V tomto filmu, jenž vznikl v době Bergmanovy těžké nemoci provázené tvůrčí krizí, se projevila jeho mimořádná citlivost vůči složitosti ženské psyché, kterou podrobil soustředěnému niternému průzkumu. Dotkl se přitom závažné otázky pravdy v umění a s tím související identity umělce - konkrétně herečky odmítající dál hrát umělé role na jevišti. Její únik od veřejné masky - "persony" se však stane jen dočasným přijetím jiné role. Ve filmovém ději se rozvíjí zvláštní vztah dvou rozdílných a zároveň v něčem podobných žen - herečky Elisabeth, která se rozhodla protestně mlčet, a její ošetřovatelky Almy, která naopak mluví ráda a svěřuje se jí. Obě představitelky režisér důvěrně znal - jednu jako svoji bývalou, druhou jako současnou partnerku. Tento fakt pronikl do pojetí rolí i do jejich zproblematizovaného ženství. Bergmanův osobní vztah k ženám vycházel z ambivalentního vztahu k vlastní matce, kterou obdivně uctíval jako nedostupný zbožňovaný idol.
Vynikající psycholog Malcolm Crowe má za sebou traumatizující zážitek. Bývalý pacient se vloupal do jeho domu a dříve, než sám spáchal sebevraždu, pokusil se ho zastřelit. Šlo zřejmě o trest za to, že mu nedokázal správným způsobem pomoci. Příští podzim se doktor Crowe pohroužil do práce a více než své manželce, trpící vzrůstajícím odcizením, se věnuje novému pacientovi. Osmiletý chlapec jménem Cole Sear vidí v těch nejneočekávanějších chvílích duchy s děsivým zevnějškem jasně prozrazujícím příčinu smrti. Oběšenci, sebevražedkyně, chlapec s hlavou prostřelenou brokovnicí. Proč se zjevují obyčejnému osmiletému chlapci z Philadelphie? Chtějí ho děsit nebo snad potřebují jeho pomoc? Doktor je racionální skeptik, ale tragické zkušenosti s podobně postiženým pacientem z loňského roku ho varují před unáhlenými standardními závěry. Ostatně to, že osmiletý Cole Sear skutečně vidí reálně existující duchy, není to největší překvapení, které na Malcolma Crowea čeká…
Nejslavnější americký film všech dob! Dramatický milostný příběh Scarlett O'Harové a světáckého Rhetta Butlera, odehrávající se v letech občanské války a následující rekonstrukce poraženého Jihu (1861 - 1873). Snímek natolik přesáhl svou dobu, že okouzluje i dnes díky silnému příběhu, velkolepé výpravě, krásné kameře i hereckým výkonům.
Počátkem 21. století dosáhla společnost Tyrell ve výzkumu robotů fáze Nexus. Její výrobky byly téměř identické s lidmi, nelišily se ani inteligencí. Lidé používali replikanty při nebezpečných výpravách nebo jako otroky při kolonizaci jiných planet. Po krvavé vzpouře replikantů v jedné z mimozemských kolonií byl robotům pod trestem smrti zakázán pobyt na Zemi. Na plnění tohoto nařízení dohlížely speciální jednotky Blade Runner, pověřené vyhledáváním a likvidací replikantů, kteří zákaz poruší.
Nebe nad Berlínem je německý dramatický film režiséra Wima Wenderse z roku 1987. Děj filmu se odehrává v Berlíně a vypráví příběh dvou andělů Damiela a Cassiela a cirkusové artistky Marion.
Příběh z těžko definovatelného období kolem Vánoc „někdy ve 20. století“, kdy armády bezejmenných úředníčků striktně dodržujících kancelářskou etiku jak z 30. let na každém kroku doprovází fantaskní přístroje moderní doby. Groteskní prostředí doplňují stejně groteskní postavy – hlavní hrdina Sam, jež se postupně sbližuje s naivní Jill, pro kterou největší potěšení představuje sauna a filmy bratrů Marxových; Samova matka posedlá plastickou chirurgií; Jack v podání Michaela Palina, jemuž byla tato role napsána na tělo a jehož postava prochází ve filmu proměnou z příjemného chlapíka až k typickému produktu zrůdného systému, který např. svou ženu oslovuje Barbaro jen proto, že jeho šéf si není schopen zapamatovat její pravé jméno.
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Drsný "macho" otec jedenáctiletého Billyho se rozhodne, aby se synek pochlapil, že ho pošle do kurzů boxu v místním sportovním středisku. Billy se snaží proniknout do tajů tohoto drsného sportu, když se ale vedle v sále roztočí sukénky malých budoucích primabalerin, učarován ladností jejich pohybů, zůstává jako přilepený na místě a hlavou mu víří myšlenky typu "co by tomu řekl jeho otec, co by tomu řekl jeho militantní bratr". Touha je ale silnější než on a tak se domluví s paní Wilkinsonovou (Julie Walters), která má na starosti baletní potěr, aby ho zařadila mezi dívky. Po krátké době Billy objevil nový svět a bylo jasné, že jeho talent je obrovský a tak na nátlak paní Wilkinsonové zaplatí otec Billymu hodiny na prestižní baletní škole. Neprohloupí...
