Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.
Kariéristický úředník Bud Baxter vychytrale půjčuje svůj byt nadřízeným k romantickým schůzkám. Problém nastane, když se Bud zamiluje do dívky, která zároveň chodí s jedním z jeho šéfů do jeho bytu...
Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...
Na první pohled jsou Burnhamovi šťastnou rodinou, jejíž život je zalit sluncem. Pohodlný dům, auto kvalitní značky, půvabná dospívající dcera, studující na správné škole, rodiče úspěšní ve svém povolání. Nikdo se tedy nediví, že paní Burnhamová (Annette Bening) je věčně samý úsměv - alespoň na veřejnosti. Ve skutečnosti je ale všechno jinak. Obraz dokonalosti matce Carolyn a dceři Jane neustále kazí otec Lester (Kevin Spacey). Není tím ramenatým, snědým "plejbojem" a co je horší, začíná stále častěji dávat najevo, že se mu nedaří a že je nespokojen se svým životem. Dokud jen odmítá roli, kterou stovky jemu podobných odevzdaně hrají, aby měli klid, je to pro rodinu sice obtížné, ale únosné. Ještě včera nerozhodný a zakřiknutý Lester se ovšem rozhodne "krizi středního věku" řešit nečekaně radikálně. Dojde mu totiž, o co v životě jde: o splnění snů a tužeb, které člověk má. Lester už nikdy nebude ubožák!
Ve velkém osamělém domě se připravuje oslava. Helger Klingenfeldt, patriarcha rodiny, slaví 60. narozeniny. Pomalu se začínají scházet hosté. Přátelé, příbuzní a samozřejmě oslavencovi nejbližší: manželka Elsa a tři dospělí potomci – Christian, Michael a Helena. Vše je připraveno, hosté usedají ke stolu. Nikdo netuší, co bude následovat, když Christian povstane, aby se ujal slova. Brzy všichni pochopí, že na tento večer a tuto noc nikdy nezapomenou.
Píše se rok 1941 a mladý neurotický scénárista prožívá v nehostinném hotýlku mučivý existenciální zápas při psaní scénáře na objednávku hysterického šéfa hollywoodského studia, nucený přitom odložit vlastní autorská kritéria. Jeho jediným přítelem v osamocení a prázdnotě je tlustý pojišťovací agent z vedlejšího pokoje, ironicky krásná, permanentně indisponovaná postava. Atmosféra je plná tajemství, stínů a Finkových obsesí. Film je proložený množstvím zvukových a obrazových znaků (makrodetaily, zvláštní záběry). Interiéry i exteriéry jsou důsledně stylizované (světlé barvy prostředí spjatého s vedením studia, resp. pochmurné červenohnědé odstíny a pološero Finkova působiště). Sugestivnost pohybů kamery, herectví a zvuku dramatizuje banality a vytváří falešné napětí s absurdními zvraty. Film je jakousi kombinací Kafky, Hitchcocka a Harolda Lloyda. Bratři Coenové ve svých znamenitých dílech představují vtipný surrealismus dneška, baví se hrou citátů, rafinovaností a klišé.
Jana, Petera a Jule spojuje jejich vášeň, touží změnit svět. Jan a Peter se stanou Učiteli, záhadnými aktivisty, kteří nenásilným způsobem upozorňují místní smetánku, že jejich dny hojnosti jsou sečteny. Komplikace nastanou, když se Jule zamiluje do obou, Jana i Petera. Jedna akce se nezdaří a následuje únos. To se nemělo stát. Tři mladí idealisté se tváří v tvář střetávají s hodnotami silné, bohaté generace.
Presbyteriánský reverend Maclean z Montany učil své syny Normana a Paula vnímat krásu horské přírody, která je obklopovala. Vliv svérázných otcovských výchovných metod poznamenal každého z bratrů jiným způsobem. Oba však měli od dětství společný zájem – rybaření. Když se Norman po letech vrátil ze studií, z jeho mladšího bratra se stal novinář v místním tisku. Rodina tušila, že Paul propadl hazardním hrám a že se pohybuje v nebezpečném prostředí. Norman se zamiloval do dívky jménem Jessie. Halasná atmosféra v dívčině rodině se značně lišila od prostředí, v němž Norman dosud žil. Po přechodných nedorozuměních se oba mladí lidé rozhodnou pro společný život v Chicagu, kde má Norman působit jako vysokoškolský profesor. Před svým odjezdem Norman strávil s otcem a Paulem krásný den na rybách. Nikdo netušil, že zanedlouho bude Paul zabit... To starý muž při samotářském rybolovu vzpomíná na všechny své blízské a na události, které se odehrály už tak dávno.
Nauka o snech je podivínským výletem do kolážové říše divů, která je vyrobena z papíru, celofánu a představ. Nauka o snech je laškovná romantická fantazie odehrávající se v chaotickém mozku Stephana Mirouxa, mladého výstředního muže, jehož sny mu neustále napadají reálný svět. Když dřímá, stává se z něj charismatický moderátor „Stephane TV,“ který přednáší „nauku o snech“ do papírových kamer. Ve skutečném životě má nudnou práci ve vydavatelství Pařížského kalendáře a hyne láskou ke své sousedce Stephanie. Přestože je Stephanie Stephanem zezačátku okouzlena, je zmatena jeho dětinstvím a labilním postojem k realitě...
Dlouholetý pár homosexuálů je neustále na nože, ale jejich úspěšný pořad o vaření je drží pohromadě. Když však jejich zbloudilý syn opět skončí ve vězení, neochotně se ujmou vnuka, který jim zaklepe na dveře. Hvězdný šéfkuchař Erasmus (Steve Coogan) a jeho partner Paul (Paul Rudd) společně vedou šťastný a požitkářský život. Jejich dokonalý svět se však obrátí vzhůru nohama, když Erasmus na večírku stane tváří v tvář vnukovi, o jehož existenci neměl tušení. Zdá se, že chlapec, jehož otec se ocitl ve vězení, nemá kam jít, a tak se ho dvojice po dlouhé debatě rozhodne ujmout. Změny a překážky, kterým jsou obě strany náhle vystaveny, by lehce mohly vyústit v katastrofu. Příběh o neobvyklé rodině, prodchnutý láskou a humorem, činí ze snímku jednu z největších filmových událostí tohoto roku
Příběh Andriese Riphagena, spolupracovníka nechvalně proslulé SD v okupovaném Holandsku. Riphagen užíval získanou důvěru k pomoci pronásledovaným Židům. Jan van Liempd je holandský policista, který spolupracuje s odbojem. Zlikvidovat Riphagena se stane jeho životním posláním. Byl Riphagen hrdina, nebo zrádce?
Mladá dívka, Hanka, vyrůstá v harmonické rodině s matkou, otcem, svéráznou sestrou a babičkou. Přesto přestane těsně před maturitou chodit do školy, protože se zamilovala do Oty. Rodina se ji snaží přimět, aby dokončila školu, ale Hanka má svou hlavu. Je přesvědčena, že má právo na vlastní rozhodnutí. Chce se hned vdát a odejít z rodiny. V hádce dokonce matce vyčte, že se více stará o děti v nemocnici než o vlastní a že má pocit, že do téhle rodinu už ani nepatří…