Druhá světová válka byla rozhodující událostí 20. století a pro Ameriku se stala určujícím dějinným zvratem. Změnila tehdy hranice světa a dnes je nazývána "poslední velkou válkou". Ani sebelepší výcvik však nemohl spojenecké vojáky připravit na to, co ječekalo po vylodění v Normandii, na pláži s krycím jménem Omaha. Přestože byli naplněni odhodláním a vírou ve vítězství, jen málokdo z nich bitvu o tento malý kus francouzského pobřeží přežil. Z pohledu kapitána Johna Millera je zřejmé, že si uvědomuje nebezpečí, které na jeho jednotku čeká. Netuší však, že to není zdaleka ten nejtěžší úkol, který bude muset se svými vojáky splnit...

Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce...

Jednoho žhavě slunečného dne roku 1943 přibude do japonského zajateckého tábora uprostřed džungle další várka britských zajatců. Přestože jsou muži zbídačení vyčerpávající cestou, připochodují s říznou písničkou. Jejich nadřízený, plukovník Nicholson, totiž nehodlá nepříteli ukázat žádnou slabost. Velitel tábora, plukovník Saito, viditelně znervózní: tuší, že na jeho úseku stavby železnice, která má ve vražedně krátkém termínu spojit Bangkok s Rangúnem, nastávají problémy. Jeden ze zajateckých „starousedlíků“, Američan Shears, to všechno ironicky sleduje ze stínu marodky, kam se právě ulil. Plukovník Nicholson si dokáže pro sebe a pro své důstojníky vyvzdorovat právo nepracovat. Postupně pak propadá posedlosti vybudovat dokonalý most...

Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.

Biografie Mohandase K.Gándhího, nenápadného právníka, ze kterého se stala díky jeho filozofii nenásilí a přímého protestu vůdčí duchovní osobnost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vzestupu z postu bojovného právníka v Jižní Africe až na pozici duchovního vůdce v Indii. Po svém návratu do Indie si Gándhí uvědomuje, že Britové udělali z Indů druhořadé občany. Dovede indický lid až k povstání proti Britům, přičemž zpočátku volí pouze formu nenásilných protestů Tento film popisuje život a dobu Mahátmy Gándhího, indického politického vůdce, kterému se podařilo osvobodit svou zemi od britské nadvlády za pomoci nenásilných prostředků a tím dát naději a inspiraci nadcházejícím generacím.

17. července roku 1942 začala jedna z největších bitev II. světové války. Bojovalo se o průmyslové město na Volze, tehdejší Stalingrad a velení obou armád - sovětské i německé - si byla vědoma, že právě zde se rozhodne o konečném vítězství. Příběh, inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga, líčí - v dramatickém rámci krvavého válečného střetu - souboj ruského ostřelovače Vasilije Zajceva s německým rozvědčíkem majorem Konigem. Ten dostal za úkol zlikvidovat vojáka z Uralu, který má pro sovětskou válečnou propagandu nesmírnou cenu. Jeho nadřízený Danilov z něj doslova "stvořil" zářivý prototyp skromného, prostého a přitom neohroženého hrdiny, schopného bez zaváhání položit život za vlast. Netuší, že si tím také postavil do cesty soka v lásce. Německá strana věří a doufá, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu

Snímek představuje další Fassbinderův osobitý pohled na Německo, tentokrát v období po 2. světové válce. Na politickém a společenském pozadí rozvíjí pohnutý životní příběh Marie Braunové, který zrcadlí osudy řady žen v poválečném Německu. Muž, za něhož se v roce 1943 provdala a který den po svatbě narukoval, je po pádu Třetí říše prohlášen za nezvěstného. Soukromý a citový život hrdinky je zde motivován nejen její touhou po blahobytu a společenském postavení, ale také touhou přežít za jakékoliv situace. Psychologická drobnokresba postav a realistické vykreslení dobových reálií spoluvytvářejí autorův specifický tvůrčí rukopis. Hanna Schygullová získala na Berlinále v roce 1979 Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon.

V roce 1968 získal film Cenu Americké akademie filmových umění a věd Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Americký týdeník Time zařadil tento film do stovky nejlepších filmů všech dob. Nevinný mladíček Miloš Hrma (Václav Neckář) se zaučuje coby novopečený železničář na malé železniční stanici a zároveň prožívá nelehké období svého dospívání, to vše v kontextu druhé světové války. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu z nešťastné lásky se však zaučí jak pro práci ve stanici, tak v intimním vztahu k ženě (Naďa Urbánková). Nakonec se zachová jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu německý válečný vlak, který veze zbraně. Film byl natočen v železniční stanici Loděnice u Berouna (na vedlejší železniční trati Praha-Beroun přes Rudnou u Prahy). Režisér filmu Jiří Menzel si zde také zahrál malou epizodní roli lékaře.

Příběh filmu 2046 navazuje na režisérův předchozí snímek Stvořeni pro lásku: hrdinou je tu opět spisovatel Chow Mo-wan, který se živí psaním novinových sloupků. Na začátku filmu, který je zasazen do roku 1966, se Chow stěhuje ze Singapuru do hotelu Oriental v Hongkongu, kde hodlá pokračovat v psaní o budoucnosti. Ve skutečnosti píše o minulosti: v jeho románu vyjíždí tajemný vlak do roku 2046. Všichni, kdo v něm jedou, chtějí nalézt ztracené vzpomínky. Obecně se totiž soudí, že v roce 2046 se nic nemění, ale nikdo to nemůže potvrdit, protože se odtamtud nikdy nikdo nevrátil. až na jednoho člověka, který tam byl a rozhodl se vrátit, protože se chtěl změnit. 2046 je však také číslo sousedního pokoje, jehož obyvatelka se stane Chowovou milenkou.

Děj se odehrává v letech 1899-1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo.