Někde ve vesmíru přece musí být něco, co je lepší než člověk. Když se Charlton Heston a a další dva astronauti proberou z hluboké hybernace, zjistí, že jejich kosmická loď je zničena. Při útěku zjistí, že přistáli na planetě, na které žijí inteligentní opice. Heston je odchycen a uvězněn ve městě - zbytek posádky a později i několik opic se mu samozřejmě snaží pomoci z vězení uprchnout. To se nakonec podaří a všichni jsou volní, aby ale v samém závěru všichni zjistili strašnou věc...

V roce 1968 získal film Cenu Americké akademie filmových umění a věd Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Americký týdeník Time zařadil tento film do stovky nejlepších filmů všech dob. Nevinný mladíček Miloš Hrma (Václav Neckář) se zaučuje coby novopečený železničář na malé železniční stanici a zároveň prožívá nelehké období svého dospívání, to vše v kontextu druhé světové války. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu z nešťastné lásky se však zaučí jak pro práci ve stanici, tak v intimním vztahu k ženě (Naďa Urbánková). Nakonec se zachová jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu německý válečný vlak, který veze zbraně. Film byl natočen v železniční stanici Loděnice u Berouna (na vedlejší železniční trati Praha-Beroun přes Rudnou u Prahy). Režisér filmu Jiří Menzel si zde také zahrál malou epizodní roli lékaře.

Emigrant z Evropy Humbert Humbert je po příjezdu do města Ramsdale v New Hampshiru zasažen amorovým šípem a je natolik očarován, že vymyslí ďábelský plán. Ožení se s Charlottou Haze, aby tak mohl navždy být nablízku své lásce, Charlottině předčasně vyspělé dceři Lolitě. V této hořce komické a hluboce jímavé adaptaci románu Vladimíra Nabokova Stanley Kubrick odhaluje téma sexuální posedlosti.

Jeden z nejpozoruhodnějších filmů světové kinematografie první poloviny 20. století (natočen 1932) se vyznačuje hypnotickou, až surreálnou atmosférou, budovanou už od prvních záběrů. Snový charakter filmu, v něm Dreyer volně vycházel z povídky spisovatele Sheridana Le Fanua Carmilla (o čtvrt století starší než Stokerův Dracula), je budován jak specifickým výtvarným stylem, tak i překrýváním a splétáním dějových linií.

Psychologická studie venkovské dívky Jitky a její rozkvétající lásky ke staršímu muži, který se bojí jejího mládí a spontánnosti.

Drama Nouzový východ se velmi podobá Mendesově oscarové Americké kráse. I tady vidíme, jak nefunkční je ta nejobecnější představa o naplnění Amerického snu, tedy poklidný rodinný život v domku na předměstí. Nicméně trpká zkušenost, kterou prožili Frank a April Wheelerovi, příběhu Americké krásy o pár desítek let předchází. Mladí manželé Frank a Abby sice také žijí nevzrušivým životem americké střední třídy jako jejich sousedé, ale sami cítí, že do tohoto prostředí nepatří. April neláká kariéra ochránkyně domácího krbu a vychovatelky vlastních dětí. Chtěla by se stát herečkou. Ani Frankovi se monotónní kariéra kancelářské krysy nezamlouvá, jenže místo snění o Paříži se oddává alkoholu a vnadné kolegyni. Jak se hroutí jejich společné plány a touhy, upadá i jejich vztah, jenž dospěje až do bodu mrazu. Jedinou cestu zpátky na vrchol představuje radikální řešení, ovšem k tomu by potřebovali najít sílu oba. Bez splnění téhle základní podmínky skončí jejich snažení záhubou.

Děj se odehrává v letech 1899-1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo.

Kathryn a Sebastian jsou dva bohatí zhýčkaní teenageři z té nejluxusnější části Manhattanu. A také papíroví sourozenci, protože jejich nechutně bohatí rodiče spolu uzavřeli manželství. Výraz zlatá mládež se ani zdaleka nepřibližuje jejich dekadentnímu životnímu stylu. Sebastian poznal všechny krásné dívky z Manhattanu a také Kathryn je na svůj věk neskutečně zhýralá. O to víc ji rozzuří, když dostane kopačky od svého přítele, který vyměnil její rafinovaný půvab za panenskou nevinnost naivní Cecile. Kathryn proto s bratříčkem uzavře ďábelskou a náležitě pomstychtivou sázku. Pokud playboy Sebastian, kterému ještě nedokázala odolat žádná dívka, připraví Cecile o panenství a navíc dokáže svést další květ andělské nevinnosti Annette, připraví mu nevlastní sestřička noc plnou nadpozemské rozkoše. Pokud Sebastian prohraje, přijde o svého milovaného Jaguara, ročník 56...

Jak se nezadržitelně blíží konec, poslední lidé žijící miliony let v budoucnosti vysílají současnému lidstvu poselství, které je prosbou o pomoc a varováním, ale také epickým příběhem o vývoji, úpadku a naději.

Pediatrička Tasha Millerová se soustřeďuje na to, aby děti, o které se stará, dostali co nejlepší lékařskou péči. Když si však přitažlivý princ Alexander Cavalieri zlomí nohu na nedalekém lyžařském svahu, Tasha je nucena dovolit mu, aby se léčil u ní. Rozzlobí ji, když rozmazlený člen královské rodiny narušuje vzácný čas léčby, které její děti tak potřebují. Tasha si však brzy uvědomí, že trochu silné lásky a kus vánočního ducha by mohly z této královské bolesti udělat rytíře v zářivém brnění.

Televizní film natočil režisér Pavel Blumenfeld v roce 1968 podle scénáře Rudolfa Žáka. Ten si k dramatizaci vybral stejnojmenný román Eduarda Valenty, román, který v roce 1956 kdy vyšel, vzbudil nejednoznačné přijetí a rozruch. Hrdinou prózy, která se vymykala tehdejším ideologicko-uměleckým normám, je intelektuál Šimon s úzkostlivým smyslem pro čest. Děj se odehrává za okupace. Prostřednictvím sebereflexe Šimona se do popředí dostává otázka svědomí, jak řešit základní životní otázky v nesvobodě.