Samuraj Seibei je čerstvý vdovec, kterému zůstaly na starost dvě dcery a stará matka. Nepatří k nejvyšší šlechtě, dluží, kam se podívá a jeho postavení není nijak uspokojivé. Přestože má prvotřídní výcvik pro boj s mečem, netouží po slávě bojovníka a vyhovuje mu práce skladníka. Jeho hlavní starostí je rodina, které věnuje veškerý volný čas a vůbec se chová pro své okolí velmi výstředně, pročež je vystavován posměškům. Přezdívku Soumrak si vysloužil za to, že po službě nechodí pít jako ostatní, ale rovnou cestou domů, starat se o dcery a nemocnou matku. Jako samuraj však zcela podléhá příkazům svého pána a ten jeho meč spát nenechá.
Bývalý námořní kapitán James McKay přijede na Západ se svou snoubenkou Patricií Terrillovou. Mladá žena je dcerou nejmocnějšího muže v kraji, majitele obrovského ranče Henryho Terrilla. James se budoucímu tchánovi zamlouvá, ovšem jen do chvíle, kdy odmítne bránit se proti násilí. Do tohoto kraje ruka zákona nedosáhne a muži musejí často bojovat s honáky Terrillova konkurenta Rufuse Hannasseyho. V sázce je totiž drahocenná voda, kterou oba rančeři potřebují pro svůj dobytek. Nenávist mezi oběma rody vrcholí a schyluje se k válce. James neví, jak to na Divokém západě chodí, přesto však stále odmítá změnit své zásady. Jen málokdo vidí, že je v mnoha ohledech statečnějším mužem než místní rváči a siláci... Klasický film Williama Wylera vznikl v roce 1958. Je ukázkou toho, že i western lze vytvořit bez zbytečné surovosti, s důrazem na hloubku charakterů a přitom divácky přitažlivě. Své samozřejmě sehrálo vynikající herecké obsazení s Gregorym Peckem v čele
Dustin Hoffman jako nehrdinský hrdina v slavném americkém westernu. Jacku Crabbovi je právě okolo sto dvaceti let, když začíná jistému reportérovi vyprávět příběh svého života. Jako malý kluk byl po přepadení skupiny osídlenců západu vychován kmenem Čejenů. Poté se vrátil zpátky mezi bílé a stal se pistolníkem a obchodníkem. Později se oženil s Indiánkou. Když byl kmen, mezi jehož členy žil, vyvražděn, nechal se najmout jako stopař armády, kterou vedl úhlavní nepřítel Indiánů - generál George Armstrong Custer...
Za dávných časů bylo v Japonsku bráno opuštění klanu jako zrada, ale Kanichiro Yoshimura ze své rodné vesnice přesto odešel. Dostal se do elitní Shinsengumi, školy nejlepších samurajů. A i když zprvu jako samuraj příliš nevypadal, choval se hamižně a pro pár pytlů rýže neváhal sekat hlavy, byl opravdovým hrdinou. Měl k tomu veliký důvod - lásku k rodině, kterou musel zasytit. Když se nad vládou samurajů začala stahovat mračna a přišla dlouhá a nemilosrdná válka, měl krví zbrocený Youshimura jen jediný sen: po letech zase spatřit svou rodinu...
Rekonstrukce střetu u Rorke's Drift, k němuž došlo roku 1879 v jihoafrickém Natalu. Čtyřtisícové vojsko zulských válečníků už zmasakrovalo obří britskou armádu a teď míří k mnohem menšímu cíli, základně Rorke's Drift.
Bathsheba Everdene je krásná a také hodně svéhlavá. A jako mnoho svobodomyslných žen, to ani ona nemá lehké. Tím spíše, že žije ve viktoriánské Anglii druhé poloviny 19. století. Bathsheba se v okamžiku, kdy po svém strýci zdědí usedlost v panství Wessex, promění z obyčejné venkovské dívky v nezávislou a cílevědomou statkářku. A to z ní dělá lákavou partii pro to, čemu se zatím snaží vyhnout – manželství. Nejprve odmítne lásku chovatele ovcí Gabriela Oaka, zklame i naděje zámožného starého mládence Willliama Boldwooda. A rozhodne se na zděděném statku hospodařit sama, bez mužské pomoci.
Píše se rok 1814. V malém přístavním městečku New Bedford se chystá mladý Ishmael na lov. Spolu s indiánským harpunářem Queequegem si najímají loď "Pequod". Kapitánem velrybářského člunu je Achab, který před lety v boji s bílou velrybou přišel o nohu. Od té doby zvíře pronásleduje s rostoucí nenávistí, která se přenáší i na posádku "Pequodu", a chce Moby Dicka, jak velrybáři nazývají bílou velrybu, objevit a zabít za každou cenu.
