Říká se, že přátelství z dětství přetrvají celý život a jinak to není ani v případě newyorských chlapců ze židovské komunity, kteří si vybrali žít život mimo zákon. Toto je příběh čtyřech gangsterů, od raných let života někdy na začátku dvacátých let minulého století, přes prohibici, velkou hospodářskou krizi a válku až po začátek šedesátých let, kdy se starý David Aaronson vrací zpět do New Yorku po dlouhých letech skrývání se. Toto je příběh skutečného přátelství, lásky, oddanosti, ale i lži a zrady. Toto je příběh skutečných gangsterů tak, jak ho napsal sám život...

Na dva tulácké smolaře (Humphrey Bogart a Tim Holt) a mrzutého zlatokopa (Walter Huston) se usměje štěstí a objeví zlato. Ovládne je chamtivost, která zcela pomate jejich mysl. Film získal dva Oscary, za režii a scénář. Bogart sice nedostal žádnou cenu, ale jeho výkon ve filmu je oceňován dodnes. Film neztratil nic ze své působivosti a o půl století později byl Americkým filmovým institutem vybrán mezi 100 nejlepších amerických filmů všech dob.

Příběh devatenáctileté dívky Sung-Lien, která musí podle své macechy opustit životní perspektivu spojenou se vzděláním a stát se čtvrtou konkubínou bohatého muže. Někdejší plány a obzory mladé ženy se zúží na domácnost manželova domu, jehož chod má svá přesná, striktně vyžadovaná pravidla.

Příběh filmu, který je zasazen do tajemného a exotického světa, jenž si dodnes uchovává své kouzlo, se odehrává v letech před Druhou světovou válkou, kdy je malá japonská holčička odtržena od svých chudých rodičů, aby pracovala jako gejša. Přestože má v domě nebezpečnou rivalku, které se téměř podaří zlomit její vůli, vyroste z malé dívky legendární gejša Sayuri. Krásné a zkušené Sayuri se daří okouzlit nejmocnější muže své doby, avšak sužuje ji tajná láska k muži, který je mimo její dosah.

Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.

V období prohibice kvete v USA organizovaný zločin, který prorůstá do politiky. Stranický boss Lionel Leo opřený o podsvětí prakticky ovládá americké velkoměsto, ale vyrostla mu konkurence v klasickém mafiánovi italského původu Johnym Casparovi, který mu dosud za "ochranu" platil tučné výpalné. Leo odmítne Casparův požadavek na zavraždění Bernieho Bernbauma, který vychytrale těží z Casparových sázkových podvodů. Pomáhá mu v tom jeho sestra Verna, která má s Casparem poměr právě proto, aby bratra ochránila. Tom Reagan, Leova pravá ruka, zadlužený kvůli své sázkařské vášni, vidí v obětování Bernieho cestu k uchování Leovy moci, avšak váže ho utajované citové pouto k Verně. Casparovo komando se neúspěšně pokusí Lea zlikvidovat a Tom pochopí, že válka podsvětí by mohla pohltit jeho i Vernu. Přiznáním vztahu s Vernou Leovi, který se s ní chce oženit, začíná Tomova rafinovaná hra o vlastní život...

Ztvárnit osudy geniálního komika Charlieho Chaplina na filmovém plátně bylo pro slavného režiséra Richarda Attenborougha těžkým oříškem. 88 let života tuláka s buřinkou poskytlo nepřeberné množství materiálu, který by vystačil na dlouhý televizní seriál. Chudé dětství v londýnském East Endu, první úspěchy v kabaretu, rychlá kariéra v němém filmu, život filmové superhvězdy. Ale také problémy s manželkami, mladými dívkami a se zákonem, neslavný odchod z Ameriky, evropský exil a opětovný triumfální návrat do Hollywoodu. I to patří k Chaplinovi. Stejně jako sešmajdané boty, hůlka v ruce a nezbytná buřinka na hlavě krále komiků, dodnes rozesmávajícího milióny vděčných diváků.

Díky síle lásky se stává poslední rok života Franze Kafky jeho nejšťastnějším. Nikdy předtím si nedovolil prožívat intimitu tak silně jako teď, zatímco trpí tuberkulózou a je závislý na své přehnaně pozorné rodině. Ale světaznalá Dora Diamantová ho přijímá takového, jaký je. A on přijímá ji. Setkávají se v roce 1923 na pobřeží Baltského moře, kde se on zotavuje a ona pracuje v židovském Volksheimu. Společně odjedou do Berlína, a když se Franzův zdravotní stav prudce zhorší, tak do sanatoria v Rakousku. Necelý rok po jejich setkání Kafka umírá. Vzpomínky na jejich společně prožitý čas však budou Doru formovat po zbytek jejího života.

Chicago je příběh průměrných kabaretních zpěvaček Roxie Hart a Velmy Kelly, vězněných za úkladné vraždy milence a manžela. Díky svérázné obhajobě všemi mastmi mazaného právníka Billyho Flynna se stávají Roxie a Velma aspoň známými vražedkyněmi. Billy Flynn z nich udělá oběti, které byly chlípnými muži donuceny k zoufalým zločinům. Když už si nemohly užít úspěchu, vychutnají si aspoň popularitu.

Děj se odehrává v letech 1899-1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo.

Píše se rok 1920 a Irsko prožívá dramatické okamžiky přerodu ostrova na svobodnou a nezávislou zemi. Irové jsou hrdým národem, který si nade vše váží klasických mravních hodnot a víry v Boha. Stejně tak ale dokáží téměř vše obětovat pocitu svobody a národní svrchovanosti. Průsečíkem národního charakteru se stává Michael Collins, jemuž se podařilo sjednotit široké masy v celonárodní spontánní hnutí. Zároveň je však i zakladatelem Irské republikánské armády (IRA), který zároveň stál u zrodu jejích teroristických praktik...

New York v dobách, kdy mu vládla prohibice. Cotton Club není jen známý jazzový bar v Harlemu, ale také místo, kde se setkávají vlivní šéfové podsvětí. Mladý hudebník Dixie Dwyer (Richard Gere) zachrání život jednomu z mafiánů, ale brzy se zaplete do problémů, když se zamiluje do jeho milenky.

Píše se rok 1926 a mladá autorka Agatha Christie má problém a ne jeden. Její manžel je děvkař a chce se rozvést (ale ona ho stále miluje a rozvod nechce), ale horší je, že sama ztrácí schopnost napsat detektivní příběh tak, aby čtenáři neuhádli rozuzlení už na prvních stránkách.

Eddie Murphy a Richard Pryor svádějí nerovný boj s mafií. Kriminální laděný film, odehrávající se v nočních Harlemská klubech. Vlastnit známou restauraci, hernu či bar - to je sen nejednoho podnikavého muže. Sugar Ray (Richard Pryor) měl to velké štěstí, že si v rodném černošském městečku Harlem otevřel vlastní podnik. Zde si žil léta spokojeně se svým adoptivním synem Quick. Jednoho dne začne mít o jeho úspěšné ilegální kasino zájem gangster Bugsy Calhoune, který se vůbec netají tím, že na jeho získání použije jakékoliv prostředky. Střízlivě uvažující Ray s Quick (Eddie Murphy) a partou zaměstnanců vymyslí plán, jak Calhouna přelstít a zároveň vyváznout se zdravou kůží.