Chuck Noland (Tom Hanks), systémový inženýr firmy FedEx, má svůj osobní a pracovní život rozvržený doslova na hodiny a jeho věčně uspěchaná profese ho často zcela nečekaně odvádí daleko od Kelly, kterou má rád. Chuckův hektický životní styl se dramaticky změní po havárii letadla, jímž cestoval. Přežil sice, ale ocitl se na nejodlehlejším a nejopuštěnějším místě, jaké si kdy uměl představit. Zbaven "berliček" civilizace i vnitřního pocitu věčné časové tísně zjišťuje, že k tomu, aby uhájil holý život je třeba zajistit si nejprve vodu, jídlo a alespoň provizorní útočiště. Když i to překoná, pochopí, že největším nepřítelem mu bude samota. Ale jak se ji bránit a jak ji překonat, když naděje na záchranu je zcela mizivá?
Americký západ, Jižní Dakota, 1823. Místo a čas s hodně relativní hodnotou lidského života. Zkušený lovec a trapper Hugh Glass je se svým synem na výpravě s lovci kožešin. Glassovi se stává osudným střet s rozzuřenou samicí medvěda grizzlyho. Medvědí útok sice přežije, ale je těžce zraněný a lovecká výprava se musí rozdělit. Zatímco většina lovců pokračuje v cestě, s Glassem a jeho synem zůstanou jen dva muži. Ti více méně jen čekají, až zemře, aby jej pak pohřbili a mohli pokračovat v cestě. Ale zraněný lovec stále neumírá…
Skupina Evropanů se při útěku z válkou ohrožené Indie dostává za záhadných okolností do Tibetu. Zde stráví delší čas v před civilizací ukryté lamaserii Shangri Lah, kde, narozdíl od okolního světa vládne mír, harmonie a dokonalost. Toto mysteriózní, duchovnem protkané prostředí působí na charaktery návštěvníků spolu s faktem, že jejich příchod a pobyt nejsou zcela dobrovolné. Každý z nich se s rozporem, zda vyměnit nový život v pozemském ráji za nejistotu a utrpením vykoupenou svobodu, vyrovnává po svém. Film je adaptací knihy Jamese Hiltona a obsahuje ztracené a nově zrekonstruované scény, v nichž jsou často po létech znovuobjevené dialogy doprovázeny ilustrativními fotografiemi.
Starý indiánský mýtus Weendigo vypráví o tom, že ten, kdo požije maso svého nepřítele, získá jeho sílu a duši. Má to ovšem háček každý, kdo to udělá, dostane i neukojitelný hlad po další lidské potravě, změní se v dravce a tomuto neblahému osudu může uniknout pouze vlastní obětí. Děj se odehrává v polovině 19. století na zapomenuté pevnosti v kalifornském pohoří Sierra Nevada. Právě sem je na zimu převelen kapitán John Boyd, vyznamenaný za hrdinství v mexicko-americké válce. Jenže jak už to při válečných konfliktech bývá, všechno se ve skutečnosti odehrálo trochu jinak. V bohem zapomenutém místě však Boyda čeká nejtěžší bitva jeho života střet s kanibalem Colqhounem, který pronikne do pevnosti a vláká její posádku do pasti.
Francie, 17. století, vláda Ludvíka XIII. D'Artacan je prudký a nevinný gaskoňský sedlák a zároveň zkušený šermíř, který se vydává do Paříže, aby si splnil svůj sen: vstoupit do sboru mušketýrů královské gardy.
Mladý rytíř Lagardere je nalezenec. Ujali se ho dva strýčkové Cocardasse a Passepoil a naučili ho nejen mnoha kejklířským kouskům a tomu, jak se o sebe postarat, ale především ho naučili skvěle šermovat. Díky svému umění se Lagardere seznámí s vévodou de Nevers a stanou se z nich přátelé na život a na smrt. Oba cestují na svatbu do Caylus, kde se má Philippe de Nevers oženit s krásnou Blanche, která mu ale již stačila porodit potomka. Nevers má tedy dědice, který se tak stal nepřítelem číslo jedna pro jeho bratrance Gonzagua, jehož lehkomyslný Philippe pověřil správou svého majetku. Gonzague tak celá léta spřádá plány a vymýšlí intriky, jak by se celého jmění Neversů zmocnil. Neštítí se ničeho, ze svatby se stane masakr a vlastní rukou zabije Gonzague vévodu de Nevers. Lagardere stačí zachránit dcerku vévody Auroru a uprchnout. To vše se stalo v roce 1699… a o šestnáct let později konečně přichází čas, kdy může Lagardere pomstít přítele a získat zpátky svou čest…
Je rok 1634, děj začíná v Quebecu v Severní Americe. Toto území je postupně zaplavováno francouzskými kolonialisty a misionáři. Jedni touží po moci a bohatství, druzí by rádi převrátili původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru ve snaze o své vlastní spasení. Tento film vypráví, zřejmě podle dochovalých zápisů, o střetu dvou zcela odlišných civilizací a tedy i odlišném pohledu na podstatu života a jeho chápání. Zpočátku pouze lehce dobrodružný příběh postupně graduje do drsných a krutých praktik zacházení indiánských kmenů s misionáři, tedy s nežádoucími vetřelci.
Tolik let již uplynulo od smrti kruté vražedkyně Milady De Winterové, která tak osudovým způsobem zasáhla do života mušketýra d'Artagnana i celé Francie. Píše se rok 1649 a na scéně se objevuje její neméně zkažená a zlá dcera Justine. Přestože život postavil kdysi nerozlučné přátele na různé strany barikády, Gaskoněc d'Artagnan se je pokouší dát dohromady, aby je přemluvil k poslednímu dobrodružství. Což se mu samozřejmě podaří, a tak se stárnoucí mušketýři vydávají zachránit královnu Annu před intrikami Justiny a nepříliš počestného kardinála Mazarina, který nastoupil na místo jejich bývalého tradičního nepřítele kardinála Richelieua. Poměrně přehlednou situaci však poněkud zkomplikuje Athosův adoptovaný syn Raoul a jeho vášeň pro Justinu.
John Wayne hraje kapitána Dooleyho, pilota transportního letounu C-47, který musí se strojem nouzově přistát uprostřed mrazivé kanadské divočiny. Zatímco čekají na záchranu, musí se Dooley postarat o přežití své a své posádky.
Vůdčí Jin-ok Jo, čerstvě vdaná Hong-dan Ahn a mladá rozpustilá divoška Ga-bi Park tvoří extraordinární trojici pověstných lovkyň odměn. Pod svým nadřízeným, vychytralým a na jediný peníz skoupým Mu-myeong, řeší složité a nebezpečné případy, v nichž figurují násilníci, vrazi, zloději i ti nejhorší gauneři. Když je jednoho dne přepaden a zabit v pořadí již sedmý tajný vyslanec současného krále, jehož úkolem bylo předání přísně tajných militaristických informací, vedoucích k potlačení inv…