V tomto filmu, jenž vznikl v době Bergmanovy těžké nemoci provázené tvůrčí krizí, se projevila jeho mimořádná citlivost vůči složitosti ženské psyché, kterou podrobil soustředěnému niternému průzkumu. Dotkl se přitom závažné otázky pravdy v umění a s tím související identity umělce - konkrétně herečky odmítající dál hrát umělé role na jevišti. Její únik od veřejné masky - "persony" se však stane jen dočasným přijetím jiné role. Ve filmovém ději se rozvíjí zvláštní vztah dvou rozdílných a zároveň v něčem podobných žen - herečky Elisabeth, která se rozhodla protestně mlčet, a její ošetřovatelky Almy, která naopak mluví ráda a svěřuje se jí. Obě představitelky režisér důvěrně znal - jednu jako svoji bývalou, druhou jako současnou partnerku. Tento fakt pronikl do pojetí rolí i do jejich zproblematizovaného ženství. Bergmanův osobní vztah k ženám vycházel z ambivalentního vztahu k vlastní matce, kterou obdivně uctíval jako nedostupný zbožňovaný idol.

Příběh dvou dokonalých profesionálů, stojících ovšem na opačných stranách zákona. Elegantní a téměř nepolapitelný lupič Neil McCauley se připravuje na svou poslední velkou akci. Činí tak s vědomím, že má v patách nejobávanějšího policejního detektiva Vincenta Hannu. Loupeže na vysoké profesionální úrovni jsou totiž to jediné, co Neill v životě umí. Jenže právě tak je svým povoláním pohlcen i Vincent. Nevyhnutelný střet protivníků tedy nemůže skončit pro jednoho z nich jinak než tragicky. De Niro a Al Pacino se po dlouhé době opět potkali v jednom filmu a stojí to za to. Brilantní mix akce a až jakéhosi jemně psychologického portrétu dvou mužů, kteří každý stáli na opačné straně zákona, ale cítili k sobě navzájem respekt a měli cosi společného. Možná nejlepší film zlatých 90. let

Ben Hur je šlechticem a současně i bohatým obchodníkem v Jeruzalémě-Judaie. Do města přichází nový římský tribun Messala, který byl v dětství Hurovým přítelem. Doba a politika je však brzy postaví proti sobě, hlavně také proto, že Ben odmítá udat své krajany, když jej o to Messala žádá. Z Antiochie v té době přijíždí dcera Simonidese Esther, které Ben dává coby své otrokyni jako svatební dar svobodu. V den příjezdu guvernéra vyjde celá rodina na střechu, aby se podívala na slavnostní průvod, Benova sestra Tirzah zavadí o uvolněnou dlaždici, a ta padá přímo na guvernérovu hlavu a vážně jej zraní. Tento incident bere Hur na sebe, a je za tuto nešťastnou náhodu odsouzen na galeje, a matka se sestrou uvězněny. Ben přísahá Messalovi pomstu. Po třech letech na galejích a později na galéře, Ben zachrání konzula Arria, který se stane vítězstvím nad piráty slavným.

Romantická komedie s A. Hepburn a G. Peckem v hlavních rolích. Prázdniny v Římě byly nominovány na 10 Oscarů a Audrey Hepburn získala Oscara za svou roli novodobé princezny, která se vzpřela svým panovnickým povinnostem a díky americkému novináři (G. Peck) poznala Řím jako obyčejná mladá dívka.

Al Pacino se rozhodne vykrást banku, což se mu však nezdaří, a tak honba za penězi přeroste v napínavé drama. V Brooklynu je horké odpoledne a dvě optimistické nuly se rozhodnou vyloupit banku. Sonny akci řídí, Sal mu dělá komplice a výsledkem je jedna velká katastrofa. Dorazí totiž i policie, televizní kamery a dokonce i donáška pizzy. Na tomto skvělém komediálním napínavém snímku spolupracoval Al Pacino s režisérem Sidneym Lumetem. Film si vydobyl šest nominací na Oscara a jednoho dokonce získal, a to za scénář, jehož autorem je Frank Pierson. Film Psí odpoledne se zakládá na skutečné události.

Na farmě Johnsonových vyřizují s právníkem sourozenci Carolyn a Michael pozůstalost po matce Francesce. Nemile je překvapí matčino přání, být zpopelněna a rozprášena z nedalekého Rosemanova mostu. Potom však mezi jejími věcmi objeví závěť Roberta Kincaida, který chtěl přesně to samé. Když se z jejího dopisu dozvědí, že s Kincaidem měla kdysi krátký milostný poměr, začnou blíže zkoumat její osobní deníky a ponenáhlu se do nich začtou...

SPARTACUS – otrok gladiátor, přesvědčil své druhy k boji proti Římu. Jak se rebelové přesunovali od města k městu, jejich počet stále narůstal, až dosáhl velikosti armády. Pod vůdcovstvím SPARTACUSE se pomalu přibližují k jižnímu cípu Itálie, odkud chtějí přeplout moře a dostat se do svých domovů. V samotném Římu se stalo povstání otroků rozhodujícím prvkem v politickém boji plném intrik mezi senátory Gracchusem a Grassusem, kteří chtějí využít situace ke zvýšení své vlastní moci. SPARTACUS a jeho věrní druzi se zatím chtějí přece jen dostat na pobřeží a hranice impéria navždy opustit

Příběh manželské dvojice Ballardovic a jejich „přátel“, kteří dosahují sexuálního vyvrcholení už jen při automobilových nehodách. Vše začíná docela nevinně: jednoho večera zaviní James Ballard autonehodu, při které se „seznámí“ s doktorkou Helen Remingtonovou. Oba vyváznou životem, nikoliv však duševním zdravím. Blízkost smrtelného nebezpečí je navždy poznamená – oba při nehodě prožili pocity blízké orgasmu a jejich rekonvalescence se uzavírá spontánní souloží v troskách havarovaného auta. Fantastický zážitek domutí Jamese a Helen sblížit se s dalšími lidmi, kteří přežili těžkou autonehodu a mají podobné zkušenosti. Obzvlášť mezi nimi vyniká Vaughan, který odposlouchává policejní vysílačku a objíždí v noci místa smrtelných nehod. James a jeho manželka Helen, která je pro každou špatnost, stále hlouběji propadají sexu po a při bouračkách. Jednoho dne však přijde s orgasmem i smrt...