Pokaždé, když do malého přístavního města Beaufort v Severní Karolíně zavítá jaro a vítr zavoní piniemi a mořem, vzpomene si Landon Carter na svůj poslední rok na střední škole a na dívku, která změnila celý jeho život. Na Jamie Sullivanovou. Byla vážná a konzervativní, její otec, reverend baptistické církve, ji vychovával přísně a bohabojně a Jamie jako by vůbec nezajímalo, že se jí ostatní spolužáci po straně posmívají. Zato Landon byl tehdy bezstarostný větroplach, který se potloukal s kamarády, vymýšlel klukoviny, nedělal si žádné plány do budoucna a upřímně řečeno si příliš nevěřil. Přesto se jednoho dne život těchto dvou mladých lidí osudově protnul a mezi Jamie a Londonem se zrodila láska.

Snímek sleduje šílenství skupiny středoškolských výtržníků, kteří v texaském Austinu slaví v roce 1976 poslední den školy. Z akce maturující třídy v oblíbené společenské mistnosti je to jen krůček ke spontánní párty se sudem piva. A to navzdory slibu hvězdného fotbalisty Randalla „Pink“ Floyda, že se bude soustředit jen na mistrovství a od večírků se bude držet dál. Nově nastoupivší školní „bažanti“ se navíc snaží vyhnout šikaně ze strany „mazáků“, zejména sadistického tyrana Freda O’Banniona.

Skutečný příběh třináctileté Christiane Felscherinowé, která žije v západním Berlíně na konci sedmdesátých let. Dívka nemá co dělat, nudí se, život doma podle ní nestojí za nic. Nudu však střídá nadšení z nové diskotéky v centru města. Na vpuštění dovnitř je však příliš mladá, a tak se oblékne jako starší a vyrazí s další dívkou vstříc zábavě. Tady se však střetává s partou problémových lidí, a aby se jim vyrovnala, začne brát drogy. Ani ne ve čtrnácti letech si tak buduje krutou závislost na heroinu, která ji táhne nejen k ještě větší drogové závislosti, ale také k potřebě na drogy si vydělat – a to prostitucí. Hlavním dějištěm této činnosti se stává v té době největší železniční stanice ve městě, známá jako Berlín Zoo.(Zlín Film Festival)

Patnáctiletá Cher je nejoblíbenější a nejznámější dívka na vysoké v Beverly Hills. Není to vůbec snadné, zvlášť, když Vám závidí intrikánští Bettiovi, vlezlí Barneyovi, plno ztroskotanců, co umí jen kouřit marihuanu, a učitelé, kteří hned píší domů, když nepřinesete úkol. Cher to však zvládá s přehledem a dokonce si najde i čas na nejrůznější zábavy. Její svět se však začne komplikovat, když do něho vstoupí kluci Baldwinovi: jeden je její nový spolužák, druhý neméně hezký, je bývalý nevlastní bratr. A Cher náhle zjistí, že když přijde láska, je proti ní...BEZMOCNÁ!

Anděl Cassiel těžce nese, že může lidi jen tiše utěšovat, aniž by mohl účinně zasáhnout do jejich osudů. Poté, co jeho přítel Damiel sestoupil na zem a stal se člověkem, Cassiel osaměl. Se zájmem sleduje velké změny a po pádu Berlínské zdi „naslouchá“ mysli Michaila Gorbačova. Cassielova společnice Raphaela cítí, že Cassiel již nechce být andělem. Když pak Cassiel vidí, jak malá Raissa padá z balkónu výškového domu, zachytí ji a neodvolatelně se stává smrtelnou bytostí.

Soukromá střední škola - prachy kam se podíváš, všichni študáci tu důvěrně znají alkohol i drogy. Charlie Bartlett (Anton Yelchin) do takového prostředí nezapadá a navíc ho ze školy vykopnou, což ovšem není poprvé. Zazobanému mládenci, který žije s neurotickou matkou, tudíž nezbývá než se snížit k docházce na státní střední. Ani tady sice nezapadne do kolektivu, ale časem zjišťuje, že zdejší teenageři se zase tak neliší od těch, co poznal dřív - i oni mají své problémy, se kterými nejsou schopni se vypořádat, i oni tápají. A tak Charlieho napadne spásná myšlenka zahrát si na školního psychiatra. Neoficiálně si otevře “kancelář” na pánských záchodcích, kde ostatním spolužákům radí ohledně rodičů, školy či lásky. Sám posléze zaměří svou pozornost na jednu půvabnou dívku. Bohužel to je ale Susan, dcera školního ředitele (Robert Downey Jr.)... a ten Charlieho bytostně nesnáší.(oficiální text distributora)

Čtrnáctiletá Minnie (Bel Powley) opakovaně svede Monroa (Alexander Skarsgård), přítele své matky (Kristen Wiig). Přestože se Monroe snaží tento vztah ukončit, Minnie o tom nechce ani slyšet a přes drogové a sexuální eskapády je pevně přesvědčena, že Monroe je láska jejího života. Minnie si své zážitky nahrává na kazety, které jí slouží jako deníky. V nestřežené chvíli kazety objeví její matka. Je to právě ona, která rozhodne, jak celý vztah mezi ní, Minnie a Monroem dopadne.

Mladý hochštapler jménem Boon (Steve McQueen) prožívá s rozpukem 20. století na venkově v Mississippi vcelku bezstarostný život. Vše se změní, když během parného léta roku 1905 lokomotiva přiveze do města jeden z prvních sériově vyráběných automobilů. Indiánský míšenec Goon se do čtyřkolové krásky zamiluje natolik, že si přibližovadlo od nic netušícího majitele „vypůjčí“ a vydá se spolu s afroamerickým kumpánem Nedem a hošanem Luciusem na dobrodružnou výpravu do Memphisu. Za humny čekají nejen lákadla velkoměsta, ale také vábnička v podobě lásky k nevěstce jménem Corrie…

V tundře, v nejodlehlejším regionu Aljašky, žijí dvě domorodé ženy, které v nelítostných přírodních podmínkách úspěšně bojují o přežití. Jejich vztah je ale narušen příchodem zběhlého vojáka, jehož zachrání před umrznutím a nechají na čas u sebe. Obě se do něj rychle zamilují a voják si vybere mladší z nich. Zdánlivě běžný konflikt má však nečekaně kruté následky. Režisér pomocí silných přírodních metafor zobrazuje boj o život, v němž se nikdo neohlíží na soucit nebo morální zásady. Jen silnější může přežít. Během několika flashbacků se zároveň postupně odkrývá krvavá minulost, která příběhu předcházela. V tomto vizuálně působivém komorním dramatu je krutost postav stejně neúprosná jako krutost přírodních podmínek.

Tento film je natočený podle vzpomínek dcery Marlene Dietrich. Budete svědky jejích milostných vztahů, jejího hereckého triumfu v rodném Německu i v americkém Hollywoodu. Nahlídnete i za zdi domácnosti Marlene a jejího muže. Pocítíte hrozbu blížící se války, konfliktu, který ji měl na dlouhé roky odloučit od milovaného Berlína zachváceného nacistickým šílenstvím. Snad alespoň trochu pochopíte, jak se Marlene cítila, když zpívala americkým vojákům na frontě, zatímco domy rodného města ničily spojenecké bomby.