Tento film je inspirován skutečným příběhem, který se odehrál v zákopech První světové války na Štědrý večer roku 1914. Když v létě 1914 vypukla válka, překvapila a pohltila miliony mužů. Přišly Vánoce, sníh a spousty balíčků od rodin a armády. Ale překvapení nečekalo uvnitř dárečků, které ležely ve francouzských, skotských a německých zákopech. Tu noc jedna významná událost změnila osudy čtyř postav: skotského kněze, francouzského lojtnanta, výjimečného německého tenora a té, kterou miloval, nádherné dánské sopranistky. Během onoho Štědrého večera se nemyslitelné stalo skutečností: vojáci vystoupili ze svých zákopů, své pušky nechali za sebou a podali si ruce se svými nepřáteli.
Historicky první snímek oceněný Oscarem za nejlepší film vypráví příběh milostného trojúhelníku, když se dva mladí chlapci Jack Powell (Charles "Buddy" Rogers) a David Armstrong (Richard Arlen) zamilují do jedné dívky, Mary Preston (Clara Bow). Z obou rivalů v lásce se stanou přátelé, když po vstupu Spojených států do první světové války společně bojují proti Němcům jako bojoví stíhači. Za letecké bojové scény získal snímek druhého Oscara v kategorii nejlepší technické efekty.
Historii australsko-novozélendského armádního sboru (ANZAC), zdecimovaného v roce 1915 na poloostrově Gallipoli, chtěl režisér Weir natočit už dříve, ale kvůli značným finančním nákladům byla realizace filmu neustále odkládána. Dlouhá příprava a ražisérova neústupnost se vyplatily, neboť GALLIPOLI patří k nejpůsobivějším protiválečným snímkům, vůbec. Příběh australských mladíků, jejichž naivní představy o válčení jsou krutým způsobem uvedeny na pravou míru, je přes svůj historický rámec právě dnes velmi aktuální. Velkoryse pojatý film vyniká kupodivu především drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverenní a přitom nápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. Film GALLIPOLI získal celkem 9 australských filmových cen (nejlepší režie, mužský herecký výkon - Mel Gibson, mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Bill Hunter, kamera, scénář, zvuk, střih a výprava).
Rok 1918, První světová válka vrcholí, zapojuje se i Amerika. Německému letectvu, do té doby složenému z příslušníků aristokracie a buržoazie, dochází kvalitní piloti. Proto vrchní velení umožní vstoupit do letectva i příslušníkům nižších vrstev. Jedním z nich je i Bruno Stachel. Od začátku mezi ostatní piloty nezapadl, přesto se snaží dokázat, že je lepší než ostatní. Poté, co se z něj stává letecké eso, velitelství ho propaguje jako národního hrdinu, aby pozvedlo morálku obyčejných vojáků, že i člověk jejich vrstev může být úspěšným důstojníkem.
Píše se rok 1913. Válka s Německem se blíží. Spisovatel Rudyard Kipling je na vrcholu své slávy v Britském impériu. Jeho syn Jack je odhodlaný bojovat, ale armáda a námořnictvo ho odmítnou pro jeho slabý zrak. Kipling využije svůj vliv a zařídí, aby Jack nastoupil k Irské Gardě. Jack jde do války a nejdřív ho vyhlásí za nezvěstného. Jeho rodina žije 2 roky v naději, že Jack je raněný, až když se dozví, že je mrtvý. Kipling se trápí - srážka mezi smyslem pro povinnost a vlast na jedné straně a smyslem pro rodinu na straně druhé je nevyhnutelná. Ta vyústí do pocitu viny..
Pekelní andělé jsou snímek, který produkoval a režíroval miliardář Howard Hughes. Ve své době byl nejdražším filmem historie. Hughes chtěl bez ohledu na výši nákladů zachytit vzrušující souboje britských a německých bojových letadel a angažoval proto celkem 137 pilotů. Ve filmu také zazářila ve své první hlavní roli Jean Harlow. Snímek se odehrává za 1. světové války a soustředí se na přátelství tří kamarádů z Oxfordu: dvou bratrů, Monteho a Roye Rutledgeových (Ben Lyon a James Hall) a Němce Karla Armstedta (John Darrow). Ti tři jsou nuceni bojovat na opačných stranách a pere se v nich loajalita k rodné zemi s věrností vůči vlastnímu svědomí. Jean Harlow ztělesňuje ženu, která v tomto dobovém dobrodružství zasáhne do životů všech tří hlavních hrdinů.
Waldo je nadšený průkopník létání, vydělává si pořádáním vyhlídkových letů, jenže rostoucí konkurence ho nutí vymýšlet stále atraktivnější postupy. Při jednom z nich, jakési letecké revue však zahyne dívka jeho přítele a Waldo čelí nařčení z neúmyslného zabití. Vzápětí při předvádění letounu vlastní konstrukce zahyne jeho přítel a Waldo konsternovaný jeho smrtí udělá další malér, po němž má doživotně zakázáno létat. Se změněným jménem se objevuje mezi leteckými kaskadéry, kde se setkává s německým válečným esem a svým idolem Ernstem Kesslerem.