Nejslavnější americký film všech dob! Dramatický milostný příběh Scarlett O'Harové a světáckého Rhetta Butlera, odehrávající se v letech občanské války a následující rekonstrukce poraženého Jihu (1861 - 1873). Snímek natolik přesáhl svou dobu, že okouzluje i dnes díky silnému příběhu, velkolepé výpravě, krásné kameře i hereckým výkonům.
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt…
Děj filmu se odehrává ve Francii za vlády krále Ludvíka XIII. Král, který se raději než vládnutí, věnuje světským radovánkám, přenechává postupně vládu nad Francií svému poradci kardinálu Richelieu. Inteligentní Richelieu této možnosti využívá a strmě se dere k moci. Když nařídí zbourat hradby protestantských měst pod záminkou lepší kontroly křehkého míru mezi katolíky a hugenoty, naráží na osvíceného kněze Grandiera (Oliver Reed), jež spravuje po smrti guvernéra jedno z těchto míst. Richelieu vědom si toho, že sám král dal bývalému guvernérovi dekret zaručující nedotknutelnost města, se rozhodne očernit Grandierovu pověst tím, že ho nařkne ze spolku s ďáblem. Tím vyvolává inkviziční proces, který rychle směřuje k tragickému konci. Scénář se opírá o skutečná historická fakta.
Psal se rok 1839 a u břehů Long Islandu přistála loď Amistad. Na její palubě bylo 53 černých otroků, kteří se vzbouřili na cestě z Afriky do Jižní Ameriky. Tehdejší prezident Van Buren, usilující o znovuzvolení a hlasy jižanských plantážníků, chce vězně obětovat, na stranu Afričanů se naopak staví bojovník proti otroctví Theodore Joadson, právník Roger Baldwin a bývalý prezident John Quincy Adams.
V jednadvacátém století konečně všechny státy země spojily své duševní, nerostné i technologické bohatství, takže války jsou minulostí a mezigalaktické lety realitou dne. Lidstvo se tak vrhá na nekonečnou objevitelskou pouť po vesmíru. Naneštěstí však nejsou v kosmu sami. Rasa oboupohlavních dobyvatelů, označovaných kvůli jejich vzhledu za Draky, stojí jedinému právoplatnému vlastníku hvězdného prostoru v cestě. A tak vypukne mnohaletá válka. Willis E. Davidge je mladý nadějný pilot bojové kosmické stíhačky. Při jednom vzdušném souboji s Draky se nechá unést zápalem boje a havaruje na zatím neprozkoumané planetě. Jeho kopilot následkem nehody umírá a tak se vzteky šílený Davidge vydá zabít Draka, jehož stroj také nedaleko dopadl.
V roce 72 před Kristem nemělo Římské impérium přemožitele. Jeho moc se táhla široko daleko. Každá dobytá země znamenala přísun nových otroků do područí římských pánů. Spartakus, otrok, jemuž před očima zavraždili otce, měl odvahu se vzepřít mocným římským generálům i politikům a stal se vůdcem mohutného povstání otroků. Jeho boj za svobodu, jenž ohrozil celé Římské impérium, měl hluboký dopad na mnoho budoucích generací.
Angie je žena z dělnické třídy. Po propuštění z práce se rozhodne založit si vlastní personální agenturu a provozovat ji z kuchyně se svou kamarádkou Rose. Angie využívá zoufalství přistěhovalců a velmi rychle vybuduje úspěšný podni
Parta zlodějů prchá s ukradenými penězi přes hranice. Na chvíli zakotví ve starém hostinci, kde narazí na podivínského chlapíka a jeho rodinu, která se zde skrývá. Z obyvatel zapadlé putyky se vyklubou fanatičtí neonacisté se sklony ke kanibalismu. Strhne se neuvěřitelný souboj, ve kterém jde o krk. Začíná boj na život a na smrt!