Paříž, 1900. Byl jeden hoch, zvláštní, okouzlený hoch, smutný pohled měl, byl však velmi moudrý, jednoho zázračného dne potkali jsme se na cestě záhadné a při tom, jak jsme si o mnohém povídali, o bláznech a králích, tak mi pověděl: To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a v lásce být milován. Moulin Rouge. Noční kabaret. Tančírna a bordel. Jeho majitelem byl Harold Zidler. Království nočních rozkoší. Nejkrásnější ze všech tam byla žena, kterou jsem miloval. Satine. Byla kurtizána. Prodávala mužům svou lásku. Říkali jí jiskřivý diamant. Byla hvězdou. Žena, kterou jsem miloval, je mrtvá. Je tomu rok, co jsem přijel do Paříže. Nevěděl jsem nic o Moulin Rouge, Haroldu Zidlerovi ani Satine. Svět žil bohémou a já přijel z Londýna. Na vršku poblíž Paříže stála vesnice Montmartre. Byl to bohémský svět, hudebníci, malíři, spisovatelé. Říkalo se jim děti revoluce. Ano, měl jsem žít bez halíře a měl jsem psát o pravdě, kráse, svobodě a o tom, v co jsem věřil nejvíc ze všeho. O lásce.
17. července roku 1942 začala jedna z největších bitev II. světové války. Bojovalo se o průmyslové město na Volze, tehdejší Stalingrad a velení obou armád - sovětské i německé - si byla vědoma, že právě zde se rozhodne o konečném vítězství. Příběh, inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga, líčí - v dramatickém rámci krvavého válečného střetu - souboj ruského ostřelovače Vasilije Zajceva s německým rozvědčíkem majorem Konigem. Ten dostal za úkol zlikvidovat vojáka z Uralu, který má pro sovětskou válečnou propagandu nesmírnou cenu. Jeho nadřízený Danilov z něj doslova "stvořil" zářivý prototyp skromného, prostého a přitom neohroženého hrdiny, schopného bez zaváhání položit život za vlast. Netuší, že si tím také postavil do cesty soka v lásce. Německá strana věří a doufá, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu
„Toto je příběh muže jménem Harold Crick… a jeho hodinek. Harold Crick je muž nekonečných čísel, neustálých kalkulací a pozoruhodně mála slov. A jeho hodinky neřeknou o mnoho víc.“ Po deseti letech usilovné práce je spisovatelka Karen Eiffel téměř na konci své poslední a možná nejlepší knihy. Jejím jediným úkolem zůstává vymyslet, jak zabít svoji hlavní postavu, Harolda Cricka. Karen však nemá ani tušení, že Harold Crick z nevysvětlitelných důvodů žije ve skutečném světě… a najednou slyší její slova. Fikce a realita se střetnou, když zmatený Harold slyší, co si ona myslí, a zjistí, že musí najít způsob, jak změnit její (a svůj) konec. Horší už to nebude je neotřelou komedií o tom, jak vzít svůj dosavadní život do rukou a učinit z něj takový, jaký ho chcete mít.
Květinářství pana Mushnika nemá štěstí na zákazníky. Obchody jdou špatně až do okamžiku, kdy dá prodavač Seymour jedné rostlině několik kapek vlastní krve. Neví, že její zvláštní vlastnosti pocházejí z vesmíru. Květinu pojmenuje Audrey II, podle kolegyně, po které touží. Chtěl by s ní žít, ale Audrey chodí se sadistickým zubařem. Cestu ke štěstí by mohla otevřít zázračná rostlina. Pan Mushnik díky ní má neuvěřitelný obrat. Ukáže se však, že je nejenom masožravá, ale také nenasytná. Připraví sice Seymoura o protivníky, ale láká ji i Audrey.
Sue, novinářka z New Yorku, cestuje do Austrálie, aby udělala rozhovor s Mickey J „Crocodile“ Dundeem, mužem z buše, který před několika dny přežil útok velkého krokodýla. Sue a Dundee se vydávají na místo krokodýlího útoku. Místní australské zvyky se ale poněkud liší od zvyků velkoměstských, takže Sue chvíli trvá než si na neortodoxní přístup svého nového průvodce zvykne. Karty se mají obrátit, když se Sue rozhodne vzít Dundeeho sebou do států. Dundee sice nezná na co se používá bidet a k čemu se jsou dobré eskalátory když máme nohy. Nicméně sžití s novým životním stylem mu ani zdaleka nečiní tak velké problémy.
Sestry Walkerovy: Isabel a Roxeanne. Jedna žije v Kalifornii, druhá v Paříži. Isabel přijíždí za Roxy do Paříže, aby jí byla oporou v poslední fázi očekávání potomka. Romantické dobračce Roxy právě v této nejnemožnější chvíli dává manžel-ničema jménem Charles-Henri de Persand kopačky. Rozvod visí ve vzduchu. Mezitím se Isabel zamiluje do ničemova strýce. Rodinný skandál pokračuje a americký idealismus a nepotlačitelný duch sester Walkerových se střetává s francouzskou rafinovaností, intrikami a neústupným racionalismem rodiny Persandových, která zplodila darebáka Charles-Henriho. Předmětem sporu je také obraz v hodnotě kolem milionu dolarů, který vlastní Roxy. A pak – docela náhle – zločin z vášně přeruší veškeré kulturní střety a otevírá nové možnosti pro vzájemné porozumění.