Na počátku příběhu slyšíme modlitby za muže jménem George Bailey (James Stewart), který chce v předvečer Štědrého dne z vlastní vůle ukončit život. Protože se za něj modlí mnoho lidí, nebeské síly je vyslyší a chystají se na Zem vyslat svého zástupce Clarence, který se, aby mohl pomoci, musí seznámit s celým Georgeovým životem. Společně s ním divák sleduje nejdůležitější okamžiky v životě dobráckého chlapce/muže, jehož dospělý život nenaplňovalo téměř nic jiného, než pomáhání svým blízkým a obyvatelům malého městečka Bedford Falls. Hlavní zápornou postavou je potom zahořklý, pouze po majetku toužící podnikatel Henry F. Potter (Lionel Barrymore). Georgeovu životní lásku Mary Hatch výborně ztvárnila krásná Donna Reed. Život je krásný je odpovědí režiséra Franka Capry na noirové snímky ze čtyřicátých let. Ve své (poválečné) době nebyl film přijat příliš dobře, americkou vánoční klasikou se stal až v průběhu let. Nutno říct, že zcela zaslouženě.
James Stewart, Farley Granger a John Dall vytvořili ústřední postavy v akcí nabitém thrilleru inspirovaném skutečnou událostí: případem Leopold a Loeb. Granger a Dall hrají dva kamarády, kteří uškrtí svého spolužáka jen tak, pro pocit vzrušení. Poté uspořádají honosnou párty pro rodinu a přátele oběti, při níž je tělo mrtvého nacpáno do kmene stromu sloužícího jako švédský stůl. Když vrazi stočí konverzaci na téma dokonalé vraždy, jejich bývalý učitel (Stewart) pojme podezření. V této Hitchcockově fascinující exkurzi do smrti zjistí profesor během jedné noci, jak brutálním způsobem přeměnili jeho studenti své akademické teorie v hrůzostrašnou realitu.
Robert De Niro v roli Jakea La Motty podává nejlepší výkon své herecké kariéry. De Niro představuje boxera, který své psychické i sexuální problémy vybíjí v boxerském ringu i mimo něj. Nezapomenutelné výkony předvádí i Joe Pesci v roli Jakeova bratra, který se nedokáže ubránit jeho rostoucí paranoii a žárlivosti a Cathy Moriarty jako patnáctiletá dívka, jež se postupně stává Jakeovou nejcennější trofejí. ZUŘÍCÍ BÝK je "extrémně násilný i poetický" film z prostředí boxerských zápasů, který "zkoumá všechna zákoutí lidské duše" - The New York Times. Film ZUŘÍCÍ BÝK získal z 8 nominací na OSCARA a 2 OSCARY, včetně za Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli - Robert De Niro.
Hlavní postavou příběhu je prominentní chicagský právník Martin Vail, sebevědomý a samolibý muž, který si nedělá žádné iluze o své práci a bez výčitek v soudní síni manipuluje fakty i lidmi. Na dobročinném večírku u biskupa Rushmana se setká se svým bývalým nadřízeným, státním návladním Shaughenessym a jeho asistentkou, svou bývalou milenkou Janet Venableovou. Krátce poté je biskup ve své rezidenci brutálně ubodán a policie zatkne zkrvaveného mladíka, který se jim pokoušel uprchnout. Je to devatenáctiletý ministrant Aaron Stampler, u něhož policie navíc našla biskupův prsten. Vail, který cítí, že podobný případ by mohl přispět k jeho prestiži, se rozhodne mladíka ve zdánlivě jednoznačném jednání bezplatně hájit.
Gilbert Grape nemá lehký život. Vydělává, stará se o matku, která je tak tlustá, že ani nevychází z domu a o autistického bratra Arnieho, jehož největší zábavou je šplhat vysoko na věž vodojemu - zkrátka nahrazuje chybějící hlavu rodiny. Až příjezd nevázané Becky ho přinutí sebrat sílu a začít pomalu odhazovat svá pouta a znovu snít o lepším životě, který by nebyl jen o povinnostech. S ní konečně žije! Jenže život není peříčko a drsně mu připomene, že na světě není sám...(efCZa)
Velkolepý projekt Mela Gibsona vypráví o starobylé říši Mayů a jejím zániku. Původ této kultury, její moudrý život a náhlá destrukce, je dosud opředena mnohými tajemstvími. Jde o vůbec první filmové zpracování této neobjasněné záhady. Hlavní hrdina Jaguáří tlapa se vydává na zběsilý útěk ze zajetí, aby zachránil nejen svůj život, ale i milovanou rodinu... Uznávaný, přesto nebo právě proto aférami obklopený, světoznámý režisér, scenárista, herec a producent v jedné osobě Mel Gibson při natáčení Apocalypta opět riskoval. Pro zvýšení autenticity se po celý film mluví neznámou řečí, původním mayským jazykem Yucatec, podobně jako v Umučení Krista.
