Ingrid Thorburnová (Aubrey Plaza), duševně narušená mladá žena, je posednutá Taylor Sloane (Elizabeth Olsen), hvězdou sociálních médií, která má, zdá se, dokonalý život. Když se však Ingrid rozhodne všechno nechat a přemístit se na západ, aby se s Taylor spřátelila, její chování změnilo na znepokojující a stále nebezpečnější.

Miki Noriko pracuje pro kosmetickou společnost, jenomže i přes její krásu neunikne zlému osudu a je zavražděna. A jak už to tak bývá, lidé jsou všeteční a podezřívaví – v tomto případě padne podezření na Mikiinu spolupracovnici Širono Miki. A protože se toho chytí i televize, začne se zajímat o Šironoin životní příběh. Začne zpovídat její pracovníky, sousedy a rodinu. Všechny pomluvy a šeptanda se vyhrotí, jenomže není v nich špetka pravdy? Není náhodou Širono Miki podlá ženská?

Předlohou pro film byl skutečný příběh Roberta Edwarda Cranea (1928-1978), který začínal jako bubeník a který se přes kariéru v rádiu dostal k herectví. Jeho posedlost po erotických zážitcích a sexuálních hrátkách mu poškodila pověst, narušila osobnost a zřejmě se stala i příčinou jeho násilné a nikdy neobjasněné smrti. Snímek je varovným příběhem o zhoubném vlivu popularity na ukojení nezřízeného chtíče i o tom, jak zničující může být setkání s nesprávným člověkem. Tomu ostatně odpovídá i barevné ladění filmu. Od počátečních jasných a optimistických barev přes temnější a kontrastnější prostředí striptýzových klubů až k poslední scéně, kdy filmaři použili speciální odbarvovací efekt. Pro současného diváka jsou zajímavé ukázky autentické dobové videotechniky, včetně prvního barevného projektoru Sony. Film usiluje o realistický obraz rozporuplné Craneovy osobnosti, k čemuž mohlo pomoci i to, že se režisér radil s hercovým synem Bobem.

Evan Hansen, středoškolák trpící sociální úzkostí, se nechtěně zaplete do lži poté, co si rodina spolužáka, který spáchal sebevraždu, splete jeden z Hansenových dopisů s dopisem na rozloučenou jejich syna.

Federální agent (R.Gere) před odchodem na odpočinek zaučuje svou nástupkyni (C. Danes) a přitom hledá nezvěstnou dívku. Je přesvědčen, že za její zmizení je odpovědný propuštěný sexuální násilník, kterého vyšetřuje. Přestože ho tlačí čas, rozmotá klubko stop vedoucí k potencionálnímu vrahovi.

Snímek otevírá historka, že každá žena potřebuje ve svém životě tři muže. Jednoho pro skvělé chvíle zábavy, jednoho pro sofistikovanou konverzaci a jednoho na dobrý sex. Anna poznala všechny tři muže v jediném – Johanovi. Měla ho, a přišla o něj. Nyní se po pětiletém strádáni její život dostává do lepší fáze, když tu se na scéně znovu objevuje Johan, stejně neočekávaně, jako tenkrát zmizel. Vše o Anně je v nejlepším slova smyslu ženský film. Za jeho úspěchem stojí téměř výhradně ženy. Režisérkou byla Jessica Nilsson, scénář napsaly dvě dámy a jeho centrálními body jsou také ženy, především Anna.