Hudební pohádka Šíleně smutná princezna je určena především malým - ovšem ne těm nejmenším divákům. Vypráví příběh prince a princezny ze sousedních spřátelených zemí, kteří mají uzavřít sňatek, o čemž rozhodli jejich moudří otcové se svými rádci. Královské děti však o svém osudu chtějí rozhodnout samy a samy si také touží vybrat životního partnera, který se bude líbit jim, a ne takového, kterého určí státní důvody...
Exotická, přesto však lyricky zacílená pohádka vypráví o mladém cikánu, jemuž se děvčata z rodné dědiny nezalíbily natolik, aby si některou z nich vybral. Proto se vypravil do světa, aby našel dívku, o jejíž kráse slyšel vyprávět.
Chudý pasáček Michal se přihlásí na královském zámku do služby jako zahradnický učeň. Brzy se dobře naučí své řemeslo, ale také pozná tajemství kletby vévody Rozmariána, která nutí tři královské dcery trávit proti své vůli noc co noc tancem a hýřením. Marně se všichni z celého království snaží rozluštit tajemství prošlapaných střevíčků, které mají každé ráno princezny v pokojíku. A tak se Michal pustí do boje s tajemstvím.
V pohádkovém světě vládl Čaroděj a chránil vyváženost mezi dobrem a zlem. Konečně jednou jel na zaslouženou dovolenou a zanechal pohádkový svět v rukou svých dvou asistentů. Popelka sní o svém pohádkovém princi a její přítel Rick jí zařídí pozvání na královský ples, kde se má stát jejím vysněným princem z pohádky. Vše se však odehraje jinak než si přála. Její macecha Frieda se pokusí převzít kontrolu v pohádkovém světě pomocí zla. Popelka však bude bojovat.
V hospůdce se během jarmarku potkává Anička se svým milým Jindřichem. Otec dívky, hospodský, ovšem mladým brání v lásce, protože nápadník pro něj není dost bohatý. A prohlásí, že dá dceru tomu, kdo přinese zlaté prsteny. Jindřich tedy požádá o zlaté prstýnky skleněného mužíčka a ten chce za ně vyrobit krásné skleněné dílo…
O tajemné Stužkonosce ze zámečku Na ovčince... Bohatý a lakomý sedlák Janoš (M. Vávra) způsobil své sestře Mileně velkou bolest. Nařídil, aby její oblíbenou ovečku Kudrnku upekli k večeři. Ovečku ale zachrání kuchař Janek. Odvede ji do hor a tam se v podivném zámečku setkává se záhadnou zámeckou paní. Zámecká paní Stužkonoska ví o Jankově lásce k Mileně. Pomocí kouzel potrestá zlého Janoše a pomůže mladým lidem ke štěstí.
Princ Dominik trápí svého otce nechutí k ženění natolik, že jej král dá zavřít do staré věže. Ve vězení objeví prince vodní víla Aneta a je uhranuta mladíkovou krásou. Svým nejnovějším objevem se pochlubí příteli džinovi Létavcovi. Ten však víle oponuje, že nejkrásnějším stvořením je dcera císaře princezna Budúr, která odmítá všechny nápadníky. Magické bytosti přivedou svoje favority k sobě, aby mohly porovnat jejich půvaby. Netuší však, že tímto osudovým setkáním způsobí, že se do sebe princ Dominik a princezna Budúr zamilují.
Pohádka pro sluchově postižené děti i jejich rodiče, hraná neslyšícími herci ve znakovém jazyce... Komunita neslyšících lidí má v České televizi už řadu let výraznou podporu díky tlumočeným pořadům a skrytým titulkům. Právě v tomto roce slaví navíc magazín Televizní klub neslyšících své 35. výročí. Tvůrci tohoto klubového pořadu se proto rozhodli, že poslední letošní díl věnují neslyšícím dětem i jejich rodičům. Vznikla tak pohádka Vánoční království, kterou hrají neslyšící herci ve znakovém jazyce, pohádka, která je srozumitelná nejen sluchově postiženým, ale díky dabingu osloví všechny děti. Především však ukáže, že i sluchově handicapovaní lidé mají smysl pro humor, dovedou skvěle hrát a potěšit každého, kdo má rád veselé příběhy a pohádkovou atmosféru. Ukáže, že svět neslyšících a slyšících má k sobě blíž, než si mnozí z nás myslí.
Chlapec Vašíček zabloudí v temném lese. Tam se spřátelí se zvláštními bytostmi – lesními muži. Ti ho naučí všemu, co sami znají a co je lidem odepřeno – lesní moudrosti. Nové znalosti Vašíček využije i ve světě lidí. Chlapec nakonec pomůže také panu králi a jeho dceři, když je ochrání před zlým princem Zpupňochem
Celou vesnici i její okolí sužuje chamtivost zdejší mlynářky a zámeckého písaře. Tomu se zalíbí krásná Fanka, která ve mlýně slouží. Nejdříve se však musí písař zbavit Fančina milého Kuby. A tak se rozhodne, že ho pošle na vojnu. A protože chtějí mít společně s mlynářkou plnou truhličku zlaťáků, zabaví Kubově mamince chalupu a pole a vyženou ji z vesnice. Ta mlynářku i písaře prokleje. Když Kuba zjistí, že přišel o všechno, nechce už žít. Nakonec však přijme nabídku mysliveckého mládence a odejde k němu do služby. Kuba se tak dostane přímo do pekla, kde celý rok pilně přikládá pod kotle. Po čase zjistí, že se v kotlích „smaží“ písař a mlynářka. Netuší však, že každou noc o půlnoci straší ve mlýně, kde se hádají o peníze a všechny okolo trápí. Jejich nekalé počínání zastaví Kuba hned po svém návratu na zem…
Co způsobí jedna kouzelná svatojánská noc? Stačí překročit pomyslnou hranici, dělící svět lidí od světa, kde vládne Královna bludiček, a dívka, která zabloudila v lese, se již nikdy nevrátí domů. Právě to se přihodí krásné Johance a jestli zlá kouzla pominou, záleží jenom na mladém králi, na tom, zda nad pýchou zvítězí v jeho srdci láska. Jak lehce se překročí o svatojánské noci bludný kořen a jak těžko se pak vrací zpět z moci královny lesních vil.
Tři nápadníci, tři princové usilují o princeznu Lejádu. Ta je ale odmítne. Uražení nápadníci se rozhodnou pyšnou princeznu potrestat a nabídnou jí léčkou neznámého mladého muže jako nápadníka urozeného rodu. On je ale chudý pastýř, který se do princezny zamiluje a ona do něj. Nesmí však prozradit svou pravou identitu. Slíbil, že bude mlčet a dělat, co mu poručili. Nakonec se ale princezně přizná, kdo opravdu je. To ale rozzuří prince, nápadníky… Námět pohádky vychází volně z hinduistického mýtu, patřícího do oblasti náboženské indické literatury a zabývajícího se osudy bohů a pozemských hrdinů. Hlavní postavou je hinduistická bohyně Kálí, symbol mateřských pudů a kultů. Druhým hrdinou je její syn, mladý pastýř, jenž v závěru pohádky přijímá k její božské poctě jméno své matky. Děj pohádkového příběhu se odehrává v 6. st. před Kristem v Indii.