Nejslavnější americký film všech dob! Dramatický milostný příběh Scarlett O'Harové a světáckého Rhetta Butlera, odehrávající se v letech občanské války a následující rekonstrukce poraženého Jihu (1861 - 1873). Snímek natolik přesáhl svou dobu, že okouzluje i dnes díky silnému příběhu, velkolepé výpravě, krásné kameře i hereckým výkonům.

Snímek, který nás zavede do Budapešti 30.let, vznikl podle románu Nicka Barkowa "Das Lied vom traurigen Sonntag". Je nejen příběhem osudové lásky jedné ženy ke dvěma mužům, ale i příběhem o zrodu jedné z neslavnějších písní světa, jež získala hořký přívlastek "hymna sebevrahů". Krásná Ilona a její přítel László vedou vyhlášenou a elegantní budapešťskou restauraci, kam přicházejí za skvělými jídly ti největší prominenti, včetně vysokých důstojníků nastupující nacistické smetánky. Jednoho dne se tam objeví i pianista András, který zaujme Lászloa svým procítěným mistrovstvím. Z citů melancholického mladíka s uhrančivým pohledem, který se neubrání lásce ke krásné Iloně, se jednoho dne zrodí stejně melancholická píseň Smutná neděle. Její historie je právě tak pohnutá jako doba, v níž vznikla. Za jejích tónů opustilo dobrovolně tento svět mnoho lidí a píseň se stala prokletím i pro jejího tvůrce.

Někteří lidé sbírají známky, pásky z doutníků nebo čajové šálky. Jonathan schraňuje rodinné vzpomínky: Fotky, pohlednice, falešné zuby, hrst hlíny – všechno pěkně zatavené v mikrotenových sáčcích a připevněné na zeď. Teď se vydává na Ukrajinu, aby nalezl ženu, která v roce 1942 zachránila jeho dědečka před nacisty.

Dva nezadaní už mají po krk toho, že jsou na svátky vždycky sami, a tak uzavřou dohodu a na všech oslavách v roce si navzájem dělají doprovod. Pak ale přeskočí jiskra.

Borat Sagdijev je šestým nejznámějším Kazachem a nejlepším televizním reportérem Kazašské státní televize, která ho vyšle do USA, aby zde natočil dokument o této „zemi neomezených možností“. A případně si našel novou manželku, protože tu starou tlustou mu znásilnil a roztrhal medvěd. Cohen s filmovým štábem putuje po Spojených státech a uvádí do rozpaků nic netušící lidi, kteří se domnívají, že jsou svědky natáčení skutečného dokumentu pro kazašskou televizi. Cohen jde ovšem tentokrát v drsnosti a politické nekorektnosti svého humoru mnohem dál, než bylo možné v televizní show. Nebude ušetřen nikdo!

Orson nejprve přemýšlí o adaptaci Conradova románu Srdce temnoty, ale poté, co se setká s tiskovým magnátem Williamem Randolfem Hearstem a jeho okouzlující milenkou Marion Daviesovou, se rozhodne pro zcela jiný příběh. Příběh o bezohledném, tvrdém muži a jeho vzestupu k moci a bohatství. Předobrazem ústřední postavy filmu, jehož název bude Občan Kane, se stane právě Hearst. Orson požádá o pomoc scénáristu Hermana Mankievicze a pustí se do práce, přestože oba vědí, na jak tenký led se pouštějí. Film se začne natáčet pod výrobním číslem 281 a kromě vedení studia RKO nikdo netuší, čím životem se Welles inspiroval. Teprve když je film hotov, se Hearst dozvídá pravdu a vyvine veškerý svůj vliv, aby zabránil jeho uvedení. Nemilosrdné vydírání šéfů studií má úspěch a zdá se, že osud filmu je zpečetěn. Jenže ani Hearst není úplně všemocný a obrovské dluhy mu zabrání dokonat dílo zkázy.