Adolf Hitler slaví 20.dubna 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál.
Snímek odhaluje mechanismy stojící za oslabováním demokratických principů ve Spojených státech skrze evangelický fundamentalismus. Náboženské skupiny a populární televizní pastoři hlásají příchod konce světa přesně tak, jak se píše v Bibli. Jeho počátky přitom vidí v koronavirové krizi, nepokojích na Blízkém východě i potenciálním rozvoji práv LGBTQIA+ lidí. Zkoumání vlivu náboženského fundamentalismu na přední politické činitele a činitelky a jejich zahraniční politiku přitom vyvolává nepříjemnou otázku: co se stane, když proroci konce světa našeptávají politikům, kteří mají moc jej uskutečnit?
Zmanipulovaný a zinscenovaný pohled na život v Las Hurdes v provincii Cáceres ve španělské Extremaduře v roce 1932. Nesoběstačnost, bída a nedostatek příležitostí vyvolávají emigraci mladých lidí a osamělost těch, kteří zůstávají v pustině jednoho z nejchudších a nejméně rozvinutých španělských regionů té doby. (Tichá povídka z let 1937 a 1996.)
Prostřednictvím filmu O kapitalismu s láskou se Michale Moore vrací k tématu, které se objevuje v celé jeho kariéře: ničivý dopad dominance velkých korporací na každodenní život člověka. S humorem a bez úcty klade nepříjemnou otázku na cenu, kterou Amerika platí za svou lásku ke kapitalismu. Nachází klasické zaběhnuté symptomy lásky: klam, zneužívání a zradu. A 14 000 zrušených pracovních míst každý den. Film hledá odpověď na otázku: Kdo jsme a proč se chováme tak, jak se chováme?
Vyprávění o osudech 37.prezidenta Spojených států, Richarda Nixona. Nixon – znechucený a zavržený, symbol toho nejhoršího v poválečné americké historii – jediný americký prezident, který po prudkém vzestupu a zničující aféře byl okolnostmi nucen odstoupit ze svého úřadu. Navzdory rozporuplnosti jeho „případu“ a skandálům v jeho okolí, má doposud hodně zastánců i odpůrců. Američané jsou spory na toto téma stále rozděleni a jeho osobnost zůstala dodnes palčivou jizvou jejich politických dějin.
Pompézní berlínské hry pohledem lidí, kteří se na této sportovní a propagandistické události podíleli. Nikdy předtím a ani dlouho poté nebyla olympiáda tak komplikovaná a kontroverzní. Olympijské hry roku 1936 byly nákladné a skvěle zorganizované, spojily dvě sféry, které se ideálně dohromady dávat nemají – sport a politiku. Vznikla zvláštní mutace propojená gigantickou propagandou, představující nacismus celému světu. Vše bylo detailně naplánováno a provedeno s tradiční německou vojenskou přesností. Olympijské hry v roce 1936 byly jakousi metaforou celé společnosti ve Třetí říši. ....