V Číně kolem roku 1870 byla moc zkorumpované dynastie Qing ohrožena vzestupem revoluční armády, jíž vedl náboženský fanatik, a občanská válka trhala zemi na kusy. Pang, dobrý muž bojující na straně Qinga je jedním z mála přeživších krvavé bitvy mezi revolucionáři a Qingovými vojsky. Hledá, kde by složil hlavu a útočiště nachází u krásné sedlácké ženy Lian. Pang s Lian stráví noc, jeden druhému v náručí a Pang se do své hostitelky zamiluje. Pang se vydává na cestu domů, na níž se spřátelí se dvěma bandity, Zhaem a Jiangem. Když Jianga přepadnou ze zálohy, Pang mu zachrání život a všichni tři spolu uzavřou pokrevní bratrství. Pang své nové bratry přesvědčí, aby společně bojovali proti revolucionářům. Je přesvědčen, že s pomocí těchto dvou přátel se mu podaří zvítězit. Jenže sny o slávě potlačí jejich zdravý rozum a vzájemný smysl pro loajalitu, Zhao s Jiangem přestanou věřit v jejich alianci. A vše se ještě zhorší, když vyjde najevo, že Lian je Zhaova žena…
Rozsáhlá epická freska z Divokého západu. V popředí stojí šerif James Averill, majitelka veřejného domu Ella a dobrodruh Nat. Tuto trojici spojuje i rozděluje vzdělání, láska, přátelství i rozdílný přístup k životu. Na pozadí jejich „příběhu“ se odvíjí dramatický spor mezi starousedlými farmáři hájícími nabytý majetek a přistěhovalci, hledajícími místo, kde by mohli znovu začít žít se svými rodinami...
Po náročném výběrovém řízení najme rakouská císařovna Alžběta hraběnku Irmu jako svou novou dvorní dámu a odveze ji na své letní sídlo na Korfu. Obě ženy se tam sblíží, což brzy vede k napětí ve Vídni.
V listopadu roku 1833 odvrátil stát Missouri zrak od vyhnání stovek svých mírumilovných obyvatel z jejich domovů a nočnímu lynčování. Uprostřed nastalého násilí se do čela pronásledovaných lidí postaví mladík s božskou vizí – a rozhodne se čelit agresi ze strany hlavního padoucha s hrozivou minulostí. Druhý díl epické ságy The Work and The Glory (Práce a blaženost) Geralda N. Lunda s více než dvěma miliony prodaných výtisků se konečně dočkává převedení na filmové plátno. The Work and The Glory: Americký Sijón vypráví jednu ze zásadních událostí amerických dějin – mohutného stěhování Mormonů na západ – na příběhu fiktivní rodiny Steedů.
Psala se tehdy šedesátá léta 19. století a šarmantní francouzský bohatý syn starosty Hervé Joncour v podání Michaela Pitta měl všechno, o čem ostatní muži sní. Výnosnou práci, luxusní hřejivý domov a v něm především čarokrásnou milující ženu s tváří Keiry Knightley. A přesto nebyl zcela spokojený. Chyběly mu totiž životní výzvy. I z toho důvodu se nakonec vydal do Japonska, v té době téměř nepřístupného cizincům, aby jednal s tamějšími hedvábnými magnáty o možnostech interkontinentální spolupráce a pokusil se zařídit obchod snů. Nakonec ale v zemi vycházejícího slunce nalezl mnohem víc, přičemž možnost propašovat zapovězené hedvábné červy do Evropy byla tím nejmenším. Japonsko nabídlo svému hostu především lásku dívky, konkubíny, jejímuž půvabu navzdory všem kulturním a společenským překážkám Joncour okamžitě propadl. Tím se ale dostal před nevyhnutelnou volbu.
Bohatý jižanský obchodník Samuel Alabaster právě dorazil do malého městečka na Divokém západě. Účelem jeho cesty je požádat o ruku vysněnou Penelope, kterou unesl do divočiny Anton Cornell. Jako svatební dar pro Penelope s sebou Samuel vede malého poníka. V městečku si najme pastora Parsona Henryho, který má poněkud problém s alkoholem. Oba vyrazí do divočiny. U malé říčky narazí Samuel na zálesáka Rufuse Cornella, bratra Antona. Oba na sebe vystřelí a Samuel prchajícího Rufuse pronásleduje dál do lesa. Rufus při útěku spadne ze skály a zdá se, že je mrtvý. Teprve teď se pastor od Samuela dozvídá, že nejprve budou muset Penelope osvobodit z rukou Antona, který ji má v divočině držet násilím...