Soukromý detektiv Philip Marlowe (Elliott Gould) je velmi překvapen, když se u něj v pozdní hodinu vynoří přítel Terry Lennox (Jim Bouton) a prosí, aby ho Marlowe zavezl přes hranice do Mexika. Sotva se Philip vrátí ze své noční projížďky, je v Los Angeles vzat do vyšetřovací vazby. Lennox údajně zabil svoji ženu a Marlowe mu tak pomohl k útěku. Marlowe tomu však věří stejně jako následné zprávě o přítelově sebevraždě... Podle románu The Long Goodbye Raymonda Chandlera.

Mučedníci se stali přesně tím kultovním filmem, který máme všichni tak rádi. Je již nyní opředen řadou historek od těch „banálních“ o lidech omdlévajících během projekce až po tvrzení, že Bob Weinstein, majitel práv pro americké území, se vydržel dívat zhruba dvacet minut. Pokud bychom měli nastínit děj, abychom nic podstatného neprozradili, pak lze pouze říct, že vše začíná v 70. letech ve Francii, kdy je nalezena bloudící pomlácená dívka neschopná vyprávět o tom, co se jí stalo. O patnáct let později ta samá dívka vtrhne do honosné vily a nemilosrdně vyvraždí všechny její obyvatele. Hned za ní přijede její jediná přítelkyně Anna. Pak by slabší povahy měly opustit kino, protože začíná krvavé peklo. Při sledování filmu si rychle uvědomíte, že nic není tím, čím se zdá být. Vila se stane strašidelným domem, v jehož útrobách se obě dívky pokusí dobrat pravdy.

Mallory neměla mnoho důvodů být šťastná. Otec ji tyranizoval a sexuálně obtěžoval, matka nepodnikala nic na dceřinu obranu. Když se dívka náhodně setkala s Mickeym, byla z toho láska na první pohled. Ještě téhož večera si tajně vypůjčili auto Malloryina otce a vyrazili na projížďku. Otec nahlásil krádež policii, uprchlíci byli dopadeni a Mickey putoval za mříže. Podařilo se mu však utéct, a tak se zanedlouho znovu objevil u Mallory. Jejich setkání mělo hrůzný průběh: nejprve zbili dívčina otce, pak ho utopili v akváriu, a poté přišla na řadu matka tu polili v posteli benzínem a Mallory ji zapálila. Mladí milenci se dávají na útěk a nechávají za sebou další mrtvé. Jejich řádění sledují sdělovací prostředky, policie je jim na stopě...

Jednoho chladného zimního večera objeví starý okouzlující mládenec Seligman při své procházce v aleji zbitou Joe, která sama sobě diagnostikovala nymfomanii. Seligman vezme zbědovanou Joe k sobě domů, kde se jí pokouší vyčistit a ovázat rány. A ona mu za jeho starostlivost začne vyprávět svůj příběh.

Život číšnice Slim, pocházející z dělnické třídy, se změní v okamžiku, kdy se vdá za bohatého podnikatele Mitche. Její život na předměstí je idylický a zdá se, že má všechno, co chce – milujícího manžela, krásný domov a nádhernou pětiletou dceru Gracie. Její sen se však začne rozplývat, když zjistí, že její manžel není zdaleka tak dokonalý, jak se zdálo. Jeho hrubé chování ji přinutí k útěku, aby se vyhnula stále více posedlému Mitchovi a jeho kumpánům. Slim se snaží začít nový život, ale Mitch ji najde a opět jí vyhrožuje. Odveze tedy dceru do bezpečí a zmobilizuje všechny svoje síly, aby Mitchovi dokázala, že už toho má dost.

Film je natočen dle románu Jacka Ketchumse inspirujícího se případem z roku 1965 o Sylvii Likensové, která byla ve svých šestnácti letech umučena a zavražděna. Jedná se o další filmové zpracování případu, avšak na rozdíl od filmu "AN AMERICAN CRIME" neobsahuje přesná fakta, nýbrž jen jejich útržky. Mladičká Meg se svou sestrou přijdou při autonehodě o své rodiče a jejich osud je zpečetěn životem u tety Ruth a jejich synů. Zanedlouho je Meg svou tetou a jejími syny nelidsky týrána, šokující je, že k bezcitnému chování se přidávají i děti z okolí. Její sestra, která po autonehodě zůstala částečně nepohyblivá, všemu může jen zoufale přihlížet. Jediným přítelem se stává David, chlapec od vedle.

Na počátku šedesátých let, během druhé éry Vatikánu, se mladá žena, která se připravuje, aby se stala jeptiškou, bojuje s otázkami víry, sexuality a měnící se církve.

Otec Greg Pilkington je rozpolcen mezi svým povoláním konzervativního katolického kněze a tajným životem homosexuála s milencem, který je církví odsuzován. Poté, co Greg vyslechne zpověď mladé dívky o jejím incestním otci, vstupuje do silně emotivního duchovního boje, v němž se rozhoduje mezi volbou morálky nad náboženstvím a jednoho života nad druhým.