Samostatná, životem zatrpklá servírka Louise Sawyer a její kamarádka, poddajná, despotickým manželem Darrylem ovládaná Thelma Dickinson, se vydají na víkendový výlet do hor, aby unikly nudě všedního života. Když se večer zastaví na večeři, Thelma nadšená pocitem svobody se opije a začne koketovat s náhodným známým Harlanem. Když se ji muž pokusí na parkovišti znásilnit, objeví se Louisa a po prudké hádce ho v afektu zastřelí. V panickém strachu se ženy rozhodnou utéci do Mexika rozhodnuté nevolat policii, která by jim prý stejně nevěřila... Známý snímek je nejen klasickou road movie, ale také pozoruhodnou výpovědí o současném světě, svobodě a o vztazích mezi muži a ženami.
Ústřední hráči příběhu tvoří známý milostný trojúhelník, jehož potenciální přítomnost provází většinu manželských soužití od nepaměti. Nová žena v životě ženatého muže znuděného stereotypem a zdaleka už ne tolik překypujícího láskou k choti, které to kdysi před Bohem slíbil. Přidejte k tomu úpěnlivou sexuální potřebu a touhu po novém těle a vyjde vám, že Brad je v tom se Sarah až po uši. A jeho manželka Kathy přitom trpělivě vychovává doma jejich potomka a na manželovy pozdní příchody z práce nahlíží stále s neskrývanou důvěrou v oku. Brzy se však o Ní doslechne a nic už není jako dřív...
Po skončení 2. světové války se švédští experti na bydlení a nábytek shodli na tom, že je třeba začít s tovární výrobou víceúčelových kuchyňských linek, které by domácnostem ušetřily čas, námahu i peníze. Když zmapovali chování a návyky svých hospodyněk, rozhodli se vědci z Institutu bytové kultury překročit geografické i „rodové“ hranice. Počátkem 50. let vypravili do Landstadu, nevelké norské vesnice, která se pyšnila nebývale vysokým počtem starých mládenců, osmnáct svých pozorovatelů. Ti měli, čtyřiadvacet hodin denně, sledovat, jak si při kuchyňských pracích vedou osamělí muži. Institut je vybavil židlí na vysokých nohou, aby měli absolutní přehled o činnostech „sledovaného subjektu“, výsadou přicházet a odcházet podle potřeby a zákazem hovořit s pozorovaným mužem nebo mu pomáhat při vaření.
Cathy je dokonalou manželkou a matkou a žije dokonalým životem 50.let - má zdravé děti, úspěšného manžela, společensky významné postavení. Jednoho dne však přichytí Franka s cizím chlapem a její křehký svět se najednou začne hroutit. Je zmatená a zlomená a útěchu nachází ve vztahu s černošským zahradníkem Raymondem, přičemž velmi dobře ví, že takový krok jí ještě víc rozleptá život a může ji společensky zlikvidovat. Přesto, že Cathy a Frank usilují, aby jejich manželství fungovalo dál, jeho homosexualita a její vztah s Raymondem znamenají začátek bolestné – i když možná otevřenější kapitoly jejich života
Beverly Sutphinová je vzorná manželka a hospodyňka. Jenže je trochu neurotická a uklidní ji pouze pomlouvačné, často až obscénní hovory, kterými nejčastěji obtěžuje sousedku. Na její pohoršování a šíření pomluv doplatí životem několik obyvatel městečka. Důkazy proti Beverly vedou až k jejímu zatčení a následnému soudnímu procesu. Žena je velmi populární a obyvatelé ji neberou jako vraha, ale spíše jako slavnou osobnost. Příběh byl natočen podle skutečné události!
Vítejte v ráji mužů. Americký film podle známého románu Iry Levina. Román oblíbeného amerického autora Iry Levina Stepfordské paničky (1972, česky poprvé 1975) má podobně jako jeho předchozí dílo Rosemary má děťátko ve svém středu ženskou postavu, která pod vlivem prostředí přestává rozlišovat, co je realita a co její zjitřená fantazie. Joanna Eberhartová uvítá nápad svého manžela Waltera, aby se z rušného Manhattanu přestěhovali do klidného connecticutského městečka Stepfordu. V novém bydlišti se všechno zdá být dokonalým, možná až příliš dokonalým, především manželky ostatních stepfordských mužů, které chodí vždy perfektně upravené a jejich jediným koníčkem je starost o domácnost a o manželovo blaho. Jako by ani nebyly z tohoto světa.
Joy se setkává se skupinou aktivistek, když se kvůli těhotenství ocitne v ohrožení života. Po úspěšné operaci se z hlavní hrdinky stane zanícená bojovnice za ženská práva. Snímek se zaměřuje na skutečný příběh "The Janes", podzemního kolektivu žen, které se v 60. letech 20. století spojily v Chicagu, aby tajně poskytly téměř 12 000 těhotným bezpečné potraty.
Volné pokračování úspěšného hororu se odehrává jenom pár hodin po událostech prvního dílu. Kirsty, která jediná přežila řádění Franka a cenobitů v domě svého otce, tráví noc v nemocnici vedené uznávaným psychiatrem, doktorem Channardem. Ten je však ve skutečnosti šíleným sadistou posedlým okultismem, který oživením a přeměnou mrtvol způsobí mnoho hrůzy...
Tímto snímkem z roku 1990 dokazuje scenárista a režisér Woody Allen, že mu nejen nejsou cizí nejjemnější záchvěvy ženské psychiky, ale že se v ní také dokonale vyzná. Hrdinkou jeho melancholické komedie o lásce a skrytých touhách je totiž půvabná a bohatá pětatřicátnice Alice Tateová, která až doposud vede velmi spokojený a spořádaný život. Únava, bolesti a celková nespokojenost přivedou jednoho dne půvabnou ženu až k čínskému lékaři Yangovi, jenž se zabývá alternativní léčbou, využíváním akupunktury a bylinek připravených podle starodávných receptů. Alice, unavená neměnnými povinnostmi matky tří dětí a manželky "na úrovni", přitom netuší, jaké výsledky neobvyklá léčba přinese. Jedno je ale jisté, v jejím životě se náhle začínají dít velmi podivné věci.
Tento let je pojištěn proti všem pohromám! Pokud vás potká něco nečekaného, stále zůstává naděje na přežití. Na palubě je šílený sebevrah, u prvního lunárního raketoplánu má dojít k sebezničení, motory nefungují, ale – nejhorší ze všeho je – cestující tohoto letu zjistili, že došlo kafe! Tenhle let je pěkný blázinec, který se vymknul pilotům totálně z rukou. Podaří se jim znovu zachránit posádku letadla – navíc bez kofeinu?
Tykwerův debutový film, temný psychologický thriller, nás pomalu vtahuje do Mariina podivného světa. Napětí začne houstnout poté, co je konfrontována s násilnickým manželem, náročným otcem a pokorným milencem. Žena v domácnosti, která se navenek jeví jako nenápadná a tuctová osoba, se ukáže jako majitelka vnitřní krajiny zvrácené a zjizvené mysli. Techniky německého expresionistického filmu nám postupně umožňují nahlédnout do její psychiky. (Fresh Film Fest)