Píše se rok 1575 a na východním pobřeží Severní Ameriky zuří boj mezi francouzskými a anglickými kolonisty. V jejich řadách bojuje řada naverbovaných Indiánů. Bílí i rudí se vyvražďují, ale dosud mají vzájemný respekt i stejné šance. Bílý lovec Nathaniel Poe přezdívaný Sokolí oko, který vyrostl mezi Indiány kmene Mohykánů, jeho otec Chingachgook i pokrevní bratr Unkas - poslední Mohykán – se odmítají běsnění zúčastnit. Sokolí oko se však zamiluje do Cory, dcery anglického plukovníka Munroa, kterému přísahal pomstu Magua, krutý náčelník kmene Huronů. Sokolí oko i oba Mohykáni riskují své životy, aby zachránili Coru a Alici v boji proti strašlivé přesile Huronů na straně francouzských kolonistů.
Dva newyorští travestité, urostlá černoška Noxeema a elegantní dáma Vida, se rozhodnou zúčastnit soutěže krásy. Noxeema a Vida se spolu dělí o první místo a obě získávají zájezd do Kalifornie, kde se zúčastní celostátní soutěže krásy homosexuálních travestitů. Další ze soutěžících, hispánka Chi-Chi, je nešťastná, že neuspěla. Noxeema a Vida prodají své letenky, koupí starý cadillac a pojedou společně i s Chi-Chi do Kalifornie. Cestou projíždějí Vidiným rodným městečkem a ona se odhodlá a zajede k domu svých bohatých rodičů. Když ale matka vidí svého syna v ženských šatech, otočí se k němu zády. Uprostřed noci narazí trojice cestovatelek na opuštěné cestě na venkovského šerifa Dollarda. Zvrhlý šerif netuší, že v autě nejsou ženy. Rád by si s Vidou užil, ta se brání a srazí šerifa k zemi. Vida se domnívá, že je mrtvý. Rychle nasednou do auta a po pár kilometrech vypoví jejich "koráb silnic" službu a travestité se ocitají v zapadlém městečku Snydersville.
Nick Naylor je úspěšný zaměstnanec velké tabákové společnosti a má v popisu práce velebit před veřejností a médii krásy kuřáctví. Díky své pohotovosti, cynickému vtipu a zkušenosti je schopen – jako každý správný ďáblův advokát – každou námitku svých odpůrců interpretovat ve prospěch zaměstnavatele. S dvojicí svých nejlepších přátel, pracujících pro společnost vyrábějící alkohol a pro jistou zbrojní korporaci, tvoří Nick trio známé jako Obchodníci se smrtí. Kovboj s cigaretou je na tom však momentálně špatně a souvislosti mezi omamnou bílou tyčinkou a bolestivou smrtí jsou stále zřetelněji na pořadu dne – a Nick by navíc chtěl být vzorem pro svého milovaného dvanáctiletého syna Joeyho. „Pozitivní“ prezentace vlastní práce před synovou školní třídou je jen prvním z řady kousků testujících Nickovu připravenost. A co když mu někdo začne vyhrožovat, že ho unese a podrobí zkázonosné protikuřácké léčbě?
Čtyři ženy se opět setkávají po dlouhých letech odloučení, aby si oživily vzpomínky na jedno krásné léto svého mládí, které ovlivnilo jejich další životy. Děj, vyprávěný hlasem Samanthy, nejzáhadnější a nejcyničtější ze čtyř přítelkyň, je dynamický, vtipný i dojemný. Retrospektivními sekvencemi se divák ocitá v jejich dětství, když jako dvanáctileté začaly objevovat velký svět soupeření s matkami, objevování kouzla opačného pohlaví, problémy s vlastním sebevědomím a především ohromující zjištění, že dospělí nemají vždycky pravdu.
Pro adaptaci patrně nejslavnějšího antiutopického románu všech dob, Orwellova 1984, se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Pod jeho velením se John Hurt obléká do kůže Winstona Smithe, který věří, že i v totalitní Oceánii je možno uniknout pohledu Velkého bratra a nabýt ztracené svobody…
Spisovatelka Lee Israel (Melissa McCarthy) se snaží napsat dobrou knihu, o její rukopisy ale není zájem. A tak se rozhodne vytvářet plagiáty klasických děl světové literatury a vydávat je za svá. To vše za přihlížení svého nejlepšího přítele Jacka (Richard E. Grant), umírajícího na AIDS.
Filmová romance vypráví příběh dvou mladých lidí, kteří se i přes odpor svých rodičů rozhodnout vzít. Oliver a Jennifer musí začít od úplného začátku, jelikož Oliverův bohatý otec dostál svým výhružkám a Olivera vydědil. Ani po několika letech se vztahy mezi synem a otcem nelepší. Navíc mladý pár zjištuje, že Jennifer nemůže mít děti.
Claude Ratinier a Francis Charesse, dva francouzští rolníci, žijí v oblasti zvané Le Bourbonnais šťastně svůj poklidný venkovský život, který nade vše milují, a který si zpříjemňují nejen červeným vínem jiskřivé chuti. Jedné noci však na pozemku jednoho z nich přistane létající talíř z planety Oxo a to zcela rozvrátí jejich klid. Mírumilovný mimozemšťan se totiž po důkladné prohlídce života pozemšťanů, která se pochopitelně neobejde bez poněkud komických nehod a omylů, zamiluje do jejich výtečné zelňačky a je za ni ochoten splnit jakékoli přání.
