Film se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výcvikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.

Během první světové války se dva francouzští důstojníci dostanou do zajateckého tábora. Od první chvíle pomýlejí na útěk a jejich touha najde odezvu i u ostatních vězňů. Začnou budovat tajný odzemní východ. Osud je k nim ale nemilosrdný a zdá se, že jejich naděje budou zmařeny...

Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.

Tento film je inspirován skutečným příběhem, který se odehrál v zákopech První světové války na Štědrý večer roku 1914. Když v létě 1914 vypukla válka, překvapila a pohltila miliony mužů. Přišly Vánoce, sníh a spousty balíčků od rodin a armády. Ale překvapení nečekalo uvnitř dárečků, které ležely ve francouzských, skotských a německých zákopech. Tu noc jedna významná událost změnila osudy čtyř postav: skotského kněze, francouzského lojtnanta, výjimečného německého tenora a té, kterou miloval, nádherné dánské sopranistky. Během onoho Štědrého večera se nemyslitelné stalo skutečností: vojáci vystoupili ze svých zákopů, své pušky nechali za sebou a podali si ruce se svými nepřáteli.

Šestnáctiletý Arturs, rolnický chlapec z Lotyšska, se během první světové války přihlásil do armády, aby se stal hrdinou. Poté, co přežil brutalitu bojů v zákopech a ztrátu rodiny, přemítá, zda nebylo všechno jeho úsilí zbytečné... Lotyšsko. Milostný příběh šestnáctiletého Arturse přeruší první světová válka. Poté, co přijde o matku a domov, mu jistou útěchu poskytne vstup do armády, protože je to poprvé, co jsou v Ruské říši povoleny národní prapory. Válka však není taková, jakou si ji Arturs představoval – žádná sláva a hrdinství, žádná spravedlnost. Je to brutální a bolestivé. Arturs zůstane po válce, která připravila o život jeho otce i bratra, úplně sám. Rovněž zatím nedošlo k žádnému pokroku ve slibovaném rychlém ukončení války a včasném návratu domů. Arturs je jediný, kdo se chce vrátit, zatímco jeho domovina se stala hřištěm pro jiné národy. Najde v sobě sílu pro závěrečnou bitvu a nakonec se vrátí domů, aby začal od nuly, stejně jako jeho nově vytvořený stát.

Historii australsko-novozélendského armádního sboru (ANZAC), zdecimovaného v roce 1915 na poloostrově Gallipoli, chtěl režisér Weir natočit už dříve, ale kvůli značným finančním nákladům byla realizace filmu neustále odkládána. Dlouhá příprava a ražisérova neústupnost se vyplatily, neboť GALLIPOLI patří k nejpůsobivějším protiválečným snímkům, vůbec. Příběh australských mladíků, jejichž naivní představy o válčení jsou krutým způsobem uvedeny na pravou míru, je přes svůj historický rámec právě dnes velmi aktuální. Velkoryse pojatý film vyniká kupodivu především drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverenní a přitom nápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. Film GALLIPOLI získal celkem 9 australských filmových cen (nejlepší režie, mužský herecký výkon - Mel Gibson, mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Bill Hunter, kamera, scénář, zvuk, střih a výprava).

Barvitý historický snímek Zoltana Kordy Čtyři pera, natočený podle oblíbeného a mnohokrát zfilmovaného románu A. E. W. Masona, opěvuje anglické dobývání afrických území: boje se súdánskými vzbouřenci, zjednodušeně nazývanými derviši, v posledních dvou desetiletích 19. století se stávají barvitou kulisu pro osudy mladého důstojníka Harryho z váženého šlechtického rodu, jenž vzdá vojenskou dráhu a je proto svými kamarády i snoubenkou označen za zbabělce - dostane od každého z nich bělavé pírko.

Během války v Perském zálivu je nasazen jako velitel tanku také důstojník Serling. V noci se jeho vozidlo octne uprostřed palby. Serling vydá rozkaz zničit nepřítele. Když pomine bezprostřední ohrožení, Serling zjišťuje, že osádka jeho tanku zlikvidovala jedno z vozidel, které patří Americké armádě. Při incidentu zahynul i Serlingův nejlepší přítel, kapitán Tom Boyer. Od nešťasné shody okolností uplyne několik měsíců, Serling je vyznamenán, armáda nemíní vyšetřovat příčiny celé události. Jen novináři se snaží zjistit podrobnosti. A Serling se nemůže zbavit pocitu viny za smrt několika vojáků i svého kamaráda.

Dramatický příběh Charlese Saganna (Gérard Depardieu), muže pocházejícího z obyčejných poměrů, který dobrovolně vstoupí do francouzské armády a svou pílí a přesvědčením se vypracuje na důstojníka. Ke svému poslání v africké Sahaře přistupuje s nejčistšími úmysly nastolit na Sahaře mír. Z obyčejného důstojníka se postupně rodí vojenský vůdce, který si svou rozhodností a odvahou získává respekt po celé Sahaře, mezi arabskými kmeny. Saganne slouží pod aristokratickým plukovníkem Dubreuilhem (Philippe Noiret), a zamiluje se do Madeleine (Sophie Marceauová), dcery místního regionálního správce. Avšak brzy je Charles jako válečný hrdina vyslán zpět do Paříže na diplomatickou misi, kde se setkává s krásnou novinářkou Louise Tissotovou (Catherine Deneuveová)...

Plukovník Charles Chappy Sinclair se nudí v zapadlém leteckém muzeu, kam byl přeřazen. Nečekaně ho však povýší a převelí na přísně tajnou leteckou základnu v Izraeli. Až zde se dozví, že má velit společnému týmu amerických a ruských pilotů, jejichž úkolem je zničit mezikontinentální balistické střely, ukryté v nedalekých skalách, které mají najednou odpálit na hustě obydlená místa v USA a v Sovětském svazu. Chappy musí čelit nejen rozporům mezi oběma skupinami pilotů, ale také zradě vlastních nadřízených. Nemá-li dojít k nejhoršímu, musí jednat proti rozkazům...