Režisér Salvatore dostane zprávu o smrti svého starého přítele Alfreda. Vrací se zpět do rodného města. Zde se mu vrátí vzpomínky na dětství ovlivněné bručounským Alfredem. Ten mu přiblížil kino, jako místo, kde se sny na okamžik stávají pravdou.
Třicátá léta. Právě osiřelá devítiletá Addie (Tatum O'Nealová) se přidá k matčinu dávnému příteli, podvodníčkovi Mozesu Prayovi (Ryan O'Neal). Ten se živí podomním prodejem biblí, které svým zákazníkům rafinovaně vnucuje. Mozes má Addii jen odvézt k její tetě ve vzdáleném městě, avšak po cestě zjistí, že svérázná dívenka má kromobyčejný talent zapůsobit na jeho zákazníky. Ostatně není vyloučeno, že Mozes je Addiiným otcem. A tak se po cestě z obou stane sehraná podvodnická dvojka, která se kromě podomního prodeje živí i různými jinými podvůdky, například…
Nevěřte lidem, co vypadají poklidně a důvěryhodně. A nevěřte jim ani poté, co přijdou s prosbou o vypůjčení pár vajíček. Raději nevěřte vůbec nikomu. Nikdy nevíte, kdo si s vámi bude chtít zahrát funny games.
Rekonstrukce jedné ze zlomových událostí druhé světové války, útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor na Havajských ostrovech, v němž se útočníkům podařilo jediným úderem a téměř beze ztrát potopit nebo alespoň těžce poškodit velkou část naprosto nepřipravené americké tichomořské flotily. Tento zákeřný čin (k útoku došlo ještě před oficiálním vyhlášením války) otřásl Amerikou, která se do té doby snažila zůstat stranou od války na evropském kontinentu. Reakcí na útok byl vstup Ameriky do válečného dění, které pak vyvrcholilo zničením Hirošimy a Nagasaki.
První setkání režiséra a producenta Jamese Ivoryho s literárním odkazem E. M. Forstera přineslo úspěch v podobě kostýmní romance. Klíčovou roli v ní hraje dobový cestovatelský vzorec, který přiváděl po stopách bohémů a aristokratů od poloviny 19. století do Itálie středostavovské anglické turisty. Ke kulturnímu stereotypu patří v rámci literární (a později i filmové) tradice skutečnost, že tam nepotkávají ani tak Italy, jako spíš své krajany. Jejich vztahy a prožitky však nově formuje liberální prostředí, které „cizincům v cizí zemi“ umožňuje zbavit se omezující krusty viktoriánských předsudků.
Hrdiny jsou chudý irský rolník Joseph Donelly a dcera bohatého irského statkáře Shannon Christie, které se příčilo žít jako bohatá anglická dáma svázaná stovkami zákazů, příkazů a omezení. Společně koncem minulého století přichází do Ameriky, aby se jako stovky dalších pokusili získat kus vlastní půdy. Růžové sny o zemi zaslíbené se však velmi rychle roztříští o drsnou realitu. Dvojice musí žít v nuzných podmínkách a tvrdou prací si vydělávat na živobytí i cestu do Oklahomy, kde ještě lze získat půdu. Zažívají krátké okamžiky štěstí i hořkých proher a pře…
Myšlení vysokoškolského profesora Radissona zpochybňuje nový student Josh, který na rozdíl od něj věří v existenci Boha. Pro Radissona, profesora filozofie, je náboženství nepříjemné téma, protože jeho matka - křesťanka - zemřela, když mu bylo dvanáct let, přestože se modlil k Bohu a prosil ho, aby ji ušetřil života. Tato zkušenost ho také motivovala k intenzivnímu studiu filozofie, díky němuž se zařadil mezi nejlepší myslitele. Ale ani kdyby chtěl, nemohl by se ve svých kurzech vyhnout tématu náboženství. Dilema a svůj hněv na Boha řeší tím, že požádá své studenty, aby citovali Nietzscheho výrok "Bůh je mrtvý", aniž by je za odměnu z tohoto tématu vyzkoušel. Když se tomu nový student Josh brání, Radisson po něm požaduje důkaz, že Bůh není mrtvý. Slibuje, že nebude jeho eseji odporovat, ale Joshova oduševnělost a pevnost jeho víry, kterou demonstruje tvrzením, že neexistenci Boha nelze dokázat, staví Radissona před těžkou zkoušku nejen v profesním, ale zejména v osobním životě.
Sleduje skandály zmítaný život Huntera Bidena, syna 46. prezidenta Spojených států.
Frank Hector je bývalý důstojník cizinecké legie, který se teď věnuje svému nočnímu klubu. Nečekaně ho však povolají do Německa, kde vznikl problém. Drsný voják Bretz, jeho bývalý žák přezdívaný Ostrostřelec, se totiž rozhodl pomstít smrt své dcery. Je přesvědčen, že ji zavinila jaderná elektrárna v blízkosti jeho domova a on chce dosáhnout její odstavení. Investoři a majitelé to samozřejmě odmítají, ale nepočítali s odhodláním rozhněvaného otce. Zkušený zabiják Bretz vyhlásil ultimátum - každý den zabije jednoho z nich, dokud elektrárnu nezavřou. Policie si neví rady, a tak musí zasáhnout Hector. On je totiž jediný, kdo zná Bretzovy slabiny a může ho zastavit. Sám však netuší, že zabijákův plán sahá hluboko do jeho vlastní legionářské minulosti, a že on sám může být jednou z obětí.