Osudy dvou mužů z naprosto opačných konců tohoto světa se protnou - rabín Jákob jede z New Yorku do Francie, kde už několik desítek let nebyl. Zavítá sem kvůli Bar Micvah - židovskému náboženskému obřadu jeho mladého příbuzného - chlapce Davida. Naproti tomu Viktor Datel, který co nevidět provdá dceru, má úplně jiné starosti - spěchá ve svém autě s lodí na střeše (anebo obráceně) co nejrychleji domů, aby vše v pořádku stihl. Je to člověk bohatý a uspěchaný - ale také podezřívavý a netolerantní. Hodně se však změní, když je nucen se přestrojit za člověka, se kterým nemá naprosto nic společného, a prchat před mnohými lidmi, dokonce i před svou manželkou...
Jiskřivé dílo, oscilující na rozhraní pikantní reality a surrealistické vize a řadící se k nejdůmyslnějším průhledům do podvědomí moderních žen. Na příběhu mladé mondénní dámy - oddané manželky i rafinovanou děvky - se Buñuel opět zabývá dvojí morálkou měšťácké společnosti. Séverine žije v ohleduplném, zjevně však neuspokojivém manželském vztahu s bohatým chirurgem Pierrem. Od rodinného přítele se dozví o existenci luxusního nevěstince, do něhož začne každý den odpoledne potají docházet, aby zde poskytovala pod pseudonymem "Belle de jour" sexuální služby.…
V jednom z nejobdivovanějších, nejpodmanivějších a nejvlivnějších filmů Roberta Bressona se Michel zdokonaluje ve vybírání kapes nic netušících obyvatel Paříže padesátých let minulého století. Po nevyhnutelném zatčení (a téměř okamžitém propuštění) přemítá o morálce zločinu a vyslovuje nejasné teorie o výjimečných jedincích, kteří stojí nad zákonem. Ztracen v jiném světě odmítá podporu svých přátel, dává přednost kapesním krádežím a připravuje se na krutý střet se společností, do které nedokáže zapadnout.
Jeden z nejpozoruhodnějších filmů světové kinematografie první poloviny 20. století (natočen 1932) se vyznačuje hypnotickou, až surreálnou atmosférou, budovanou už od prvních záběrů. Snový charakter filmu, v něm Dreyer volně vycházel z povídky spisovatele Sheridana Le Fanua Carmilla (o čtvrt století starší než Stokerův Dracula), je budován jak specifickým výtvarným stylem, tak i překrýváním a splétáním dějových linií.
Laskavá komedie o muži, který se domníval, že už nemůže být hůře a netušil, že právě prožívá nejkrásnější chvíle svého života. Františkovi už prošedivěly vousy. Kolja ještě nedosáhl školního věku a setkali se díky tragikomické životní situaci. Ti dva zůstali nakonec sami.Starý mládenec a kluk, kteří si navzájem nerozumějí a to ve všech směrech. Čeká je dlouhá a složitá cesta za úsměvem a láskou...
Světová kinematografie nemá mnoho tak důmyslně vybudovaných děl, jež by velkolepým panoramatickým záběrem, obsahujícím průniky do různých vrstev společnosti, postihla způsob života, hodnotový systém a pocity člověka konce 20. století. Oslní tu známé hvězdy, hvězdný je však především zážitek z myšlenkového bohatství tohoto filmu.
V budoucnosti, v době globálního oteplování a úctyhodných vědeckých objevů, sdílejí lidé každý aspekt svých životů s dokonalými robotickými společníky, zvanými mechy. Když je ale zdokonalený prototyp robotického dítěte jménem David (Haley Joel Osment) naprogramován tak, aby projevoval bezvýhradnou lásku, jeho lidská rodina není připravena na následky. David je náhle odkázán sám na sebe ve světě, který je pro něj cizí a nebezpečný. Spřátelí se s protřelým mechou (Jude Law) a vydává se na úžasnou pouť za objevením tajemství své vlastní identity.
Píše se rok 1982. V Polsku je vyhlášen výjimečný stav a organizace Solidarita postavena mimo zákon. Urszulu potkává životní tragédie - ztratí manžela. Aby se psychicky nezhroutila, zaměřuje veškerou pozornost na překlady Orwellova díla a na svého syna. Její manžel Antek se k ní však stále vrací. Býval totiž obhájcem politických vězňů a trápí ho, že svůj poslední případ nestihl dokončit. Metafyzická a politická rovina příběhu se prolínají...
Jejich úkolem je sledovat počínání lidí na Zemi, naslouchat lidským myšlenkám, být při jejich narození i smrti. Andělé nejsou a nikdy nebyli lidmi. A to dokonce navzdory jejich lidskému vnímání a citlivému prožívání všeho, co se na Zemi děje. Co se stane, když takový anděl zatouží pocítit dotek něčí ruky nebo dokonce... zamilovat se!