještě zdaleka vyhráno. Ale spolu s neustále se měnícím a hravým parťákem Morfem, hromadou poskládaných koleček a šroubků B.E.N.E.M. a chytrou kapitánkou Amelií nakonec najde, co hledal.
V roce 2200 přistávají astronauti ve vzdáleném planetárním sytému, kde mají pátrat po přeživších z předchozí kosmické expedice. Setkají se zde s vědcem ze Země (Walter Pidgeon), který se vyzbrojil poznatky již zaniklé civilizace. Žije tu se svojí krásnou dcerou (Anne Francis) a fenomenálním robotem. Planeta však skrývá i jedno strašné tajemství...
Jako expert na umění odchází Dr. Bean do Los Angeles. Bohatý generál Newton tam daroval Griersonovu muzeu slavný obraz od Jamesa Whistlera. Bean jako delegát londýnské „National Gallery of Art“ má za úlohu rokovat o koupi díla, hodného několika milionů. Jeho hostitel David Langley ho ubytuje u sebe doma, což manželka a děti už po několika minutách zhodnotí jako ne moc povedený nápad...
Příběh se odehrává v budoucnosti na gigantické vesmírné lodi. Pěstují se zde lesy, které již na zemi nemohou dále existovat. Stará se o ně vědecký personál, včetně Freemana Lowella. Když je obdržen příkaz lesy zničit, Lowell se ve své lásce k nim rozhoduje zabít své pohrdavé kolegy a les zachránit. Jedinými společníky mu zůstává trojice malých robotů. Otázkou je, co bude s Lowellem a jeho lesem dál... Film je režijní prvotinou Douglase Trumbulla, který stál u zrodu speciálních efektů ve filmech Blade Runner a Blízká setkání třetího druhu.
Důstojník Ripleyová jediná přežije nouzové přistání její poškozené vesmírně lodi na planetě Fiorina 161. Je to pusté skladiště odpadu obydlené lidmi, které společnost odsoudila. Setkává se tak s vrahy a kriminálníky, obyvateli bývalého přísně střeženého vězení. Ripleyová tuší, že na palubě její lodi byl Vetřelec. Brzy se její předtucha potvrdí, když najednou vzroste počet mrtvých a začne se nacházet stále více zmrzačených těl. Bez zbraní a moderní techniky se Ripleyová pouští spolu s vězni do boje proti nemilosrdné příšeře. Brzo však zjišťuje, že také ona nosí v sobě jednoho z nich. Aby zničila Vetřelce jednou provždy, musí zabít i sama sebe.
Vynálezce, astronaut a vědec Dr. Reed Richards stojí jen krůček od uskutečnění svého celoživotního snu - expedice do středu kosmické bouře. K Reedově kosmické výpravě se připojuje jeho nejlepší kamarád, astronaut Ben Grimm, vedoucí genetického výzkumu a Reedova bývalá přítelkyně Sue Storm a také její horkokrevný mladší bratr, pilot Johnny Storm. S hlavním sponzorem celé výpravy, Victorem Von Doomem, za zády se vydávají na nejdůležitější expedici svého života. Mise probíhá zdárně až do okamžiku, kdy Reed zjistí, že se mýlil v odhadu rychlosti blížící se bouře. Během několika minut je vesmírná stanice pohlcena mraky kosmické radiace, které způsobí závažné změny v genotypu všech členů posádky. Jejich DNA je nevratně pozměněna. a stejně tak jejich budoucnost.
Jaderné zkoušky v Tichomoří přinesly své ovoce. Godzilla, zmutované monstrum gigantických rozměrů, se vynořila z hlubin oceánu, aby změnila New York a další světová velkoměsta v hromady sutin. Armáda Spojených států je bezmocná a záchrana lidstva nakonec spočine na bedrech mladého vědce Nicka Tatopoulose, který před vznikem podobného příšery dávno varoval a charismatického vyšetřovatele jménem Philippe Roaché. Času věru není nazbyt, protože Godzilla nejenže ničí co jí přijde pod tlapu, ale možná se chystá přivést na svět malá godzillata. To se nesmí stát, protože potom by nastal konec lidské civilizace...
Píše se rok 2654 a válka s agresivními Kiletary je na spadnutí. Hlavní velitelství na hvězdě Vega, kde je umístěn nepostradatelný Navcom, umožňující skokové přesuny při vesmírných plavbách, hlásí nečekaný útok nepřítele. Země se tak ocitne v bezprostředním nebezpečí a nezbývá mnoho času na záchranu. Poblíž se nachází pouze kosmická loď kapitána Taggerta s dvoučlennou posádkou – piloty Marshalem a Blairem. A právě Chris Blair, aniž to tuší, se stává poslední nadějí lidstva. Jeho matka, po níž mu zbyl tajemný medailon, totiž patřila k vymírající rase „poutníků“. Byli to první vesmírní výzkumníci, u nichž se vyvinul speciální dar vnitřní prostorové a časové orientace, k níž nepotřebovali žádné navigační přístroje. Chris, který tyto výjimečné schopnosti zdědil, tedy musí dokázat to, čeho žádný jiný smrtelník není schopen – skok z pulsaru Charybda směrem k ohrožené Zemi. Kdyby se mu to nepovedlo, lidská civilizace zanikne...