Jedenáctiletá Parvana žije se svou milující rodinou v afghánském Kábulu, v roce 2001 plně ovládaném Tálibánem. Doprovází otce při jeho snahách zajistit rodinu, umí číst a psát a dokáže dokonce vyprávět starobylé příběhy, které ji naučil. Ty jí v tomto okouzlujícím snímku o lásce k rodině a ohromné statečnosti malé dívky v přísně mužském světě pomáhají vzdorovat okolní nespravedlnosti. Její otec je totiž brzy neprávem uvězněn. V chlapeckém přestrojení a za pomoci stejně maskované kamarádky se Parvana začíná o rodinu starat sama. Odmítá se přitom vzdát snu, že jednou budou všichni zase pohromadě. V pestrých sekvencích ploškové animace, kontrastujících s digitálně malovaným prostředím hlavní dějové linky, její příběh zrcadlí pohádkové vyprávění o pouti za strašidelným sloním démonem, které Parvana sdílí s bráškou Zakim a kamarádkou Shauziou.

Rozšířená verze šestého dílu televizního projektu Dekalog režiséra Krzysztofa Kieślowskeho je meditací o dvou podobách lásky: smyslné a tělesné touhy a platonického metafyzického citu. Devatenáctiletý Tomek sleduje dalekohledem atraktivní třicátnici Magdu, která bývá na sídlišti v domě naproti. Přestože na nedostatek zájmu mužů se nemůže stěžovat, chybí jí hlouběji citové vazby. Platonicky zamilovaný Tomek ji špehuje při denní rutině i při častých návštěvách náhodných mužských známostí. Až kontakt s Tomek otevře Magdě oči a naučí ji prosté lidské něze.

Svědectvím téměř čtvrtstoletí života Pavla Juráčka je jeho deník. Začal si jej psát soustavně od roku 1951 a od té doby tvoří nepřetržitou řadu 33 sešitů, poslední zatím známý je z roku 1974. Zejména závěrečná třetina celku, která je obsahem knižní edice Jana Lukeše z roku 2003 Pavel Juráček Deník (1959 – 1974), je dramatickým i tragickým obrazem vzestupu a pádu, vzdoru i sebedestrukce talentovaného umělce v konfliktu s dobovými uměleckými a společenskými okolnostmi. Pavel Juráček zanechal dílo svrchované literární úrovně, Martin Šulík jej převedl v hypnotický dokument o výšinách i běsech umělecké tvorby.

Strhující drama o třech lidech, jejichž život navždy změnila válka ve Vietnamu. Jane Fonda a Jon Voight za svůj výkon získali Oscara v kategoriích Nejlepší herečka a Nejlepší herec.

Na pozvání hraběnky ze Saint-Fiacru se Maigret vrací do míst, kde prožil své dětství. Hraběnka totiž dostala anonymní dopis, který jí oznamuje, že zemře na popeleční středu. Všichni si pamatují na malého Julese, hraběnčina chráněnce, a tak se domluví, že ho raději nebude oslovovat „komisaři", a pokud možno zamlčí jeho profesi. Maigret je přesvědčen, že dokáže paní hraběnku ochránit. Ale nazítří, při ranní mši stará dáma umírá na infarkt. Maigret je přesvědčen, že srdeční příhoda nebyla dílem náhody a začíná vyšetřování. Případ komisaře Maigreta je druhým Maigretem, který Gabin natočil s režisérem Jeanem Dellanoyem. Ani on, ani Gabin nechtěli po filmu Maigret klade past točit další případ tohoto slavného detektiva. Ale obrovský divácký ohlas a tlak producentů je naštěstí „přinutil" natočit ještě tento vynikající film.

Po rozvodu přišel Jesse Stone kvůli problémům s alkoholem o práci na losangeleském oddělení vražd. Rozhodne se nechat starý život za sebou a uchází se o místo šerifa v massachusettském přímořském Paradise, kde jsou lidé přátelští a život tu plyne klidně a zvolna. Přes potíže s alkoholem jsou výsledky jeho práce tak působivé, že funkci získá. Nebo snad městská rada v čele s bankéřem Hastingsem Hathawayem potřebuje opilce, který by nebyl důsledný? Brzy totiž začne být jasné, že i ráj na pohled má temná tajemství.

