Americký komik Danny Kaye (1911–1987) je u nás prakticky neznámý. Některé z jeho snímků jsme ovšem měli možnost vidět v televizi, např. Tajný život Waltera Mittyho (1947) nebo Bílé Vánoce (1954). K nejlepším z jeho děl patří kostýmní veselohra Dvorní šašek (1955), která mu byla ušita přímo na míru. Ztělesnil v ní bojácného člena zbojnické družiny, který v převleku za proslulého italského žertéře zachrání království před uchvatitelem i jeho intrikánskými dvořany, získá dívku svého srdce a pomůže dosadit na trůn právoplatného královského následníka. I v dalších úlohách uvidíme přední herce, Angelu Lansburyovou jako princeznu Gwendolinu, Mildred Natwickovou jako její chůvu, jejíž čarodějnické schopnosti zasáhnou významným způsobem do probíhajícího děje, a předního představitele nejrůznějších padouchů a nejlepšího hollywoodského šermíře své doby Basila Rathbonea, jenž vytvořil postavu zlotřilého sira Ravenhursta.

Vera Drake je portrét obětavé ženy, která se naplno věnuje své milované rodině. Své dny tráví péčí o svojí rodinu, svoji starou, nemocnou matku a také svého nemocného souseda. Vera má však i své tajemství. Bez vědomí rodiny a přátel navštěvuje ženy a pomáhá jim v jejich nesnázích - nechtěném těhotenství. Potrat je praktika, která byla v 50. letech v Anglii nezákonná. Vera však věří, že jednoduše pomáhá ženám v nouzi. Když je její hřích odhalen, Veřin svět se rychle zhroutí a hluboce zasáhne jak ji, tak i její rodinu.

Ač se tento legendární film odehrává celý za zdmi věznice, zároveň příkře vybočuje z linie tradičních „vězeňských“ snímků. Malá cela v kterémsi jihoamerickém vězení se stala výsostným dramatickým prostorem, v němž rozehrává vzrušující a jímavý příběh dvojice naprosto odlišných mužů. Homosexuál Molina je v cele po mnoha letech jako doma. „Cizinec“ Valentin se k němu dostává s vidinou mnohem kratší perspektivy: odhodlaný bojovník proti zdejší diktatuře nemá velkou naději na přežití. Muži udiveně nahlížejí do svých odlišných světů: Molina s obdivnou úzkostí sleduje Valentinův sebezničující boj o život a revolucionář se zase zvolna noří do vysněného, romanticky únikového příběhu, který mu gay přehrává, a poznává tak možnost fantazijního úniku za vězeňské mříže. Exkurze do cizího života oba obohatí o novou zkušenost…

Rok 1943. Vývoj 2. světové války se začíná obracet ve prospěch protihitlerovské koalice. V šílených hlavách nacistických pohlavářů Heinricha Himmlera a admirála Canarisa vzniká ďábelský plán unést ministerského předsedu Winstona Churchilla, dopravit ho do Berlína a zvrátit tak vývoj války. Výsadek šestnácti německých parašutistů převlečených do polských vojenských uniforem pod vedením plukovníka Kurta Steinera přistane na území Velké Británie. Svůj čin chtějí vykonat v jistém malém anglickém městečku, kam má premiér vlády Jejího Veličenstva za tři dny zavítat na návštěvu...

Během války v Perském zálivu je nasazen jako velitel tanku také důstojník Serling. V noci se jeho vozidlo octne uprostřed palby. Serling vydá rozkaz zničit nepřítele. Když pomine bezprostřední ohrožení, Serling zjišťuje, že osádka jeho tanku zlikvidovala jedno z vozidel, které patří Americké armádě. Při incidentu zahynul i Serlingův nejlepší přítel, kapitán Tom Boyer. Od nešťasné shody okolností uplyne několik měsíců, Serling je vyznamenán, armáda nemíní vyšetřovat příčiny celé události. Jen novináři se snaží zjistit podrobnosti. A Serling se nemůže zbavit pocitu viny za smrt několika vojáků i svého kamaráda.

