Snímek o americkém fotografovi Jamesi Nachtweyovi, o jeho motivaci, strachu a denní rutině válečného fotografa. Uvěříme-li hollywoodským filmům, pak jsou všichni váleční fotografové otrlí a cyničtí drsňáci. Jak jinak by v tak hrůzných situacích mohli myslet na „dobu osvitu“? Švýcarský režisér a producent Christian Frei následoval Jamese Nachtweye na cestách po válečných oblastech v Indonésii, Kosovu či Palestině. Používal speciální mikrokamery připevněné na Nachtweyův fotoaparát. Můžeme tak sledovat, jak slavný fotograf čeká na rozhodující okamžik. Slyšíme, jak dýchá. Poprvé v historii filmů o životě fotografů přináší tato technika autentický vhled do práce zúčastněného fotožurnalisty.

Předtím než na pódia přišel Marilyn Manson, předtím než na plátna přišel Freddie Kruger, svět hrůzy ovládal Alice Cooper. Unikátně filmařsky zpracovaný portrét Vincenta Furniera, syna faráře, který se změnil v noční můru všech rodičů – Alice Coopera. Portrét mistra hororových show s funkční gilotinou a spoustou krve na pódiu. Příběh rockové ikony, který vypráví Alice Cooper osobně.

Vzpomínky na dětství, které formovalo postoje slavného českého písničkáře a básníka Karla Kryla, a další jeho příběhy a názory se podařilo filmařům zachytit ve volných chvílích během natáčení koncertního medailonku Karel Kryl – Kdo jsem…? z roku 1993. Dokument, který vznikl krátce po smrti Karla Kryla, tak nabídne jedny z posledních filmových záběrů hudebníka, který byl vždy svůj, nehledě na dobu, ve které právě žil.

Zpěvačka s mimořádným hlasem i mimořádným postojem k životu. Nový dokumentární portrét mapující pět dekád její profesionální kariéry... Petra Janů je mimořádným zjevem na pomezí rocku a středního proudu, a to nejen svými pěveckými dispozicemi. Hudební kritik Leo Jehne o ní řekl: „V nejlepších svých dnech Petra Janů přesvědčovala o tom, že může zpívat cokoli, od blues přes šanson až po rock a soul a od prosté lidové písničky přes píseň umělou až třeba k operní árii. Od vrcholných výkonů Evy Pilarové neměla naše populární hudba zpěvačku takových možností a pěveckého citu. Dráha Petry Janů byla utvářena koncepčně uvažujícím realizačním týmem, který dbal na kvalitu hudební i textové složky. Zpěvačka sama strhuje svým jevištním temperamentem a budí respekt všestranností projevu, přičemž tato všestrannost nikdy není průměrností.“ Petra Janů tento měsíc oslaví 70. narozeniny a zároveň i 50. výročí profesionální kariéry, která začala roku 1972 v divadle Semafor.