Christina se stala královnou již v 5-ti letech. Během její vlády se Švédsko stalo silnou evropskou dominantou. Jako anglická královna Elizabeth I., tak i Christina je nucena k politicky výhodnému sňatku se svým bratrancem, ale její srdce patří španělskému emisarovi Antoniovi. Stejně jako u Elizabeth I. Se stane náboženství ohniskem protestů a nepochopení Španělů pro svazek jejich královny s katolíkem

Jedné černé noci Philipa a Margaret Wavertonovi, jejich přítele Rogera Penderela, Sira Williama Porterhouse a jeho přítelkyni Gladys Perkinsovou zaskočí silná bouře a jsou nuceni najít si útočiště ve starém domě na kraji silnice. Brzy ale zjišťují, že s rodinou, která v domě bydlí, není něco v pořádku a bouře ani zdaleka není poslední věc, která je ten večer bude ohrožovat. Návštěvníkům nezbývá nic jiného, než zůstat do rána, přečkat hroznou bouři a přijít na kloub tajemství starého, temného domu.

V tomto Altmanově gangsterském příběhu, jenž vypráví o zamilovaných psancích odsouzených k smrti, hrají hlavní roli zločinci z doby Velké deprese T-Dub (Bert Remsen), Chicamaw (John Schuck) a Bowie (Keith Carradine), kteří po útěku z vězení vylupují banky. Nejprve se mezi jednotlivými loupežemi ukrývají u Dee Mobleyho (Tom Skerritt) a Keechie (Shelley Duvall) a následně u Mattie (Louise Fletcher). Stále senzačnější zprávy o jejich loupežích bez kapky krve je však donutí rozdělit se.

Jak těžké bývá někdy naplnit dětské sny, zvláště, když se někdo na pennsylvánském venkově touží překopat s pomocí rýče do Číny. Harriet Frankovitz, jednou nohou v dětství a druhou v pubertě, touží uniknout před všedností jejího života. Žije s matkou alkoholičkou a promiskuitní starší sestrou. Celá rodina se živí provozováním malého venkovského motelu. Všichni si o Harriet myslí, že je podivínka, věří na UFO a její snem je vydat se na cestu do daleké Číny, kde snad najde někoho, kdo ji pochopí takovou jaká ve skutečnosti je. Jeji osud se změní po seznámení se s mentálně postihnutým Rickym, jemuž je 30 let. Stanou se z nich dobří přátelé, odkázani jeden na druhého. Okolí vnímá oba jako stracené existence. Spoločně vymyslí plán jak změnit své osudy. Naneštěstí se jejich tajné království prozradí a podezíravé rodiny obou pochybují o nevinnosti jejich vztahu. Sila lásky a vzájemné úpřimnosti je silnější než odpor okolí, s kterým se musí potýkat.

Drsný kriminální thriller, natočený podle románu Krev na Měsíci Jamese Ellroye, ve kterém osamělý policista pátrá po psychopatickém vrahovi, se odehrává v Los Angeles. Hlavní hrdina napínavého příběhu, zkušený policejní detektiv Lloyd Hopkins, je zcela oddaný své práci, a to až do té míry, že jeho zaujetí přerůstá v obsesi a likviduje jeho rodinný život. Právě na vlastní žádost vyšetřuje případ brutálně zavražděné a zohavené dívky. Stopy na místě činu jej přesvědčí o tom, že stojí proti všeho schopnému psychopatovi. Za pomoci počítače si Hopkins ověří všechny podobné vraždy spáchané za posledních patnáct let. Zjistí, že jich je přes třicet a téměř polovina z nich vykazuje shodné znaky. Hopkins se pouští do usilovného pátrání po vrahovi, které směřuje k násilnému a vzrušujícímu závěru