4. června 1968. Senátor Robert F. Kennedy přijíždí do hotelu Ambassador v Los Angeles přednést projev v rámci své kandidatury na prezidenta Spojených států. Ve všech lidech vzbuzuje naději, vzrušení a dojem, že jeho zvolení bude příčinou velkých změn. V následujících dvou dnech však celý svět bude svědkem události, která změní historii a životy mnoha lidí. Atentát v Ambassadoru není politický film. Není to ani příběh Roberta Kennedyho (ve filmu ho vidíme výhradně ze skutečných archivních záběru). Je to pohled do životů několika lidí, jejichž cesty se na pár hodin protly. Příběh lidí, kteří byli v bezprostřední blízkosti jednoho z největších incidentů 20. století.

V životě Daphne Reynoldsové je téměř všechno, co si mladá dívka může přát. Má skvělý životní styl, báječný vztah se svojí matkou a zářivě slibnou budoucnost. Jedinou slabou stránkou je absence otce, kterého nikdy nepoznala. Ale protože Daphne není jen snílek, rozhodne se otce najít. Koupí si letenku do Londýna a tam zjistí, že on je vysoce postavený politik, lord Henry Dashwood, který před 17 lety prožil s její matkou bouřlivou romanci. Kromě lorda Henryho však v jeho rodině nikdo další nesdílí nadšení z náhlého příjezdu jeho nemanželské dcery. Věci se ještě víc zkomplikují, když se Daphne zamiluje do mladého hudebníka Iana a najednou se musí rozhodnout mezi dvěma světy. Buďto bude hodnou lordovou dceruškou a nebo nechá zvítězit lásku a stane se sama sebou …

Vojenský ranger Scott je požádán tajnou službou o pomoc při pátrání po zmizelé dceři vysoko postaveného politika. Všem je jasné, že se jedná o únos. Kolem Laury se začínají šířit zvěsti, že spávala se svým profesorem a že nebyla jediná. Pak se zastřelí agent, který ji měl hlídat. Stopy začínají vést k bostonským pasákům, kteří údajně Lauru prodali arabským obchodníkům s bílým masem. Pak je Lauřino tělo společně s tělem profesora vytaženo pobřežní hlídkou z moře. Scottovi však na její smrti nesedí několik věcí a zdá se, že někdo chce její smrt pouze nafingovat. Scott se pouští do pátraní na vlastní pěst, které jej zavede až do jemenské Dubaje.

Sedmnáct obyvatel Hongkongu cestuje nočním spojem. Podivné věci se začnou dít ve chvíli, kdy autobus projede tunelem a ocitne se ve zcela vyprázdněné ulici. Pasažéři si brzy uvědomí, že patrně zůstali na světě úplně sami. Běžná noc v ulicích Hongkongu. Uprostřed změti nočních ptáků, aut a pouličních prodejců nastupuje sedmnáct cestujících do minibusu, který je má přepravit z Mongkoku do Tai Po. Skupina pasažérů je stejně rozmanitá jako město samo - je v ní zdrogovaný muž, rozhádaný pár, žena s růžencem i čerstvě zamilovaná dívka, za volantem sedí upovídaný…

Film Angel se svým způsobem vymyká z filmografie francouzského režiséra Francoise Ozona, kterého známe především jako vypravěče intimních dramat svých současníků, jenž občas zabrousí do sedmdesátých let. Drama Angel natočil jako anglicky mluvený film, výtvarně bohatý projekt, podle knižní předlohy Elizabeth Taylorové (jmenovkyně slavné herečky) z roku 1957. Příběh se odehrává na přelomu 19. a 20. století a sleduje osudy hlavní hrdinky Angel Deverellové, naivní dívky, která žije mimo realitu, mimo dosavadní konvence. Přesto však se jí podaří omračujíci str…