Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.
Po jedné fušce v Londýně jsou nájemní zabijáčci Ray a Ken pověřeni svým drsným šéfem Harrym, aby se schovali v Bruggách. Zatímco Ken si užívá klidného prostředí a památek, upovídaný a akční Ray je malebným městem víc než znechucen, a proto se rozhodne vymyslet dobrodružství. Netrvá dlouho a Ray se potuluje s turisty, začne si s místní kráskou, mlátí jejího bývalého kluka skinheada a paří s americkým trpaslíkem, který zde natačí surrealistický film. Dovolená se však zkomplikuje, když Ray zjistí, že Harry ho chce mrtvého a Ken má tuto prácičku udělat. Samozřejmě, že Harry nepočítal s tím, že se Ray s Kenem na výletě tak spřátelí. No, a tak se Harry naučí těžkou lekci – všechno si musíš udělat sám…
Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.
Penelope Keelingová stojí na prahu stáří a ohlíží se za svým bohatým a pestrým životem. Vzpomíná na krásné dětství prožité v Londýně a Cornwallu, na nevydařené manželství s člověkem, se kterým si pár týdnů po svatbě přestala rozumět.
Zia to má těžké: nechala ho přítelkyně, rodiče mu nerozumějí a – no jo, zrovna spáchal sebevraždu a teď žije „na onom světě“. Je to svět plný podřadné práce, sešlých barů, bývalých přítelkyň a nefungující dopravy. Jen co se v něm Zia octne, získá dva nové přátele: mazaného rockera ruského původu s podivným šarmem a inteligentní sexy naivku, která chce dokázat, že je tady omylem. V rozpadávajícím se oranžovém kombíku, který drží pohromadě pouze díky lepicí pásce, vyrazí společně na cestu, kde potkají neodolatelného Knellera, který je provede poslední verzí Utopie.
Everest v režii Baltasara Kormákura rekapituluje jednu z nejtragičtějších expedic, při které majestátní masív poslal svým vyzyvatelům mrazivé varování. Píše se polovina devadesátých let a Himaláje se stávají oblíbenou turistickou destinací. Na osmitisícovky už nešplhají jen zkušení horolezci, ale táhnou se tam celá procesí dobrodruhů z celého světa. Horští vůdci Rob Hall a Scott Fischer přesto nic nepodceňují a do své expedice na nejvyšší bod naší Země berou jen lidi, kteří mají něco za sebou. Všichni jsou skvěle připravení a vybavení, splnění snů jejich klientů by nic nemělo stát v cestě. Stačí však drobná odchylka od plánu, náhlá změna počasí a klíčovou otázku „Podaří se nám horu zdolat?" vystřídá otázka mnohem zásadnější. „Dokážeme přežít?"
Příběh jednoho Pařížana, který je nemocný a žádá pouze odpověď, zda umírá. Jeho stav mu dává nový a odlišný pohled na všechny ty lidi, které potkává. Úvahy o smrti se náhle setkávají s hodnotou života, života druhých a života samotného městě nad Seinou. Zelináři, pekaři, sociální pracovnice, tanečník, architekt, bezdomovec, vysokoškolský profesor, modelka, ilegální přistěhovalec… Ti všichni jsou spjati s tímto místem. Ty všechny denně potkává. Můžete si myslet, že nejsou nijak výjimeční, ale pro každého z nich je jeho život jedinečný. Můžete si myslet, že jejich problémy jsou bezvýznamné, ale pro ně jsou těmi nejdůležitějšími na světě. Mág evropského filmu opět přichází s jedinečným příběhem plným hereckých hvězd.
Pro svůj celovečerní debut si britský režisér a herec Steve Hudson vybral zfilmování kontroverzního příběhu, který se zakládá na skutečné události. V jeho centru stojí mladý skotský rybář Sean, jehož finanční nouze dožene až k extrémnímu řešení - na své malé lodi Providence má propašovat skupinu čínských emigrantů ze Severního moře do Anglie. To vše bez vědomí svého otce, kapitána a majitele plavidla. Plán je jasný, naložit, vyložit a hlavně žádné zbytečné otázky. Jenže i něco tak jednoduchého se může změnit v noční můru. Původně několikadenní cesta se totiž nečekaně prodlužuje, což je problém především proto, že černí pasažéři v podpalubí nemají co jíst ani pít. Každým dnem navíc stoupá možnost jejich prozrazení. A už tak děsivá situace se ještě více zhoršuje poté, co loď na volném moři potká nebezpečná a ničivá bouře. Vše směřuje k tragickému finále s rozuzlením, které uzemní i ty nejnáročnější milovníky vycizelovaných point.
Bývalý šampion rodea se spojí s mladým mužem, který má sklony k násilí.
Jonathan Rivers (Michael Keaton) je úspěšným architektem s krásnou ženou, spisovatelkou Annou, milujícím synem Mikem a dalším dítětem na cestě. Žije spokojeně do té chvíle, než do jeho života zasáhne tragédie. Anna se ztratí cestou do práce a později je nalezena utonulá v řece. Jonathan, šílený žalem, se odstěhuje a úzkostlivě se straní všech přátel a zbytku rodiny. Tajemný vědec Nicolas Elia přesvědčí Jonathana, že Anna vysílá signály "ze záhrobí" pomocí televizní obrazovky a rádia. Jonathan poslechne jeho rady a s pomocí nových přátel Raymonda Price a Sarah Tate se pokusí navázat spojení s manželkou. Bezděčně tak otevře dveře do jiného světa. Netuší, co tím způsobí: mrtví teď mají možnost zmocnit se ho...
Matka a syn plánují překvapivou návštěvu Los Angeles, aby viděli svého manžela/otce. V polovině cesty se uprostřed ničeho dostanou do hrozné nehody a musí bojovat, aby přežili.