Den díkuvzdání připadá v USA tradičně na poslední listopadový čtvrtek. Claudia Larsonová cestuje domů na svátky s nechutí, frustrována a předem nabroušená. Kdo zná její střelenou rodinu, složenou ze svérázných individualit, ten se nediví. Máma šmejdí po domě a obtěžuje všechny se svou opožděnou krizí středního věku. Tatík je dobromyslný podpantoflák a homosexuální bratr se najednou objevil v doprovodu přítele... Rodina se po roce znovu sešla, ale dříve než se na svátečně prostřeném stole ocitne pověstný nadívaný krocan, projdou všichni Larsonovi očistcem nedořešených vzájemných vztahů, traumat a neuróz z opuštěnosti, z nenaplněnosti života, z nadrženosti, ze sexuální orientace a bůhví z čeho ještě.
Berlínská zeď už to má nahnuté. Na vojenské základně Theodora Roosevelta u Stuttgartu bojuje svou soukromou válku specialista Ray Elwood. Oficiálně pracuje jako úředník, ale jinak má pod palcem všechno od prodeje kradeného zboží až po obchod s heroinem. Jednoho dne ale přijde nový důstojník s rozkazem vyklidit základnu…
Původní televizní rodina ze 70. let se nyní ocitá v 90. letech, kde je ještě hranatější a nemístnější než kdy dřív.
Když tři nádherné holky zjistí, že se staly obětí nenasytného lamače dívčích srdcí Johna Tuckera, zosnují důmyslný plán odplaty. A tak se Tucker buď konečně změní…nebo bude brzy tenhle král školy všem jen pro smích! Dokáže svůdné dívčí trio proměnit “sériového milovníka” ve věrného muže? Přesvědčte se o tom v úspěšném filmu, který dokazuje, že pomsta nemusí být jen sladká, ale také hodně legrační.
Bibi to prvenství určitě někdo jen tak lehce nevezme. Přijali ji do čarodějnického spolku s předstihem. Díky záchraně životů svým dvěma přátelům. Bibi je mimořádně talentovaná a schopná čarodějka a má ráda lidi. To se však rozhodně nelíbí špatné čarodějnici rabi, která dělá vše proto, aby to Bibi pořádně osladila...
Mladý chlapec neznámého původu je zachráněn před chudobou. V nové rodině se brzy projeví silné pouto mezi ním a nevlastní sestrou Cathy. Román Na větrné hůrce Emily Brontëové se dočkal nespočtu adaptací. Po klasických verzích Buñuelových, Rivettových či Wylerových se do osudového příběhu pustila britská režisérka Andrea Arnoldová. Citlivá pozorovatelka ve svém naturalistickém čtení předlohy odmítá konvence většiny literárních adaptací, nesoustředí se na dialogy, ale spíše na vyprávění pomocí strohých, přesto podmanivých obrazů, v nichž se odráží jak gotické tóny knihy, tak jemné pohnutky v chování hrdinů.
James a Mollie čekají další dítě a připravují malého Mikeyho na důležitou událost. Mollie dostane porodní bolesti v zaměstnání a v poslední chvíli dorazí do nemocnice, kde císařským řezem přichází na svět malá Julie. Všichni se točí okolo nového přírůstku do rodiny, což Mikey nelibě nese. Mollie na nátlak své matky zařídí málo vydělávajícímu Jamesovi místo u soukromé letecké společnosti. James se začíná cítit odstrkovaný a těžko snáší, když mu Mollie organizuje život. Do propukající manželské krize významně zasáhne Molliin bratr Stuart, který se k nim na neurčitou dobu nastěhuje. James odchází z domu. Mollie se trápí a uvědomuje si svůj podíl viny. Jednoho bouřlivého večera odjede na letiště, aby se s Jamesem udobřila a nechá u dětí svého bratra. Stuart pronásleduje bytového zloděje a děti zůstanou samy.
Píše se rok 2033. Po srážce s kometou na Zemi několik let nepršelo a voda je zboží, za které se platí životem. Civilizace je v troskách. Prakticky všechny vodní zdroje má pod kontrolou společnost Voda a proud, kterou vede její sadistický majitel Kesslee. Proti němu se postaví anarchistická členka zlodějské pouštní bandy Rebecca, která jako jedna z mála přežila brutální nájezd Kessleeho komanda. Dívka musí zpočátku otročit v Kessleeho dolech. Podaří se jí však utéct. S pomocí mladé mechaničky Jet, pouštních zabijáků Trhačů (což jsou mutanti klokanů a lidí) a starého tanku pak proti všemocné firmě rozpoutá válku na život a na smrt... Americký film režisérky Rachel Talalayové vznikl podle stejnojmenného britského komiksu. Ve vedlejší roli dívky Jet uvidí diváci pozdější hvězdu Naomi Wattsovou, ďábelského padoucha Kessleeho si střihl Malcolm McDowell.