Poručík armády Unie John Dunbar jako odměnu za hrdinství prokázaná v občanské válce volí život na samé hranici bílé civilizace. Brzy zjistí, že se jeho nové působiště nalézá v blízkosti tábora Siouxů, s nimiž po překonání prvotní nedůvěry naváže pevné přátelství a najde mezi nimi i svou životní lásku, bílou ženu vychovanou indiány. Ve chvíli, kdy se vztahy mezi bílým mužem a původními obyvateli amerického kontinentu stanou skutečným přátelstvím, se objeví vojáci neúprosně ničící harmonii života indiánů a kouzelné okolní přírody.
Obyvatelé městečka Rio Bravo si již delší čas nemohou stěžovat na nedostatek vzrušení. To vyvolávají hlavně bratři Burdetové. Starší Nathan patří k největším rančerům v kraji a drží ochranou ruku nad mladším bratrem Joem. Když Joe zastřelí neozbrojeného člověka, šerif John T. Chance ho zatkne a uvězní. Prokáže tím neobyčejnou odvahu, protože proti Burdetovým lidem stojí ve městě téměř sám. Po boku mu stojí jeho dva pomocníci, věčně opilý Dude a napůl chromý starý Stumpy. Přesto se pokusí postavit několikanásobné přesile...
Příběh Ethana Edwardse (jedna z nejlepších rolí Johna Waynea), který stráví několik let neúnavným pátráním po malé neteři unesené Komanči, nebyl v době svého vzniku plně doceněn (nemá např. jedinou nominaci na Oscara!!) a zaslouženého uznání se dočkal až s časovým odstupem.
Plukovník Ludlow opustil armádu Spojených států, protože nesouhlasil s genocidou indiánských kmenů, a se svými třemi syny Alfredem, Samuelem a Tristanem se usadil na farmě v Montaně. Když si v roce 1913 přivedl Samuel na usedlost krásnou snoubenku Susannah, nikdo netušil, jak významným způsobem ovlivní život rodiny. Zatím ale v Evropě vypukla válka a všichni bratři se proti vůli otce dobrovolně přihlásí do armády. Krvavá řež válečného běsnění si brzy vybere krutou daň – Alfred je těžce raněn a Samuel umírá. Tristan pomstí smrt svého bratra a po skončení války odchází na moře. Když se po čase vrací do Montany, netuší, že ho čeká vášnivý milostný vztah s osamělou Susannah, že se jeho bratr Alfred stane kongresmanem a že on sám bude muset kvůli záchraně rodinné farmy pašovat alkohol a bojovat s bezohlednou zákeřnou konkurencí...
U Stříbrného jezera, kdesi vysoko v horách, je prý ukryto pohádkové bohatství, které střeží duchové starých Indiánů. Není to ale pouze legenda? Bandité vedení Cornelem Brinkleyem věří, že poklad skutečně existuje. A neštítí se ani vraždy, když se rozhodnou získat plán cesty k němu. Tajná indiánská mapa má však dvě části - tu druhou chtějí bandité násilím získat na Buttlerově farmě. Do cesty se jim postaví rudý náčelník Vinnetou a jeho pokrevní bratr Old Shatterhand. Ďábelskou lstí se však Brinkleyova banda o cestě ke Stříbrnému jezeru přesto dovídá a začíná dramatický souboj s časem: kdo projde dříve územím nepřátelských Utahů a získá legendární poklad?
Tragický konec udatného náčelníka Apačů ve třetí části klasické indiánky natočené na motivy románů Karla Maye. Přestože se Vinnetou snaží dodržovat dohody s americkou vládou, jeho kmen je neustále ohrožován útoky banditů, kteří chtějí jeho kmen připravit o půdu. Vinnetou a Old Shatterhand se vydají do Santa Fé, aby zde jednali o míru přímo s guvernérem. Ten je ujistí o svých úmyslech a požádá je, aby předali náčelníkovi Bílému Buvolu poselství s výzvou, aby byl loajální vládě, která mu na oplátku slibuje větší území pro jeho kmen. Zrádný sekretář však banditům, kteří připravují provokace vedoucí k ozbrojenému konfliktu a vyvlastnění indiánské půdy, prozradí obsah poselství, a ti se rozhodnou oba posly zlikvidovat. Vinnetou i Old Shatterhand však zákeřnému atentátu uniknou, zatímco náčelník Apačů pokračuje v cestě, jeho bílý bratr se vydává po stopách atentátníků.
V nekonečných pustinách americké prérie znějí hlasy stavebních dělníků a výbuchy dynamitových náloží. Napříč územím Indiánů kmene Apačů má vést dráha „železného oře“. Když Vinnetou, syn náčelníka Apačů se svým přítelem a učitelem Kleki-Petrou přijíždějí do ležení bledých tváří protestovat proti bezohlednému zabírání starých indiánských lovišť, je Kleki-Petra zákeřně zavražděn a Vinnetou zajat...Tak začíná známý příběh vonící romantikou Divokého západu druhé poloviny 19. století. Filmová verze románu Karla Maye se svého času stala legendou a dodnes přitahuje malé i velké diváky. Nepochybně i proto, že ideály lidskosti a přátelství nikdy nemohou zevšednět.
Tři muži přepadnou srub zlatokopa Samuela Sanda, kterého i s manželku zabijí. Syn Max Sand jde po stopě vrahů, je odhodlán k pomstě rodičů za každou cenu. Po řadě dní zabíjí prvního pronásledovaného muže v souboji, druhého nachází v táboře pro trestance. Posledního vraha svých rodičů Sand objeví až po mnoha měsících...