Ze sedmi žáků gymnázia v jednom německém městečku, kteří obdrží vytoužený povolávací rozkaz do tzv. volkssturmu, nevěří v dubnu 1945 v nevyhnutelnou kapitulaci Německa ani jeden. Do obrany mostu (strategicky ovšem zcela bezcenného) vloží veškerou horoucnost svých šestnácti let, romantickou touhu po dobrodružství, oběti a kamarádství - samé krásné věci, jenže už v zárodku (a s vypočítavou důsledností) pervertované vražednou ideologií. Že tento snímek - na rozdíl od tolika jiných údajně klasických filmů - zasáhne dnešního diváka se stejnou silou jako při svém uvedení před 45 lety (katarze závěrečné scény zůstává otřesná v původním slova smyslu), to nelze vysvětlit jindy běžným, dramaturgicky promyšleným dávkováním pacifistické myšlenky, ale jedině Wickiho přirozeným smyslem pro morálku a lidskost - jeho apelativnost není papírová, a žádný z diváků vůči ní proto nemůže zůstat lhostejným.(MFF Karlovy Vary)
Muške je jen čtrnáct let, ale život se s ní nemazlí. Ve škole se jí posmívají pro její otrhaný zevnějšek a samotářství. Doma není daleko k lahvičce a tak musí snášet další ústrky. Poznala jen ponížení a tak sama čelí drsnému okolí se vzdorem a tichou nenávistí. U umírající matky, jejíž třetí porod vzal poslední životní síly, nachází jen málo něhy a opory. Otec se staším bratrem se živí černým obchodem s alkoholem, ale v rodině je stejně příliš mnoho hladových krků. Venkovci jen nepřesvědčivě skrývají svůj odpor k Mušce za maskou křesťanského soucitu. Během jedné deštivé noci Muška potká místního pytláka Arséna. Ve světě bez lásky však ani jediný lidský kontakt, který Muška navázala, nemůže přinést něhu a pochopení.
Chicago je příběh průměrných kabaretních zpěvaček Roxie Hart a Velmy Kelly, vězněných za úkladné vraždy milence a manžela. Díky svérázné obhajobě všemi mastmi mazaného právníka Billyho Flynna se stávají Roxie a Velma aspoň známými vražedkyněmi. Billy Flynn z nich udělá oběti, které byly chlípnými muži donuceny k zoufalým zločinům. Když už si nemohly užít úspěchu, vychutnají si aspoň popularitu.
Jemný příběh o posledních letech života Beethovena - jeho vášni, žádostivost, utrpení, jeho lásce a jeho genialismu. Beethoven právě dokončuje devátou symfonii, jeho nejvýznamnější dílo. Je hluchý, nemocný, ve špatných náladách, zpitý a naprosto sám. Lidé ho obdivují a zároveň jím pohrdají, nikdo mu nerozumí a není zde nikdo, kdo by mu pomohl v jeho nejhorších chvílích - až na mladého ctižádostivého skladatele... jeho múzu... strážného anděla... který se objevil v jeho životě. Jejich vztah, nejprve neohrabaný až trapný se brzy změní v opravdové přátelství a vzájemně prospěšné hudební partnerství. Partnerství, které umožnilo premiéru Deváté symfonie a dalo v posledních chvílích Beethovenovi mnoho štěstí a poklidu.
Děj se odehrává ve Spojených státech těsně po útocích 11. září. Příběh sleduje vztah dvou postav: Paula, veterána z Vietnamu a nyní federálního agenta, jehož velkou obsesí je fanatická obrana Ameriky před ostatním světem a mladičké Lany - misionářky zarputile bránící práva menšin. Lana se právě vrátila do USA po několika letech strávených v Palestině. Wenders říká, že jeho Krajina hojnosti není protiamerickým filmem. Wenders Ameriku miluje, ale do jisté míry reaguje na špatnou politikou Bushova kabinetu. Na rozdíl od Moorova Fahrenheitu 9/11 nechtěl Wenders vytvořit pamflet, ale ukázat opravdovou lidskou tragédii a vyrovnávání se s ní... Úvodní píseň k filmu nazpíval Leonard Cohen. Hudebně se na filmu podílel také David Bowie. Film byl nominován na hlavní cenu Benátského filmového festivalu.(oficiální text distributora)