Tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Lékař Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves jej nalezl mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem.
Neutěšený, meditativní obraz lidské samoty tváří v tvář smrti. Děj snímku se odehrává koncem 19. století. Dvě zámožné sestry (Ingrid Thulinová a Liv Ullmannová) přijíždějí na rodinný statek, aby se svou smrtelně nemocnou setrou (Harriet Anderssonová) strávili poslední dny jejího života. Zatímco obě ženy, poznamenány manželstvím a egoismem, nejsou vůči umírající schopny vyvinout citový vztah, nesobecká služebná (Kari Sylwanová), která ji ošetřuje, pečuje o každou její potřebu a poskytuje jí čistou, bezmeznou lásku. Kruté a zároveň utěšující Šepoty a výkřiky odhalují složitou krajinu lidského utrpení, žalu a soucitu, kterou svým neobyčejným výkonem oživují Bergmanovi osvědčení herci. Film získal mnoho zahraničních poct, nejvyšší ocenění Švédského filmového ústavu za rok 1973, dále Oscara za kameru (S. Nykvist) a Cenu Nejvyšší technické komise na MFF v Cannes 1973.
Umanutý dobrodruh Fitzcarraldo si usmyslí, že do peruánských pralesů dopraví zázrak evropské kultury - operu. Jeho cesta do nitra neprobádaných končin naráží na bezpočet potíží, k nejpověstnějším patří přesouvání parníku přes horský hřeben. Ve filmu zaznějí slavní operní melodie, z gramofonových desek uslyšíme i hlas Enrika Carusa, jenž téměř zázračně uklidní nepřátelsky naladěné Indiány. Film se natáčel za mimořádně obtížných podmínek tři roky, během nichž musel režisér měnit i herecké obsazení - mimo jiné odstoupili např. Jack Nicholson a Mick Jagger.
Paříž, 1900. Byl jeden hoch, zvláštní, okouzlený hoch, smutný pohled měl, byl však velmi moudrý, jednoho zázračného dne potkali jsme se na cestě záhadné a při tom, jak jsme si o mnohém povídali, o bláznech a králích, tak mi pověděl: To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a v lásce být milován. Moulin Rouge. Noční kabaret. Tančírna a bordel. Jeho majitelem byl Harold Zidler. Království nočních rozkoší. Nejkrásnější ze všech tam byla žena, kterou jsem miloval. Satine. Byla kurtizána. Prodávala mužům svou lásku. Říkali jí jiskřivý diamant. Byla hvězdou. Žena, kterou jsem miloval, je mrtvá. Je tomu rok, co jsem přijel do Paříže. Nevěděl jsem nic o Moulin Rouge, Haroldu Zidlerovi ani Satine. Svět žil bohémou a já přijel z Londýna. Na vršku poblíž Paříže stála vesnice Montmartre. Byl to bohémský svět, hudebníci, malíři, spisovatelé. Říkalo se jim děti revoluce. Ano, měl jsem žít bez halíře a měl jsem psát o pravdě, kráse, svobodě a o tom, v co jsem věřil nejvíc ze všeho. O lásce.
Venkovský mladík z Oklahomy Claude Bukowski přijíždí do New Yorku, aby narukoval do Vietnamu, ale poslední chvíle v civilu stráví pro něho naprosto neznámým způsobem, uprostřed bandy hippies. Oproti němu jsou proti válce a jsou tak svobodní, skvělí a okouzlující. Zvláště Sheila, do níž se Claude na první pohled zamiluje. A protože Claude vzápětí narukuje a parta je parta, musí všichni pro dvojici zamilovaných něco udělat, aby mohli být alespoň na chvíli spolu. Parta proto odjede na základnu v Nevadě, kde čeká Claude na transport přímo doprostřed válečných polí a Berger, vůdce party, jej na chvíli zaskočí. Zatímco se dvojice miluje, Berger odlétá do Vietnamu namísto Clauda. A osud je krutý...
Zcela nové zpracování oblíbené klasiky. Tentokrát jako muzikálová adaptace románu Alice Walkerové o celoživotním boji Afroameričanky žijící na jihu Spojených států na počátku 20. století.
V roce 1894 je důstojník francouzského generálního štábu Alfred Dreyfus nepravdivě obviněn z velezrady a odsouzen k doživotí. Tato událost vstoupila do historie jako Dreyfusova aféra.
V nádherně vykresleném příběhu o mladé a nezávislé ženě, která je donucena se vydávat za chlapce, aby ukojila svoji žízeň po vědění, ztvárnila hlavní roli Barbra Streisand. Režisérský debut Barbry Streisand Jentl představuje hudební adaptaci příběhu židovského spisovatele Isaaca Bashevise Singera. Jentl je mladá žena, která touží jen po tom moci studovat Písmo. Protože je však žena, je jí tato možnost odepřena. Rozhodne se tedy vydávat za mladíka jménem Anshel a začíná vysněná studia. Snímek získal čtyři nominace na Oscara, včetně dvou za nejlepší píseň, a podle mnohých se pro Barbru Streisand jedná o životní roli. Český příspěvek se ve filmu projevuje především známými exteriéry, které podporují tento půvabný a citlivý příběh polské židovské dívky, která, přestože jí to tvrdá pravidla víry zakazují, touží po vzdělání.(oficiální text distributora)
Zdá se, že v dnešním světě chce být slavný úplně každý. A díky celosvětovému fenoménu reality show se jím také doslova každý může stát. Režisér filmů Prci, prci, prcičky a Jak na věc uvádí film Hledáme Ydol v hlavní roli s Hughem Grantem, který jako Martin Tweed - zahořklý a sebestředný moderátor nesmírně populárního televizního programu Hledáme Ydol předvádí skvělý výkon. Tweed, který sám sebe nemůže vystát, uvádí na scénu velmi různorodé soutěžící. Je mezi nimi jižanská kráska Sally (Mandy Moore), sladká a svůdná před okem kamery, ale úplně jiná ve skutečnosti nebo Omer, neprůbojný soutěžící se zálibou v muzikálových melodiích. Finálová noc začíná, do křesla zvláštního porotce usedá prezident Spojených států a pódium zažije výbušnou show, na kterou národ nikdy nezapomene.