Jefferson Cody, pronásledovaný stínem své vojenské minulosti, vyhledá u indiánů unesenou bílou ženu a koupí ji za pár cetek. Sám Cody totiž mnoho let pátrá po své ženě, kterou unesli indiáni, a rád proto pomáhá cizím lidem v podobných nesnázích. Zachráněnou bílou ženou je paní Loweová, Cody si vezme za cíl doprovodit ji domů. Na Komančské stanici narazí na trojici pistolníků, kteří po paní Loweové pátrají, neboť její muž nabídl odměnu pět tisíc dolarů tomu, kdo jeho ženu přivede zpět domů. A Cody se tak stává návnadou a současně překážkou, které se chce trojice zlotřilců zbavit.
Dcera náčelníka indiánského kmene Assiniboinů Ribanna je napadena rozzuřeným grizzlym. Za svůj život vděčí Vinnetouovi, který je naštěstí nablízku. Jeho přítel Old Shatterhand je zatím na stopě banditů plenících indiánské vesnice ležící na území bohatých naftových nalezišť. Indiánské kmeny se rozhodly vykopat válečnou sekeru a táhnou k vojenské pevnosti. Zdá se, že krveprolití nemůže nic zabránit. Pokud snad ano, pak jen za cenu toho, že se mladý náčelník Apačů Vinnetou vzdá své lásky k Ribanně. Její sňatek s Robertem Merrilem, synem velitele místní pevnosti, považují náčelníci indiánských kmenů za záruku trvalého míru.
John Wayne jako osamělý jezdec na pláních plných indiánů. Americký western Hondo (1953) vznikl podle povídky Louise L'Amoura Cochisův dar, uveřejněné poprvé v časopise Collier's. Titulní postava v podání slavného Johna Waynea pracuje pro armádu jako kurýr a při jedné ze svých cest se seznámí s obyvateli osamělého ranče uprostřed indiánského území, mladou ženou Angií a jejím synem Johnnym. Když Apačové povstanou, Angie ho vydává za svého manžela, takže se na něho vztahuje ochranná ruka apačského náčelníka Vittoria, který z malého Johnnyho učinil svého pokrevního bratra... Snímek, jehož děj trochu připomíná známý western Shane z téže doby, režíroval Australan John Farrow pro produkční firmu Johna Waynea. Populární herec obdařil svého hrdinu všemi atributy soběstačného muže prérie, který si nenechá nic líbit, ale vždy stojí na straně potřebných. Jeho partnerkou v roli Angie byla ve filmu začínající broadwayská herečka Geraldine Pageová (překvapivě nominovaná za svou roli na Oscara).
Bývalý vojenský zvěd Jess Remsberg zachrání v poušti před Indiány ženu jménem Ellen Grangeová. Dopraví ji do bezpečí k jejímu manželovi, jenž je obchodníkem v nedalekém městečku. Ukáže se, že Ellen kdysi unesli Apačové. Po roce zajetí ji vysvobodili bílí vojáci, avšak ona později z neznámého důvodu zase utekla do rezervace. Manžel Willard Grange ji proto zapudí. Netuší, jaké tajemství žena skrývá. Jess Remsberg mezitím marně pátrá po bílém muži, který zabil a oskalpoval jeho indiánskou ženu. Přidá se k vojenské koloně poručíka McAllistera, jež má přes apačské území převézt náklad zbraní a střeliva. McAllister má s sebou jen pár desítek špatně vycvičených nováčků. Útok Apačů, vedených obávaným náčelníkem Chatou, na sebe nedá dlouho čekat...
Rodiny Zacharyových a Rowlinsových chtějí sousedské vztahy změnit v příbuzenské. Začne se však šířit fáma, že Rachel Zacharyová je indiánka. Časem se zjistí, že je to pravda a Zacharyovi se s tím musí vyrovnat a zároveň čelit nájezdům Kiowů, kteří chtějí Rachel získat zpět.
Ve volném pokračovaní filmu Zlato v Black Hills se indiánský bojovník Bystrooký sokol vrací zpět do Black Hills. Naleziště zlata u Black Hills stále lákají ziskuchtivé dobrodruhy. Zástupci Dakotů svolili k jednání v pevnosti, jménem svého kmene však důrazně odmítají opustit tradiční loviště a vystěhovat se do rezervace. V kraji řádí banda zlatokopů, kteří jsou pro krutost vůči Indiánům nazýváni Bílí vlci. Náčelník Bystrooký sokol se pouští po jejich stopách. Při jedné přestřelce je smrtelně raněna Sokolova žena a náčelník přísahá pomstu. Místní šerif vymyslel plán, jak bandu Bílých vlků dopadnout, a posílá svého indiánského pomocníka za Sokolem s prosbou o pomoc. Nepřátelství desperádů se nyní obrací i proti zástupci zákona...
Na území kmene Dakotů se objevuje stále víc bílých mužů. Zlatokopové Pat a Chat zde totiž objevili ložiska zlata a náčelník Šedý Medvěd se obává, že to indiánům způsobí velké problémy. Šéf výpravy, pán Bludgeon, dostane ďábelský nápad - nechá bizony jednoduše vystřílet, aby indiáni neměli co jíst a museli odtáhnout jinam. Když indiáni najdou pozabíjené bizony, rozhodnou se z pomsty přepadnout vlak. Proti dobře vyzbrojeným bělochům však mají jen velmi malou šanci. V noci se jim ale podaří aspoň ukrást pušky a munici. Bludgeon zuřivě pátrá po zlatě a neštítí se ani vraždy. V přestřelce zabije Chata a těžce zraní Pata. Náčelníci se poradí a rozhodnou se jednat s bělochy o míru. Jen Bystrooký Sokol zásadně nesouhlasí a chce s bílými dobyvateli bojovat a vyhnat je z jejich území Dakotů...